Ve třídě nedaleko centra dvoumilionové metropole Ouagadougou panuje během hodiny nezvyklý klid. Navzdory tomu, že jeden učitel musí zvládnout 75 dětí. Za menším ruchem stojí možná i fakt, že 25 žáků je postiženo vadou sluchu nebo jsou němí. Každopádně se učitel, jenž souběžně s ústním výkladem přednáší i ve znakové řeči, těší velkému respektu.
Školy ještě nemají povinnost přijímat děti s postižením, jako je tomu v Česku. Nemají ani zajištěné financování od státu. Ale ty, které se rozhodnou pro inkluzivní formu výuky, mají od ministerstva podporu a k ruce nadnárodní neziskovky, které jim pomáhají − zkušenostmi i hmotně. V článku si můžete přečíst, jak se v Africe vzdělávají handicapované děti. Přičemž handicapem může být i finanční zabezpečení dioptrických brýlí.