Laura Lundy se svým příspěvkem vystoupí na konferenci Týden pro wellbeing 4. února 2026. Cílem konference je ukázat cesty, jak se děti a mladí řeší jejich wellbeing a jak se zapojují do tématu wellbeingu ve školách. Mohou se podílet na přípravě opatření na podporu wellbeingu ve školách i v rámci systému?
Prof. Laura Lundy je nejen emeritní profesorkou dětských práv na Queen’s University Belfast ale také profesorkou práva na University College Cork v Irsku.
Laura Lundy je spoludirectorkou Centre for Children’s Rights při Queen’s University Belfast a spolueditorkou-in-chief mezinárodního odborného časopisu International Journal of Children’s Rights. Je kvalifikovanou barristerkou v oblasti práva.
Voice’ is not enough
Jedna z nejvýznamnějších a nejcitovanějších prací v oblasti dětských práv pochází právě od profesorky Lundy: její článek „’Voice’ is not enough“, který vyšel v roce 2007 v časopise British Educational Research Journal, zásadně ovlivnil porozumění participace dětí a stal se stěžejním zdrojem pro rozvoj tohoto konceptu ve vědeckém, praktickém i politickém kontextu.
Laura Lundy vystoupí 4. února 2026 v rámci konference Týden pro wellbeing 2026. ==>> více informací a vstupenky na konferenci.
The Lundy model of child participation
Model profesorky Laury Lundy představuje praktický a srozumitelný rámec, který může školám výrazně pomoci při naplňování práva žáků podílet se na rozhodování. Tento přístup, popsaný v jejím uznávaném článku v British Educational Journal (2007), vychází z článku 12 Úmluvy OSN o právech dítěte a překládá jej do čtyř konkrétních kroků, s nimiž mohou školy snadno pracovat.
Model ukazuje, jak vytvořit prostředí, kde se žáci mohou bezpečně a smysluplně zapojit do chodu školy:
- Prostor – děti musí mít možnost vyjádřit se;
- Hlas – jejich názory musí být skutečně vyslyšeny;
- Publikum – dospělí musí aktivně naslouchat;
- Vliv – názory žáků by měly mít reálný dopad na rozhodnutí.
Pro vedení škol je tento rámec užitečným nástrojem, který pomáhá systematicky posilovat participaci žáků, podporovat bezpečné klima a zvyšovat kvalitu rozhodování i celkovou kulturu školy.
Její model a výzkum byly adoptovány národními strategiemi i mezinárodními organizacemi, včetně Evropské komise, Rady Evropy, Světové zdravotnické organizace a UNICEF, a používají se při utváření politik i praxe na celém světě.
Zdroj: Řízení školy