Výsledkem jednotných přijímacích zkoušek bude více žáků na učilištích. Učiliště ale nezajišťují potřebnou úroveň základních gramotností, říká PIAAC.
Takzvané „nepodkročitelné minimum“, které mají zajistit jednotné přijímací zkoušky na střední školy, má sloužit k tomu, aby se na maturitní obory dostali pouze ti žáci, kteří jej překročí. Je vysoce pravděpodobné, že důsledkem této snahy bude více žáků na učilištích. Podle výsledků v odborných kruzích respektovaného mezinárodního šetření PIAAC však žáci učilišť v základních gramotnostech buď stagnují, nebo je dokonce ztrácejí.
Cílem jednotných přijímacích zkoušek je posílit stavy žáků na českých učilištích. Tento cíl je vzhledem ke známým faktům o úrovni učňovského školství, uplatnitelnosti jeho absolventů na trhu práce i poměru žáků na jednotlivých typech středních škol velmi kontroverzní.
Podle průzkumu Programme for the International Assessment of Adult Competencies (PIAAC, organizováno OECD), který mezinárodně srovnává úroveň základních gramotností (čtenářské, numerické a dovednosti řešit problémy v prostředí informačních technologií), jsou absolventi českých učilišť v průměru pod úrovní těch, kdo absolvovali pouze základní školu (pouze v numerické gramotnosti dosahují lepších výsledků). Z pohledu těchto gramotností je tedy vzdělání na učilištích vysoce neefektivní a pro žáky rizikové, protože selhává v rozvíjení dovedností, které jsou klíčové.
Podíl vyučených v české populaci je v současnosti více než 32 %. Poměr lidí s odborně zaměřeným středoškolským vzděláním (oproti všeobecnému) v ČR vysoce překračuje průměr zemí OECD. Na nezaměstnanosti v ČR se přitom, z hlediska dosaženého vzdělání, podílejí nejvíce právě vyučení bez maturity.
Bohumil Kartous, spolupracovník EDUin, řekl: „Pokud se podíváme na možné důsledky, jsou očividné. Přístup k maturitním oborům bude omezen a tím pádem přibude více žáků na učilištích. Při znalosti výsledků PIAAC je tato snaha zarážející. MŠMT by nejprve mělo vyvinout zvýšené úsilí o to, aby učiliště byla schopná vzdělávat své žáky v elementárních dovednostech. Jestliže v tomto učiliště selhávají, nelze žáky vystavovat riziku snížené gramotnosti. Taková snaha je nezodpovědná a stojí proti veřejnému zájmu. Prospěšná může být v podstatě jen některým průmyslovým odvětvím, postaveným na levné pracovní síle, kterou dodá stát. Dlouhodobý problém s nezaměstnaností lidí s nižším dosaženým vzděláním neřeší.“