Jaká je role kariérového poradenství ve Švédsku? (Otevřený článek)

Kariérové poradenství se ve školách ve Švédsku začalo rozvíjet již od 50. let, ale v sedmdesátých letech (což bylo také spojeno se sociálnědemokratickou vládou) se stalo ještě větší prioritou dát každému stejnou příležitost do budoucna. Národní rada vzdělávání se pokouší budovat krédo, že každý má možnost být dobře informován v oblasti volby povolání a že je potřeba podporovat žáky a studenty v tomto směru. Kariérové poradenství nabylo na významu ve stejné době, kdy se začala významně měnit společnost. Ve Švédsku se dnes objevuje i ve školském systému řada změn, máme jak školy, za které je zodpovědná obec, tak také mnoho svobodných škol. Rodiče musejí začít rozhodovat o vzdělávání dětí už od začátku. Ve Švédsku se tak rozvinul tržní systém i ve vzdělávání a v této oblasti existuje mnoho aktérů. Důraz na kariérové poradenství vychází také z úrovně vzdělávací politiky, například z Národní rady vzdělávání. A také si myslím, že migrační situace zvýraznila potřebnost kariérového poradenství.

A jak je tedy kariérové poradenství organizováno ve školách?

To může vypadat různě. Pokud mluvíme o ideální situaci, je za kariérové poradenství zodpovědný ředitel školy. Na škole většinou funguje jeden kariérový poradce (záleží na kapacitě školy). V každém zařízení tedy působí minimálně jedna osoba, která má tuto funkci. Musí mít kvalifikaci kariérového poradce nebo absolvované srovnatelné studium (jedná se o tříletý vysokoškolský program). Ve své práci pak realizuje kariérové poradenství v širším i užším významu. Může se jednat o různé aktivity, především ale jde o spolupráci s učiteli. To může být pro mnoho poradců více či méně komplikované, protože ve školách se setkává množství důležitých témat, se kterými se žáci musejí vypořádat, kariéroví poradci si tedy pro svá téma musejí vydobýt určitý prostor. Obecně platí, že poskytují informace, organizují stáže nebo různé další příležitosti pro seznámení se se světem práce. Na úrovni střední školy se poradci významně věnují přípravě žáků na výběr vyššího stupně vzdělávání. Poskytují jim informace, vysvětlují jim, jak celý systém funguje (prostřednictvím individuálních a skupinových aktivit), organizují stáže a účast na veletrzích škol.

Základem práce kariérového poradce ve škole je ale zejména individuální poradenství žákům. Je jim nabízeno, aby se účastnili individuálních a skupinových poradenských aktivit. Mají na to právo a obecně platí, že kariérový poradce by se měl setkat se všemi žáky. Musí totiž zjistit, jak vnímají svou situaci, jaké mají představy do budoucna a jestli nemají nějaké problémy. Kariéroví poradci také komunikují s rodiči. Setkávají se s nimi, aby je informovali o volbě školy, a někdy probíhají i schůzky kariérového poradce společně se žákem a jeho rodiči. Stává se, že kariérového poradce kontaktují sami rodiče, aby s ním promluvili o tom, co potřebují. Důležitým tématem se stávají sociální otázky.

Jaká je vaše role v rozvoji kariérového poradenství ve Švédsku?

Působím na katedře vzdělávání na Stockholmské univerzitě. Učím v bakalářském i magisterském studijním programu. Specializuji se na kariérní rozvoj a poradenství. Obsah tříletého programu kariérového poradenství se zaměřuje na to, jak konkrétně pracovat s kariérovým poradenstvím, například prostřednictvím poradenských rozhovorů atd. Rozvíjíme tuto profesi, ale studenti se při studiu zároveň věnují porozumění vzdělávacímu systému a trhu práce, psychologii, vývoji jedince, výběru povolání a také sociologické perspektivě kariérního rozvoje. Studují kariérové teorie a píší závěrečné práce, kde používají vědecké teorie a metody. Po ukončení studia pracují v oblasti školství, a to na základních, středních a vysokých školách. Existuje ale také poradenský systém pro lidi, kteří nedokončili střední školu, i pro dospělé a zaměstnance.

Jak ve Švédsku funguje další vzdělávání poradců a učitelů v kariérovém poradenství?

Připravujeme kurzy pro Národní radu vzdělávání, které jsou například zaměřeny na vzdělávání migrantů. Tento kurz je otevřen poradcům, učitelům i ředitelům. Některé semináře se zaměřují na rozvoj kvality v kariérovém poradenství, např. se v nich věnujeme tvůrčím metodám v poradenství. Takové kurzy jsou více zaměřeny na metody v kariérovém poradenství jak pro individuální práci se žáky, tak se skupinami. V kurzech o poradenství pro migranty jde zejména o to, jak podpořit jejich učení o volbě povolání, jak lze podporovat jejich učení například během poradenských rozhovorů a jak pracovat při výuce s tématy kariérní volby, jaké otázky jsou v tomto směru důležité.

Poslední otázku bych ráda věnovala tomu, jak měříte dopad kariérového poradenství ve Švédsku.

To je velmi obtížná otázka. Byly provedeny studie, které ukazují, že pokud mají žáci a studenti lepší přístup k poradenství, nemají potřebu tak často měnit školu. V roce 2013 proběhla evaluace kariérového poradenství na základních školách, jejímž cílem bylo porovnat aktivity a znalosti žáků o kariérovém poradenství s cíli definovanými v kurikulu, a závěr zněl, že se nám to nedaří příliš dobře. Ve Švédsku neexistuje zastřešující systém hodnocení kariérového poradenství. Nicméně školní inspekce integruje kariérové poradenství do svých šetření, jsou k dispozici různé hodnoticí studie a také na úrovni municipalit probíhají různá hodnocení. Mohu říci, že situace migrantů nás vede ke zvýšené potřebě rozvíjet lepší systém kariérového poradenství pro všechny.

Zdroj: Pro časopis Školní poradenství v praxi (říjen 2017) Silvie Pýchová, spoluzakladatelka Centra kompetencí a Expertní komory kariérového poradenství, výkonná ředitelka SKAV.

 

Článek je také dostupný v archivu časopisu Školní poradenství v praxi na Řízení školy online. Jste předplatiteli našich tištěných časopisů a nemáte přístup do online archivu? Napište nám! Zaregistrovat se můžete na www.rizeniskoly.cz/registrace Díky tomu navíc získáte 30denní zkušební licenci celé webové aplikace Řízení školy online.