Kultura si dává strategii k snídani. Výrok Petera Druckera, který je nejen populární, ale navíc i pravdivý. Kultura je jakýsi univerzální multiplikátor, který ovlivňuje veškeré další aktivity a snažení.
Naše zvyky, postoje, východiska a hodnoty, jejichž filtrem vnímáme svět, mají na naše chování obrovský vliv. Projevují se v různých oblastech s odlišnou intenzitou, někdy jsou dokonce dominantním faktorem. Nikoho tedy nepřekvapí, že kultura školy a její hodnotová východiska, mají na výsledek vzdělávání zásadní dopad.
|
|
Vzdělávání je složité, komplexní a dlouhodobé, mnoho věcí není snadné rozklíčovat jen prostým pozorováním. Je to podobné jako řídit v mlze. V té se rychle jet nedá, je to nebezpečné a nezodpovědné. Ale ve vzdělávání se mlha jen tak nerozplyne a jet pomalu dlouhodobě nejde. Rezignovat na rozvoj potenciálu jen proto, že je to náročné, je úplně stejně nezodpovědné jako chaotická, nedůsledná a didakticky lajdácká výuka. Často je mlha nevědomá, důsledek nedostatečné otevřenosti a neochoty cokoliv řešit, dokud nevznikne zásadní problém. To ale není případ škol, kterým je koncept Rosteme určen. Ty jen potřebují nástroje, které jim umožní mlhu rozfoukat, resp. zvládat komplexnost díky výrazně strukturovanějšímu a transparentnějšímu rámci, ve kterém se pohybují. Pak mohou jet rychle a přitom bezpečně. Mohou rozvíjet potenciál skutečně naplno, zároveň zodpovědně a predikovatelně. Škola má možnost získat ucelený obrázek – včetně měkkých prvků své kultury a případných slabin. Dokonce vidí i to, co „už všichni vědí!“ Má prostor, který dokáže nastavit zrcadlo a konfrontovat viděné s cíli vzdělávání. Systémový přístup není soutěž krásy. Jde o snahu za daných okolností dosáhnout nejlepšího možného výsledku. Ne všechny předpoklady se naplní, ale důležité je rozklíčovat příčiny a zlepšit tak svůj příští odhad. Je důležité mít co nejlepší obraz reality a nelhat si do kapsy tam, kde tohok chlubení moc nenajdeme.
|
vzájemná důvěra
|
maximální hloubka zpracování, minimální
kognitivní
zátěž |
svědomitost, akceschopnost, směřování k mistrovství
|
|
Sounáležitost je zásadní prvek pocitu bezpečí, vzájemná důvěra je nutnou podmínkou pro efektivní výukua vnitřní motivaci žáků. V této oblasti neděláme nikdy kompromisy, cíleně na posilování důvěry pracujemea v případě jakýchkoliv problémů je prioritně řešíme, i na úkor ostatních aktivit.
|
Dbáme na to, aby si žáci odnesli maximum již ze školy. Sledujeme a jsme schopni odlišit, co se naučili během výuky a co v rámci domácí přípravy. Stejně tak přesně chápeme, co navíc díky zvládnuté didaktice žákům dáváme ve srovnání se samostudiem. Aktivity jsou strukturovány tak, aby minimalizovali vnější
kognitivní
zátěž a žáci tak měli větší prostor pro vytváření náročnějších a pevnějších schémat. |
Po inteligenci je míra svědomitosti nejlepším prediktorem spokojeného života, proto se tomuto faktoru velmi věnujeme. Není to jen nahodilý vedlejší produkt výuky, ale cíleně aktivity strukturujeme tak, aby žáci jasně vnímali výhody důslednosti, spolehlivosti a kvalitní práce. Systém hodnocení jasně zvědomuje vazbu mezi pílí a výsledkem, vyzdvihuje podíl každého žáka a dopad jeho rozhodnutí na sebe a ostatní. Svým vzorem dáváme jasně najevo, že je třeba vždy začínat u sebe a nečekat, až někdo jiný vyřeší náš problém nebo nám ukáže cestu.
|
Učitelé mají obrovskou odpovědnost. Pečlivá příprava tak není práce navíc. Reálný obraz umožňuje i správnou prioritizaci a dokáže tak přetížení velmi efektivně předcházet. Dává žákům vzhledem k dané situaci maximum možného. Umožňuje učitelům rozvíjet se rychleji než jen přirozeným sbíráním zkušeností. Školám, kde je alfou a omegou rozvoj potenciálu, dodává koncept Rosteme nadhled, přehlednost a spolehlivější výsledky.
Zdroj: Pro časopis Řízení školy Tomáš Hruda, propagátor studijní autonomie a celoživotního systémového rozvoje talentu