Rok 2022 přinesl do českého vzdělávání několik zásadních změn a složitých situací. Přinášíme výběr toho nejdůležitějšího, co se za uplynulých 12 měsíců událo v oblasti vzdělávací politiky.
Únor
Ve čtvrtek 24. února začala ruská invaze na Ukrajinu. Do Česka přišly desítky tisíc ukrajinských uprchlíků, velké procento z nich tvoří děti a dospívající. Na podzim 2022 se na školách učilo přes 50 tisíc dětí ukrajinských uprchlíků. Nejméně jich nastoupilo do středních škol (jen necelá polovina všech příchozích). Nejvíce dětí mimo vzdělávací systém je ve Středočeském kraji – zde a v Praze jsou také děti nejméně začleněny do českého kolektivu.
Květen
Tehdejší ministr školství Petr Gazdík odvolal kvůli výsledkům hospodaření z funkce ředitelku Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání Michaelu Kleňhovou. Od 25. května byl řízením Cermatu pověřen ministrův náměstek Milan Štábl. V září se novým ředitelem stal Miroslav Krejčí.
Červen
V čele MŠMT skončil Petr Gazdík, který do úřadu nastoupil na konci roku 2021. Odešel na vlastní žádost kvůli kontaktům s Michalem Redlem – obviněným v kauze Dozimetr. Novým ministrem školství se stal ústavní právník a poslanec za STAN Vladimír Balaš. Jeho předchůdci Plaga a Gazdík po jeho nástupu působili na MŠMT jako poradci, později ale odešli. „Resort postrádá silné politické vedení, což se promítá i do vládních jednání o rozdělování finančních prostředků,” hodnotí politickou nestabilitu resortu analytik EDUinu Jan Zeman.
Srpen
Expertní panel předal MŠMT před koncem školního roku ke schválení Hlavní směry revize RVP ZV, následovala výměna ministrů. Koncepční dokument se do konce roku nepodařilo schválit, stále nejsou jasné odpovědi na některé ze zásadních otázek, například na dělení vzdělávacího obsahu na jádrový a rozvíjející. Úprava vzdělávacího programu pro základní vzdělávání tak stále nemá zadání, ačkoli podle časového harmonogramu by pracovní verze revidovaného kurikula měla být hotová na jaře 2023. „Celkový průběh budí obavy, že slíbené stamiliony nedokážeme využít a plánovaný začátek výuky podle nového RVP v září 2024 je nereálný,” dodává analytička EDUinu Lucie Slejšková. Tématu revize se EDUin věnoval v letošním Auditu vzdělávacího systému zde.
Září
Vláda schválila rozpočet na příští rok. Navzdory programovému prohlášení podle něj učitelé nedosáhnou na 130 procent výše průměrné mzdy. Finanční úspory se týkají i dalších oblastí. Návrh státního rozpočtu pro příští rok počítá s 30% snížením tzv. ONIV, z nichž bývají hrazeny učebnice, nemocenská nebo další vzdělávání pedagogů. Dlouhodobě se nemění rozpočet pro vysoké školství, zvyšující se náklady zatěžují rozpočty zřizovatelů. Na tuto problematiku EDUin upozorňoval třeba zde a zde.
Dlouhodobý problém – chybějící místa ve školách
Zejména na Prahu, Brno a jejich okolí citelně dopadá podcenění demografického plánování. Nedostatek kapacit se týká hlavně středních škol. V roce 2023 na ně zamíří nejvíce žáků za posledních 29 let a jejich počet bude dále stoupat. Problém s kapacitami mají ale i mateřské a základní školy. Vláda na začátku listopadu schválila, že na výstavbu nových škol přidá půl miliardy. „Řešením může být změna oborové skladby v regionu, objevuje se i návrh na přeměnu víceletých gymnázií na čtyřletá,” dodává programový ředitel EDUinu Miroslav Hřebecký.
Co přinesl týden 12. 12. – 18. 12.?
Týdenní průvodce světem vzdělávání - Beduin vychází každé pondělí. K odběru se můžete přihlásit na eduin.cz.
Zdroj: EDUin