Studentský parlament je nekončící proces učení

Vydáno: 11 minut čtení

Studentský parlament lze bezesporu považovat za jeden z efektivních nástrojů pro rozvoj demokratické kultury ve školách. Letošní školní rok jsme zahájili třetí funkční období již usnášeníschopného Studentského parlamentu Gymnázia Na Zatlance (SP GNZ), kterému předcházely dlouhé měsíce příprav. Za tu dobu jsem se jako jedna z koordinátorek z řad pedagogického sboru naučila především to, že pravděpodobně neexistuje univerzální návod, jak zejména na středních školách s parlamentem pracovat. Proto můj příspěvek nemá ambice stát se obecně platným návodem, nýbrž má sloužit jako inspirace a příklad dobré praxe formou retrospektivního příběhu podloženého názory samotných studentů.

Na podzim roku 2016 jsme se rozhodli myšlenku žákovského parlamentu na naší škole proměnit v realitu. Ve spolupráci s kolegou Lukášem Šlehoferem, pedagogem, politologem a otcem zakladatelem školního vzdělávacího programu ALT, jsme oslovili vybrané studenty a společně vytvořili pracovní skupinu. Ta se po dobu několika týdnů scházela a přemýšlela, jak vůbec žákovský parlament uchopit a vhodně ho zasadit do konceptu našeho Gymnázia Na Zatlance. Podařilo se nám vypracovat tzv. Chartu, závazný dokument, který obsahoval všechna důležitá ustanovení týkající se struktury, volebního systému, pravidel zasedání a obecného fungování nově vznikající studentské samosprávy. Zhruba za půl roku jsme byli připraveni uvést vše do chodu, proběhly první volby a uskutečnili jsme několik rozpačitých, přesto relativně optimistických zasedání.
Osvědčil se podpůrný tým
Byli jsme si vědomi, že vznik parlamentu doprovázejí z naší strany jisté nepříliš demokratické postupy, kterými byly jednak možnost zapojení studentů, již nebyli zvoleni v legitimních volbách, nýbrž se rozhodli do parlamentu vstoupit zcela dobrovolně, jednak určení oblastí zájmu, jimž by se měl parlament v nastávajícím období věnovat. Přesto právě spolupráce s aktivními studenty, kteří mají energii a vůli věnovat parlamentu svůj čas, se ukázala jako klíčová. „Při zakládání parlamentu bylo nejtěžší motivovat ostatní členy parlamentu a získat je pro myšlenku kolektivní práce, která probíhá i mimo klasické vyučování. Ukázalo se nakonec, že právě tato práce ve volných chvílích pohání parlament kupředu nejvíce. Kdybychom museli všechny potřebné záležitosti řešit pouze během pravidelných zasedání, moc daleko bychom se nedostali,“ rekapituluje jeden ze zakladatelů Jan Hanousek.
Prázdninová pauza se však stala ledovou sprchou pro náš počáteční entusiasmus a s návratem do třídních lavic se naše cíle rozplynuly do nejasných kontur. Bylo zřejmé, že žákovský parlament potřebuje nový impulz. Právě tehdy se zrodil nápad rozšířit vedení parlamentu o tzv. podpůrný tým a uspořádat první dvoudenní výjezdní zasedání, které se stalo doslova hnacím motorem. „Nejdůležitější posun jsme zaznamenali nejspíš po prvním výjezdním zasedání. Předtím jsme měli problém pořádně komunikovat a společně se zamyslet nad problémy, ale po návratu jsme se znali všichni jménem, respektovali jsme pravidla, která jsme si společně nastavili, a mohli jsme se pustit do složitějších úkolů. Tím nás i práce v parlamentu začala bavit,“ potvrzuje Jan Hanousek a dodává, že „od té chvíle se studentský parlament stal nejen půdou bohatou na klíčky mnoha nápadů, ale také místem pro vzájemnou spolupráci mezi studenty všech tříd a ročníků“. Věk přestal hrát roli a žáci se začali soustředit na to, co je spojuje – chuť společně dělat něco užitečného a smysluplného. Zároveň měli mnohem širší databázi informací, protože mladší studenti se mohli i mimo zasedání parlamentu ptát těch starších, nyní již svých kamarádů, na nejrůznější otázky spojené se studiem, chodem školy apod. Zjistili jsme, že osobní, přátelské povídání je mnohem lepší informační kanál než nejmodernější technologie. Díky nim si však stále předává parlament spoustu organizačních informací, pozvánek na zasedání či připomenutí na různé akce.
