Expertní panel pro přípravu Revize rámcového vzdělávacího programu by v těchto dnech měl představit další verzi Hlavních směrů, která pracuje s připomínkami veřejnosti. Největší debatu návrh vzbudil v případě zrušení povinné výuky druhého cizího jazyka. EDUin přináší přehled možných pozitivních a negativních důsledků této změny a upozorňuje na to, že pro její provedení nám chybí klíčová data. Kompletní podklad najdete ZDE.
V Česku je na základní škole druhý jazyk povinný nejpozději od 8. třídy základní školy. Tato povinnost byla zavedena ve školním roce 2013/2014. Porovnání situace v ČR s evropskými zeměmi jsme přinesli v této tiskové zprávě. Poslední návrh Expertního panelu, který počítá se zrušením povinné výuky druhého cizího jazyka na základních školách a v odpovídajících ročnících víceletých gymnázií, se opírá především o názory ředitelů a učitelů. Podrobněji důvody MŠMT uvádíme ZDE. Názory ředitelů je jistě nutné brát v potaz, ale pouze tyto argumenty by stačit neměly. Pro odůvodnění chystané změny zatím chybí klíčová data. Nevíme, jaké úrovně dosahují žáci v druhém cizím jazyce, nezkoumali jsme případné problémové faktory výuky. Česká školní inspekce by měla dostat za úkol zjistit skutečný stav znalostí druhého cizího jazyka žáků po dvou letech výuky na základních školách a teprve potom bychom měli činit závěry.
EDUin přináší stručný přehled možných pozitivních a negativních dopadů zavedení druhého cizího jazyka jako nepovinného předmětu pro žáky. Kompletní podklad včetně doporučení, jaké kroky by MŠMT mělo učinit, najdete ZDE.
Co může přinést zavedení nepovinné výuky druhého cizího jazyka?
- Je to způsob, jak RVP ZV takzvaně odlehčit - Část vzdělávacího obsahu tím přesuneme do nepovinné kategorie. MŠMT bude muset rozhodovat, kde v povinném vzdělávacím obsahu RVP „škrtat” a toto je jednoduchá cesta. Žák si druhý cizí jazyk stále bude moci zvolit (MŠMT slibuje, že upraví vyhlášku tak, aby škola musela DCJ nabízet i tehdy, pokud si jej zvolí 1 až 2 žáci), ale vybírat si jej bude jen část žáků.
- Ulevíme žákům, kteří mají potíže dostatečně zvládnout vzdělávací obsah ZŠ - Tito žáci, resp. jejich rodiče, budou pravděpodobně vybírat jiný, méně náročný vyučovací předmět. Je pravděpodobné, že půjde zejména o žáky, kteří míří na střední odborná učiliště, a žáky z rodin, které nepovažují vzdělání za sociální výtah (žáci se specifickými vzdělávacími potřebami již nyní mohou využít zákonnou výjimku a místo druhého cizího jazyka rozvíjet svůj první cizí jazyk).
- Žáci si podle svého zaměření budou moci vybrat některý z jiných povinně volitelných předmětů - Pokud to bude nabídka pestrá, může pomoci žákům uvědomit si, na co se chtějí v budoucnu orientovat.
- Změna může pomoci k akceptování revize RVP v komunitě pedagogů - Úprava vyhoví většinovému názoru ředitelů, kteří pak možná budou snadněji akceptovat revize RVP ZV jako celek.
Jaká rizika má zavedení druhého cizího jazyka jako nepovinného?
- Druhý cizí jazyk se bude učit méně žáků - Opatření směřující k takovému výsledku jde proti trendu, který razí většina evropských států. Pouze malá část evropských zemí má v základním vzdělávání výuku druhého cizího jazyka nepovinnou (např. Německo nebo Velká Británie).
- Prohloubíme tím nerovnosti ve vzdělávání - Volbu druhého cizího jazyka přesouváme na rodinu, roli budou hrát různé motivace. Mnozí rodiče budou pravděpodobně volit méně náročné předměty (tzv. najistotu), nebo DCJ nezvolí proto, že v možnosti učit se ho nespatřují žádnou výhodu, či se domnívají, že výuka druhého cizího jazyka na škole není kvalitní apod.
- Žáci, kteří začnou s druhým cizím jazykem až na střední škole, pravděpodobně dosáhnou nižší úrovně a někteří se s ním již nesetkají vůbec (druhý cizí jazyk není na řadě SŠ povinný).
Kompletní přehled možných pozitiv a rizik najdete ZDE.
Zdroj: Tisková zpráva ze dne 1. června 2022, EDUin