Odborné organizace apelují na Vládu ČR: Duševní zdraví nejohroženějších dětí je v alarmujícím stavu. Umožněme jim bezpečný návrat do škol

V první části online tiskové konference vystoupilo několik odborníků, kteří popsali hlavní dopady pandemie koronaviru a s ní spojených opatření na životy rodin a dětí, včetně těch nejohroženějších dětí. Mezi vystupujícími byli pedopsychiatrička Multidisciplinárního týmu duševního zdraví pro děti a adolescenty MTDZ 21 - Pro zdraví MUDr. Lucia Vašková, analytik CERGE-EI Daniel Münich či předseda České středoškolské unie Viktor René Schilke.
Ve druhé části představili zástupci odborných organizací (Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV), Člověk v tísni, Centrum LOCIKA, Nevypusť duši) návrh konkrétních opatření, která by mohla vláda uplatnit, aby tak za dodržení nutných bezpečnostních pravidel umožnila obnovení některých sociálních kontaktů nejohroženějčích dětí. Na přípravě návrhů se podílela řada odborníků z těchto organizací i mimo ně. „Nenavrhujeme, aby se od zítřka vracely všechny děti do škol. Uvědomujeme si přetrvávající závažnost současné situace.
Zároveň však máme za to, že minimálně směrem k nejohroženějším dětem není možné i nadále zůstat u přístupu “všechno nebo nic” a nechat pro většinu z těchto dětí nadále uzavřené školy a složitý přístup k většině podpůrných služeb. Jedná se totiž v průměru o každé desáté dítě v republice,” uvedla Klára Laurenčíková, předsedkyně České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání (ČOSIV).

“Navrhujeme proto vládě sadu konkrétních doporučení, která by umožnila docházet do škol dětem ohroženým na duševním zdraví, dětem ze sociálně znevýhodněných rodin a dětem, které vypadávají z online výuky a rodiče jim nedokážou pomoct s učením. Společně s tím navrhujeme například i přednostní očkování učitelů a posílení kapacit krizových služeb pro děti,“ dodala Laurenčíková.

“Od poloviny prosince pozorujeme v Centru LOCIKA alarmující propad psychického stavu našich malých klientů. U dětí se prohlubují deprese a úzkosti, roste riziko sebepoškozování a sebevražd, především u náctiletých. Pro řadu z nich přestává být ambulantní podoba terapie dostačující, potřebují psychiatrickou péči. Od ledna se nám častěji stává i to, že si k nám do Centra děti samy přicházejí pro pomoc. Situaci doma už nezvládají a nevědí, co mají dělat. Tento stav je pro děti, které potřebují specializovanou pomoc, nadále neudržitelný,” popsala zkušenost své organizace z posledních měsíců Petra Wünschová, ředitelka Centra LOCIKA, pro pomoc dětem ohroženým násilím v rodinách

“Od podzimu narůstají počty případů dětí, na které má značný negativní dopad dlouhodobá izolace. U dětí s psychickými potížemi se jejich stav výrazně zhoršuje, v ambulancích dětských psychiatrů přibývají děti s úzkostnými poruchami, poruchami chování, depresemi spolu s pocity beznaděje a stupňující se sebevražednými myšlenkami. U zdravých dětí je výrazná ztráta motivace a nedostatek radosti. Absence každodenních rituálů a režimu spolu s nemožností rozvíjet svůj potenciál, vytvářet vztahy s kamarády vede k pocitům prázdnoty a ztráty smyslu. 
Významná část života dětí přestala existovat bez možnosti jakékoliv náhrady,” doplnila ji pedopsychiatrička MUDr. Lucia Vašková.
Výzkum, který o průběhu distanční výuky u sociálně znevýhodněných žáků vypracovala společnost Člověk v tísni ve spolupráci s dalšími neziskovými organizacemi, ukázal že pětina rodin je stále bez kontaktu  se školou. „Prokázala se i další znepokojivá data, třeba že více než čtvrtina dětí během distanční výuky nerozumí probírané látce, čtvrtina škol nezjišťovala, zda má dítě doma počítač vhodný k online výuce a třetina rodičů má problém děti podpořit kvůli složitosti probírané látky. Výzkum přitom sledoval rodiny, které jsou v kontaktu s neziskovými organizacemi, u těch ostatních bude situace pravděpodobně ještě horší,“ vysvětlila Zuzana Ramajzlová, vedoucí vzdělávacích služeb Člověka v tísni.
Uzavření škol je přitom v řadě zemí až tím nejkrajnějším řešením. Česká republika však k němu kvůli celkově špatné epidemické situaci přistoupila velmi brzy a v tuto chvíli tak má nejdelší nepřerušené období, uzavření škol pro většinu žáků (s výjimkou 1. a 2. tříd) ze všech evropských zemí. Děti a mladiství se tak musí kvůli přísným nařízením dlouhodobě vyrovnávat s vysoce zátěžovou situací na jejich psychiku, aniž by měli možnost situaci ovlivnit nebo se k ní vyjadřovat. 

