Přihlašování na střední školy funguje optimálně, pokud si uchazeči řadí své příhlášky podle preferencí a sestupně podle obtížnosti přijetí. 38 % zájemců o maturitní obory v loňském roce své přihlášky řadilo neefektivně. 6 % deváťáků ani nevyužilo možnost podat přihlášky na tři školy.
Až 27 % uchazečů mohlo mířit na náročnější školu
V jejich okolí existovala výrazně těžší škola s podobným zaměřením, na kterou by jim stačily body. Nepodali na ni ale přihlášku.
Neznalost správného řazení přihlášek může dopadnout také na žáky rozhodující se mezi učebním a maturitním oborem. Loni mělo 2 340 žáků na vyšších prioritách učební obory a na nižších prioritách obor maturitní. Téměř polovina z nich měla v JPZ takový výsledek, že by se na maturitní obor dostali, pokud by své přihlášky seřadili lépe. Na učební obory se dostane většina přihlášených.
Přihláška na maturitní obor (pokud jej žák zvažuje) až na druhé či třetí prioritě je v takovém případě téměř zbytečná.
|
Podceňování může pramenit i z toho, že uchazeči neznají dopředu své výsledky v Jednotné přijímací zkoušce. Pomohlo by předsunutí termínu JPZ před podávání přihlášek. |
Efektivní řazení škol na přihlášce
V kontextu českého systému s omezeným počtem přihlášek však vyžaduje tři typy znalostí:
- Znalost fungování systému: jak funguje proces přijímacího řízení a rozřazovací algoritmus.
- Znalost vlastní výsledkové úrovně: odhad vlastního výsledku v JPZ.
- Znalost obtížnosti přijetí na jednotlivé školy: výsledky v JPZ potřebné pro přijetí se mezi různými školami a obory výrazně liší, navíc meziročně fluktuují. Řada údajů o školách je dostupná v datových nástrojích MŠMT, pro žáky však může být složité se v nich orientovat.
Ani přijímačky bez chyb však nevyrovnají velký nedostatek kapacit na poptávaných všeobecných oborech. Stát by měl motivovat kraje, aby navyšovaly kapacity gymnázií a lyceí.
Nezařazení maturitního oboru
U 23 % všech deváťáků dle studie vůbec nevíme, jakého výsledku by dosáhli v JPZ. Přihlásili se totiž jen na nematuritní obory. Nehlásit se na maturitní obor je svobodná volba, ale je důležité vyhodnotit dvě rizika:
- Podceňování vlastních schopností: Řada uchazečů, kteří si nepodali žádnou přihlášku na maturitní obor, pravděpodobně může mít dostatečné výsledky pro přijetí na maturitní obor. Před podáním přihlášky je vhodné, aby si uchazeč alespoň vyzkoušel zkušební test JPZ a odhadl, zda dosahuje výsledků dostatečných pro přijetí na maturitní obor jeho výběru.
- Ztráta cenných bodů v druhém kole: MŠMT uvádí, že v druhém kole přijímaček se u maturitních oborů musí zohlednit výsledky testů JPZ z 1. kola (opět s vlivem minimálně 60 %, resp. 40 % u gymnázií se sportovní přípravou). Uchazeči, kteří v 1. kole JPZ nekonali a kteří se budou ve 2. kole hlásit na obor, kde je JPZ součástí přijímacího řízení, obdrží za JPZ 0 bodů. Pokud o maturitním oboru uchazeč neuvažuje, nemusí ho to trápit. Pokud by ale o maturitní obor zájem měl, tak ho není dobré odkládat na druhé kolo, protože nedostane body za JPZ.
Náročné zjišťování a analyzování podmínek pro přijetí
Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CZVV) každoročně zveřejňuje data o středních školách s důležitými údaji, jako například počty přihlášených a přijatých, minimální a průměrné bodové skóry přijatých nebo percentily přijatých. Informace o požadavcích školních částí přijímaček a váze, kterou ve finálním výsledku mají, poskytují jednotlivé školy na svých (občas nepřehledných) stránkách.
Hypotetický deváťák-analytik by si mohl z historických dat od CZVV spočítat percentily potřebné pro přijetí, přepočítat si na percentil své výsledky v testech z minulých let a posoudit své šance.
V praxi však roztříštěnost informací jen prohlubuje informační nerovnosti (pomoc vysokoškolsky vzdělaného rodiče vs. rodiče se základním vzděláním) a zbytečně zavírá dveře žákům s nižším socioekonomickým zázemím.
Každý rok jiný percentil pro přijetí na stejnou školu: Odhad úspěšnosti pro přijetí znesnadňují také meziroční změny v percentilech přijatých žáků. Na jednu stranu platí, že průměrná změna minimálního percentilu přijatých mezi roky 2024 a 2025 byla nulová. Průměr zde však neodráží realitu – nárůst a snížení minim pro přijetí na různých školách se navzájem vykompenzovaly. Průměrná absolutní hodnota změny minimálního percentilu je 10,5. Pro 62 % všech oborů byla meziroční změna v pásmu +− 10 bodů, u řady škol však tato změna byla extrémnější. Jde zejména o obory SOŠ s menším počtem přijímaného žactva, najdeme mezi nimi však i gymnázia.
Vznikají tak různé zdroje nejistoty. Jeden rok je pro přijetí na školu, potřeba 70 bodů a další rok 60 bodů nebo 80.
V systému DiPSy by bylo užitečné zavést také validátor přihlášky – kontrolu, která žáka upozorní, pokud je jeho druhá priorita historicky výrazně náročnější než první, pokud v přihlášce nemá maturitní obor, nebo pokud v přihlášce zbytečně nevyužije volby všech tří škol. Neznamená to, že by měl žák svá rozhodnutí po validaci měnit. Je však důležité zajistit, že si uchazeči budou vědomi důsledků svých rozhodnutí.
Navýšíme počty přihlášek z tří na pět až deset?
Mechanismus odloženého přijetí (rozřazovací algoritmus) funguje nejlépe tehdy, když si žactvo může v přihlášce vybrat a seřadit velký počet škol. To jim umožňuje školy řadit podle svých skutečných preferencí a na vyšších prioritách volit ambiciózněji bez strachu z toho, že by se nedostali nikam a museli pokračovat do druhého kola přijímacího řízení. Zároveň se snižuje význam nedostatečné informovanosti a nejistoty.
Potenciální komplikaci zde představují školní části přijímaček – absolvování většího počtu pohovorů nebo testů může pro uchazeče i školy představovat velkou zátěž.
Zdroj: Tisková zpráva PAQ Research ze dne 28. ledna 2026