Investovat čas na výjezdy se vyplatí
Výsledkem prvního výjezdního zasedání byla jasně nastavená struktura, která s jistými úpravami už ve více demokratické podobě přetrvává v podstatě dodnes. Jak tedy žákovský parlament na naší škole funguje? Poslanecká část se skládá z volených třídních zástupců, vždy jednoho z každé třídy, kteří mají za úkol především předávat informace o činnosti parlamentu svým spolužákům a hájit třídní zájmy. Dále z řadových poslanců, již se rozhodli do parlamentu vstoupit dobrovolně, ale vzhledem k tomu, že z každé třídy mohou být maximálně tři, i tato funkce se kvůli rostoucímu zájmu o parlament stává spíše demokraticky volenou. V čele parlamentu stojí zpravidla dva tajemníci, kteří zastávají rovněž roli lídrů podpůrného týmu, rozšířeného vedení, které čítá pět až šest studentů. Toto vedení řeší systémovost, strukturu a kontinuitu parlamentu a také koordinaci jednotlivých výborů. Do výborů vstupují poslanci podle oblasti svého zájmu. Některé výbory jsou trvalého charakteru, jiné vznikají a zanikají na základě aktuálních potřeb. Mezi ty dlouhodobě stálé patří:
*
charitativní výbor,
*
výbor pro besedy a workshopy,
*
volnočasový výbor,
*
technický výbor, zajišťující příjemné prostředí školního interiéru,
*
výbor pro vztahy s veřejností (PR neboli public relations) jak navenek, tak uvnitř školy.
Oficiální zasedání probíhají vždy zhruba jednou za tři týdny klouzavě v době výuky tak, aby studenti opakovaně nechyběli na stále týchž hodinách, ale podstatná část práce se odehrává mimo ně. Samotná zasedání slouží spíše ke shrnutí činností výborů, vznášení nových návrhů a případnému hlasování.
Pokud je to nezbytně nutné, umožňujeme výborům scházet se i během vyučování s podmínkou, že je potřeba si omluvit absenci u svých vyučujících, abychom předešli nepříjemným situacím spojeným například s plánovaným psaním testů či zkoušením. Obavy, že této nabídky budou studenti zneužívat, se ukázaly jako mylné a využívají ji jen ve zcela ojedinělých případech. Pokud je to jen trochu možné, snaží se společné schůze plánovat ve svém volném čase, například podpůrný tým se od letošního školního roku pravidelně schází každé pondělí nultou hodinu nad rámec pevně daného rozvrhu.
Každé pololetí organizujeme navíc tzv. výjezdní zasedání v délce dvou dnů. Tato zasedání se pro udržení motivace ukázala jako zásadní. Úvodní, listopadové slouží více k začlenění nově příchozích zástupců a k jejich hlubšímu seznámení se s chodem parlamentu jako celku. Dále se věnujeme střednědobému plánování ve výborech. Jarní výjezd se už více zabývá výborovou činností. Zároveň se studentům snažíme nabídnout i edukační část, v předchozích letech jsme se věnovali například lidským právům, demokratickým způsobům hlasování, rozdílům mezi dialogem, diskusí a debatou nebo motivaci, tvorbě vizí a plánování, ale také třeba transakční analýze.
Na přípravě a nově i vedení některých částí programu se vždy podílí celý podpůrný tým, což se nám velmi osvědčilo. Svou zkušenost popisuje tajemnice Ivanna Yovzhiy: „Cítila jsem se jako součást organizačního týmu. Uvědomovala jsem si zodpovědnost, která k této pozici přirozeně patří, a proto jsem musela mít o všem přehled, myslet i dopředu a působit, že máme všechno pod kontrolou. Cítila jsem se v této pozici dobře, a to hlavně díky tomu, že jsem měla okolo sebe podpůrný a zároveň pozitivní tým!“ Dalším jejím silným zážitkem byla role lektorky: „Musela jsem tématu rozumět natolik dobře, abych ho dokázala vysvětlit i ostatním.“ Na otázku, zdali jsou s touto rolí spokojení, odpovídá členka odpůrného týmu Eva Klausová: „Ano, díky tomu, že jsme si úkoly rozdělili sami, jsem nedělala nic z donucení. Mohla jsem si vybrat a vymyslet vlastní aktivity a cítila jsem se dobře.“
Parlament se stal jedním z komunikačních bodů školy
Dalo by se říci, že se momentálně nacházíme ve fázi pokusného ověřování, zdali je takto nastavený systém efektivní a slučitelný se životem školy a především zdali je i udržitelný. Jelikož nabízíme pouze čtyřletý vzdělávací obor, fluktuace poslanců je poměrně vysoká.