Zástupci uvedených organizací proto navrhli následující kroky, které mají přispět ke zlepšení duševního stavu nejohroženějších dětí a umožnit jim dostatečnou podporu (u každého kroku zde uvádíme jen výběr z navržených opatření, kompletní přehled všech opatření najdete v přiloženém PDF dokumentu) :
1) Vláda ve spolupráci s MŠMT umožní bezpečnou prezenční docházku nejvíce ohrožených dětí do jejich škol, případně jim zajistí potřebnou individuální podporu ve škole nebo v domácím prostředí.

• Každá škola by měla mít otevřenou třídu nebo třídy pro děti ohrožené školním neúspěchem a duševními problémy. Do těch by měly mít možnost prezenčně docházet nejvíce ohrožené děti. Ty by identifikovala sama škola ve spolupráci s OSPOD nebo místními sociálními službami. Hlavním kritériem by byla míra funkčního nezapojení dítěte do distančního vzdělávání i celková situace rodiny dítěte. Školy by takto mohly vést výuku v menších skupinách za dodržení všech doporučených opatření s maximálním možným využitím praktické výuky venku.
• Pedagogičtí pracovníci škol by měli mít k dispozici ochranné pomůcky, měli by mít možnost být přednostně očkováni i absolvovat pravidelné antigenní testování zdarma.
• Všem dětem i jejich rodičům by měli být maximálně dostupní školní poradenští pracovníci. Školy by o jejich službách v maximální možné míře měly informovat rodiče všech žáků. - Asistenti pedagoga případně další pedagogičtí pracovníci by měli mít možnost docházet do domácího prostředí a individuálně podporovat děti, které se nemohou účastnit prezenční výuky ve škole a zároveň jsou ohrožené školním neúspěchem nebo duševními obtížemi (např. děti s těžšími zdravotními hendikepy, chronickým onemocněním, oslabenou imunitou, duševním onemocněním).

2) Vláda umožní všem dětem smysluplně trávit volný čas a předcházet tak důsledkům dlouhodobé sociální izolace - Děti mají mít možnost účastnit se venkovních volnočasových aktivit (sporty, kroužky, skaut, výlety) v menších skupinách a za dodržení všech nutných bezpečnostních opatření. Navržena je možnost setkávat se venku v malých skupinách v počtu maximálně čtyř osob na úrovni PES 5 a šesti osob na úrovni PES 4 s umožněním doprovodu maximálně dvou (PES 5) až čtyř (PES 4) dospělých osob mimo společnou domácnost.

• Ohrožené děti mají možnost v malých skupinách využívat služeb nízkoprahových zařízení pro děti a mládež a dalších podpůrných sociálních služeb. - V ZUŠ by měla být prezenčně umožněna alespoň individuální výuka v režimu jeden na jednoho, případně v malých skupinách.

3) Vláda podpoří kapacity organizací poskytujících krizové služby a systémově podpoří navýšení kapacit odborných zdravotnických pracovníků.

• Zvýší povědomí o službách celonárodních linek fungujících v režimu 24/7 jako např. Linka bezpečí a Linka pro rodinu a školu a podpořit jejich kapacity.
• Systémově posílí kapacity odborných zdravotních služeb (kliničtí psychologové, pedopsychiatři).
• Metodicky podpoří programy primární prevence a programy na podporu duševního zdraví probíhající při distanční výuce pro základní i střední školy. 

V úterý zveřejněný návrh těchto konkrétních kroků dnes zástupci výše uvedených organizací okomentovali na tiskové konferenci. K výzvě adresované vládě se mohou přihlásit i další organizace a jednotlivci. V současné chvíli se k apelu připojily již téměř tři desítky odborných organizací, profesních, rodičovských i pacientských organizací.

