Plán návratu do škol je přijatelný kompromis, ale stále nejsou vhodně vyřešeny přijímací zkoušky na střední školy

Vydáno: 5 minut čtení

Učitelé z Učitelské platformy vítají plán otevření škol, který i přes obtíže dává školám jistotu. Učitelé zvládnou vzdělávat děti ve třídě i na dálku a maximální počet žáků bude zvládnutelný ve větších školách, menší školy budou mít problémy s prostorem i zajištěním vyučujících. Nejistota stále přetrvává v případě přijímacích zkoušek, ty by měly letos zůstat v autonomii středních škol. Učitelé kladně hodnotí výzvu k využití prvků formativního hodnocení místo známkování, zároveň je nutné školám i učitelům poskytnout metodickou podporu a ředitelům pomoci se zvládnutím organizace výuky.

Ministr školství představil na středeční tiskové konferenci podrobnější informace ke zveřejněnému plánu postupného návratu části žáků do českých škol. Plán počítá nejprve s možností individuálních konzultací studentů vysokých škol a závěrečných ročníků středních škol a následným možným návratem části žáků 1. stupně základních škol od 25. května do takzvaných školních skupin. Pro ně je doporučeno maximálně 15 dětí, každé dítě v jedné lavici, o nošení roušek by rozhodoval učitel, zatímco ostatní žáci 1. stupně a žáci 2. stupně by do konce školního roku pokračovali ve vzdělávání na dálku.

"Vítáme, že učitelé, žáci i rodiče již mají před sebou konkrétní plánované termíny, podle kterých se mohou alespoň základně orientovat. Chápeme také, že současný návrh je kompromisním řešením, které se snaží vyhovět mnoha různým, často i protichůdným, potřebám různých skupin. Zároveň je patrné, že zde zůstává řada nejistot ohledně dalšího vývoje pandemie," uvádí Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy. Učitele zároveň překvapuje, že nebylo vládou dostatečně zdůvodněno, proč se školy v nejbližších týdnech zcela neotevřou na rozdíl od jiných míst, kde se schází velký počet obyvatel.

K současnému návrhu rozdělení, kdy se jedna skupina žáků bude vzdělávat doma a druhá ve škole, panují rozdílné postoje, jak situaci vyřešit. Lépe se bude učit ve skupinách na velkých základních školách. “Výuka bude probíhat stejně jen s tím rozdílem, že budeme mít žáky i ve škole. Ti ve škole se budou učit to, co ti doma. Obě skupiny žáků budou mít stejné učivo, takže se nikdo nebude muset bát, že jej nepřítomnost ve škole znevýhodní. Případný problém s nedostatkem učitelek na prvním stupni vyřešíme zapojením druhostupňových. Učitelky, které zůstanou z důvodu ohrožení doma, budou vzdělávat žáky na dálku," vysvětluje Ondřej Lněnička, který je ředitelem Základní školy profesora Švejcara v Praze.

Rozdělení do skupin je obtížněji řešitelné v malých školách. Podle ředitelky základní školy v Tehově Radany Šimčíkové nebudou mít problém se skloubením výuky pro žáky doma a ve  

škole, ale s prostorem a nedostatkem lidí: “Máme jen první stupeň a mateřskou školu, takže nám chybí uvolněné třídy pro rozdělení žáků do skupin. Nemáme žáky kam umístit a nemáme ani dostatek lavic. Máme i kolegyně v předdůchodovém věku, pokud bude platit dobrovolnost výuky i pro vyučující a ony se rozhodnou zůstat doma, budu to muset respektovat.” V současné době se ředitelka tehovské školy snaží řešit problém s prostorem se starostou obce.

Jako velmi varující vnímají členové Učitelské platformy i čerstvé zprávy České školní inspekce, podle které se přibližně v tisícovce škol třetina žáků s učiteli nekomunikuje online a zhruba ve sto školách není do online distančního vzdělávání vůbec zapojena více než polovina žáků. Hlavní příčinou toho, že žáci se školou nekomunikují, je buď nedostatečné technické vybavení žáků, nebo jejich nedostatečné připojení k internetu. "Je patrné, že se tak v současné chvíli ještě více rozevírají nůžky mezi školami z více a méně rozvinutých částí republiky. Školy, u kterých se ukázalo, že potřebují materiální i metodickou podporu, by ji měly dostat v enormní výši jak od zřizovatelů, tak i ministerstva školství," navrhuje Petra Mazancová.

Negativně hodnotí učitelé i přetrvávající nejistotu žáků, které čekají přijímací zkoušky na střední školy. V jejich případě stále není jisté, zda bude navržený plán ministerstva možné naplnit a zda se v červnu opravdu uskuteční jedno kolo jednotných přijímacích zkoušek. Ministerstvo by v této situaci nemělo trvat na jednotných přijímacích zkouškách, ale dát autonomii v rozhodování o přijetí zájemců a formě zkoušky samotným školám. Petra Mazancová doporučuje, aby bylo školám umožněno podpořit žáky devátých ročníků v přípravě na přijímací zkoušky, ať už konzultacemi ve škole, nebo online.

Pozitivně naopak vnímají učitelé z Učitelské platformy návrh ministra školství, aby školy současnou výuku na dálku pokud možno nehodnotily známkami a pracovaly s metodami formativního hodnocení. "Současná situace tím dává šanci otevřít rozsáhlejší debatu o podobách a formě hodnocení na českých školách vůbec. Na základě této zkušenosti u žáků i rodičů bude možné zvážit například to, zda by formativní hodnocení nemělo na školách zcela převažovat a zda by třeba alespoň na prvním stupni nemělo slovní hodnocení nahradit známky," dodává Mazancová. Je ovšem nutné masivně informačně podpořit, jak se formativní hodnocení provádí. 

 

Zdroj: Tisková zpráva ze dne 16. dubna 2020