Letos chceme být i důslednější, co se týče pravidel volebního systému. V září vždy operativně obnovujeme výbor pro první ročníky, jenž má za úkol nově přijaté studenty seznámit s SP GNZ a oslovit je ke spolupráci. Všichni zájemci jsou potom pozváni na druhé zasedání školního roku, po kterém je jim vyhrazena ještě jedna navazující vyučovací hodina, v rámci které se jim věnuje celý podpůrný tým a odpovídá na všechny případné dotazy. Až poté ve všech ročnících probíhají volby, které se během jednoho týdne snažíme vměstnat do třídnických hodin.
Funkční žákovský portál je dle Metodického portálu RVP skupinou volených žáků jedné školy, kteří od spolužáků i učitelů sbírají informace o tom, co by mohli ve škole zlepšit, případně co se jim ve škole líbí a chtěli by to nadále rozvíjet, a na pravidelných schůzkách řeší, jakým způsobem těmto nápadům vyjít vstříc. Průběžně se žáci v parlamentu učí, jak nápady přetavit v projekty, které mohou nejprve s podporou pedagogů a následně samostatně realizovat. Učí se přitom komunikovat, moderovat si efektivně zasedání, dělit si rovnoměrně práci a odpovědnost, spolupracovat, vytvářet procesy, které berou ohled na skupinovou dynamiku, dotahovat nápady/projekty či úkoly do konce a reflektovat své úsilí.
Spolužáky ve třídách pak členové parlamentu pravidelně informují o své činnosti a snaží se je postupně víc a víc zapojovat do činnosti parlamentu. Interně členové parlamentu průběžně neustále reflektují svou činnost (zvědomují si svou zkušenost – zažité úspěchy i neúspěchy) a rozvíjejí efektivitu fungování (zvyšují dopad své činnosti na co nejvíce lidí).1) Ač máme neustále co zlepšovat, do jisté míry jsme se tomuto ideálu přiblížili a reflektují to nejen učitelé, kteří se naučili na parlament obracet se svými nápady, ale především samotní studenti.
Dnes je žákovský parlament respektovaným a plnohodnotným orgánem školy. Studenti v něm pracují rádi a sami reflektují, co jim tato činnost přináší a v čem je rozvíjí. „Činnost v parlamentu je obohacující. Jak z hlediska osobnostního, tak i morálního a hodnotového rozvoje. Přináší mi hodně zkušeností do budoucnosti, které se hodí, ať člověk zamíří kamkoliv, a dobrý pocit z dobře odvedené práce,“ uvádí Jakub Vašák, současný tajemník SP GNZ. Tuto tezi potvrzuje i Jan Hanousek: „Pro mě osobně byl parlament nejpřínosnější v oblasti vedení větší skupiny lidí, řízení projektů a získávání přehledu o ostatních studentech, jejich potřebách a silných stránkách. Stejně tak jsem získal spoustu dovedností v oblasti komunikace a řešení krizových situací, které také párkrát nastaly.“ Podle Jana Hanouska díky parlamentu a akcím, které v rámci jeho činnosti nebo společně s ním pořádali, dokázal vytvořit představu o tom, co ho skutečně baví, v čem bych se mohl zlepšit a čím může týmu nejvíce prospět. „Mezi svými přáteli a známými mám jen málo těch, kteří by se mohli pochlubit takovým množstvím zpětné vazby, jakého se mi dostalo za ony čtyři roky strávené na Zatlance. Parlament pro mě byl bezpečným prostředím, ve kterém jsme všichni mohli dělat chyby a následně se z nich učit. A právě to mi přijde jako velmi důležité, protože v dnešním, na výkon orientovaném světě je takové inspirující a zároveň bezpečné prostředí vzácné,“ dodává.
Zároveň je nezbytné dodat, že bez značné podpory ze strany vedení bychom se tak daleko v relativně krátkém čase nedostali. Podpory vedení si rovněž váží studenti z řad poslanců a pravidelně navštěvují naše pedagogické rady, aby nás spravili o tom, čím se aktuálně parlament zabývá. To zajisté umocňuje další ze zcela zásadních přínosů žákovských parlamentů ve školách, tedy propojování všech členů školy na všech úrovních, a tím celkového zlepšení klimatu.
1) HAZLBAUER, T. Jak vypadá funkční žákovský parlament? (2. díl). Metodický portál: Články [online]. 11. 4. 2019 [cit. 2019-10-06]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/22078/JAK-VYPADA-FUNKCNI-ZAKOVSKY-PARLAMENT-2-DIL.html. ISSN 1802-4785.
 
Zdroj: Pro Speciál pro střední školy - listopad 2019 Martina Feursteinová