Z výzkumů o dopadech pandemie na životy dětí

Pandemie nemá negativní dopady jen na duševní zdraví dospělých, dramatický nárůst duševních obtíží je pozorován i mezi dětmi a mladistvými. Výrazně narůstá počet dětských sebevražedných pokusů, přibývají úzkostné a depresivní stavy.

• 55 rodičů uvádí, že se během pandemie zhoršila pohoda a pocit štěstí jejich dětí. (výzkum, který pro organizaci Učitel naživo vypracovala společnost PAQ research)
• Roste riziko hlavně u takzvaných nelátkových závislostí jako jsou například sociální sítě, gaming nebo online pornografie. (průzkum Kliniky adiktologie 1. Lékařské fakulty UK, který zpracovala ve spolupráci s Odbornou společností pro prevenci rizikového chování a Katedrou psychologie Pedagogické fakulty UK) 
• V průběhu první vlny pandemie byl zaznamenaný až 30% nárůst hovorů s tématem násilí v rodině, 30% nárůst osobních problémů a psychických potíží či 30% nárůst tématu problému s internetem, včetně sexuálního zneužívání. (data pracovníků Linky bezpečí)
• Pětina rodin stále zůstává bez kontaktu se školou, více než čtvrtina dětí během distanční výuky nerozumí probírané látce, čtvrtina škol nezjišťuje, zda má dítě doma počítač vhodný k online výuce a třetina rodičů má problém děti podpořit kvůli složitosti probírané látky. (výzkum, který o průběhu distanční výuky u sociálně znevýhodněných žáků vypracovala společnost Člověk v tísni ve spolupráci s dalšími neziskovými organizacemi)
• Narostl i počet konfliktních situací v rodinách, konfliktní situace narůstaly především v rodinách s mladšími dětmi, tj s dětmi na prvním stupni základních škol. (výzkum, který pro Nadaci České spořitelny připravuje společnost PAQ Research sociologa Daniela Prokopa)

Česká lékařská společnost JEP: Stanovisko k podpoře dětí v době pandemie COVID 19

OSPDL ČLS JEP vnímá problémy, které souvisejí s omezením školní docházky a mimoškolní činnosti dětí. Praktičtí lékaři pro děti a dorost se setkávají v ordinacích s dětmi, u nichž současná situace má negativní vliv na zdraví tělesné (nadváha, poruchy pohybového aparátu, atp.), ale i na zdraví duševní

(od „změn nálady“ po poruchy spánku, úzkostné a panické poruchy, depresivní stavy).

Chápeme a podporujeme opatření, která by měla vést ke kontrole epidemiologické situace, na druhé straně ale podporujeme racionální a smysluplné návrhy opatření, která by měla, byť v rámci ochrany před infekcí, vést ke zlepšení zdravotního stavu a vzdělávání dětí.

 

       Za výbor OSPDL ČLS JEP

       MUDr. Alena Šebková

 

K návrhům se svým podpisem připojily následující organizace a jednotlivci (v abecedním pořadí):

• Asociace pracovníků speciálně pedagogických center
• Asociace neformálního vzdělávání
• Aliance pro individualizovanou podporu
• Asociace Dítě a Rodina, z.s.
• Asociace pro streetwork, z.s.
• Asistence o.p.s.
• Centrum inkluze o.p.s.
• Centrum pro dítě a rodinu Valika, z.s.
• Česká středoškolská unie
• Dům tří přání, z.ú. Férová škola (Fair for Family, z.s.)
• Iniciativa Děti zpátky do škol: https://www.detizpatkydoskol.cz/
• IQ Roma servis, z.s.
• Lumos
• META, o.p.s. - Společnost pro příležitosti mladých migrantů
• Nová škola s.r.o.
• Parent project CZ
• Poradna Vigvam
• Rodina v centru, z.ú.
• Rytmus - od klienta k občanovi, z.ú.
• Salesiánské středisko Štěpána Trochty - dům dětí a mládeže
• SMÁci, z. s.
• Společnost pro kreativitu ve vzdělávání
• SPOLEČNOST TADY A TEĎ, o.p.s.
• Romodrom o.p.s.
• Tosara, z.s.
• Unie rodičů, z.s.
• Vteřina poté

Zdroj: Tisková zpráva ze dne 12. února 2021, Česká odborná společnost pro inkluzivní vzdělávání, z. s.