Na duševní zdraví doléhá škola, online svět i globální konflikty

Vydáno: 4 minuty čtení

Výzkum UNICEF - Mladé hlasy 2026: Pouze polovina z nich se cítí šťastně a většina zažívá pravidelný stres spojený především se školou. 

Výzkum, který UNICEF ČR realizuje od roku 2001 a letos proběhl již poosmé, vzniká od roku 2017 ve spolupráci s agenturou STEM/MARK a dlouhodobě sleduje postoje, potřeby i výzvy, jimž děti a dospívající čelí.

Cítí se děti šťastné?

Duševní zdraví patří dlouhodobě mezi sledovaná témata výzkumu Mladé hlasy. Oproti poslednímu šetření, které proběhlo v roce 2024, klesl počet šťastných dětí o 8 %. Z výzkumu je patrné, že děti velmi dobře vnímají, co jejich psychickou pohodu posiluje a co ji naopak oslabuje.

Příčiny psychické nepohody dětí a dospívajících jsou podle dotázaných velmi různorodé. Škola se ale dlouhodobě ukazuje jako klíčový aktivátor psychické nepohody.

Z výzkumu jasně vyplývá, že pokud se děti a dospívající potýkají s nějakými problémy, chtějí je převážně řešit s rodiči (49 %) či spolužáky (26 %). Pomoc odborníků by vyhledalo pouze 12 % dotázaných – na školního psychologa by se osobně obrátilo 6 %, na psychologa/terapeuta mimo školní prostředí také 6 %. Nicméně 10 % dětí a dospívajících uvedlo, že o svých problémech nechce mluvit vůbec.

Děti a sociální sítě

Sociální sítě, doba strávená online i negativní komentáře se ukázaly jako významné faktory psychické nepohody dětí a dospívajících – 63 % respondentů uvedlo, že v posledních 2 týdnech trávili online více času, než by chtěli.

Děti a dospívající se vyjadřovali k nastavení věkové hranice. Ve věku 13–15 let se děti převážně přiklánějí k přístupnosti od 13 let, zatímco skupina 16–17 let uvádí jako vhodnou hranici 16 let.

Děti a Česko

Výzkum se zaměřil také na představy dětí a dospívajících o tom, jak by mělo vypadat Česko. Nejčastěji si přejí žít v zemi bez válek a ozbrojených konfliktů (67 %) a bez násilí (62 %). Téma válek a bojů přitom dlouhodobě zůstává nejvýraznějším aspektem jejich představ o budoucnosti země a jeho význam dále roste. 

==>> Více informací o výzkumu UNICEF Mladé hlasy 2026

Zde také najdete také:

  • Zdrojová data k výzkumu Mladé hlasy 2026
  • Prezentaci k výzkumu Mladé hlasy 2026 z konference Od porozumění k činům
  • Veškerá data k předchozím výzkumům Mladé hlasy

Zástupci UNICEF i odborníci na vzdělávání na základě dostupných dat upozorňují na nutnost zásadní změny přístupu k duševnímu zdraví ve školách. Situace, kdy vzdělávací prostředí dlouhodobě vystavuje většinu žáků výrazné míře stresu, vyžaduje systematické posílení well-beingu, začlenění péče o duševní zdraví do výuky a především rozšíření kapacit i dostupnosti školních psychologů a metodiků prevence.
 

Dětský ombudsman

V souvislosti s výzkumem UNICEF upozorňuje dětský ombudsman na fakt, že při přípravě i aktualizaci Národního akčního plánu pro duševní zdraví chyběl hlas samotných dětí, přestože právě jich se opatření přímo týkají. Podle něj by stát měl systematicky zapojovat děti do rozhodování, protože pouze ony dokážou autenticky popsat své potřeby a zkušenosti. Samotný návrh se také věnuje jen málo problematice sociálních sítí. Navrhuje, aby stát této oblasti věnoval větší pozornost. 
 
Jak poznáme, že se dětem dostává potřebná pomoc a podpora? Je důležité pravidelně zjišťovat, zda opatření opravdu fungují.

Dětský ombudsman také ve své zprávě upozornil na nedostatek dětských psychologů a psychiatrů. Mnoho rodin proto těžko hledá odborníka, který by dětem pomohl, když mají psychické potíže. Stát by podle něj měl jasněji ukázat, jak chce tuto situaci zlepšit.

Dětský ombudsman společně s ombudsmanem nesouhlasí s tím, aby se část agendy lidských práv přesunula z Úřadu vlády na Ministerstvo zdravotnictví.

 

 

Další aktuality