Problematika podpory well-beingu dětí, žákyň a žáků a studentek a studentů (dále jen „žáci“) patří mezi důležitá témata současnosti, a to i v rámci nastavování vzdělávacích politik a řízení vzdělávací soustavy České republiky. Do této oblasti je možné řadit jak podporu duševního zdraví či celkové
resilience žáků s ohledem na dynamicky se proměňující svět a dopady těchto změn, tak podporu fyzického zdraví a tělesné zdatnosti nebo proměny v oblasti výživové politiky státu a školního stravování.
Témata související s ambicí zvýšit rozsah pohybových aktivit žáků během celého školního dne, a snížit tak negativní vlivy nedostatku pohybu na zdraví, pokrývá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále i „MŠMT“) v rámci Plánu podpory pohybu dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních a státní politiky školního a vysokoškolského sportu na období 2024-2028, který v březnu 2024 schválila vláda ČR. Proměna školního stravování je pak řešena prostřednictvím četných aktivit koordinovaných ze strany Ministerstva zdravotnictví, včetně změny spotřebního koše či metodických aktivit podporujících formování zdravého životního stylu i prostřednictvím školních jídelen.
Jakkoli má pravidelný a častý pohyb jednoznačně pozitivní vliv i na udržení zdraví duševního, je zřejmé, že oblast podpory duševního zdraví žáků si jednoznačně zaslouží samostatné a důsledné intervence.
Podpora duševního zdraví žáků není pro MŠMT novým tématem, protože již nějaký čas klade resort na toto téma výrazný akcent. Lze zmínit opatření Strategie vzdělávací politiky ČR 2030+ a úsilí resortu o rozvoj školních poradenských pracovišť a zajištění systémového financování podpůrných
pedagogických pozic ve školách, podporu rozšíření sítě středisek výchovné péče a rozšíření nabízených služeb o mobilní multidisciplinární týmy dětského duševního zdraví, záměry orientující se na kvalitativní proměnu systému ústavní a ochranné výchovy s posílením preventivních služeb a podporu prorodinných služeb ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí, cílenou podporu nespecifické primární prevence formou rozšíření dotačního titulu na podporu primární prevence nebo podporu well-beingu na vysokých školách.
MŠMT průběžně začleňuje problematiku well-beingu do svých koncepčních materiálů, podporuje rozvoj bezpečného, zdravého a přátelského prostředí ve školách především z pohledu duševního a fyzického zdraví a celkové pohody žáků i pedagogů, koncepčně podporuje rozvoj preventivních aktivit ve školách, především v oblasti seberozvoje, duševního zdraví a prevence šikany, podporuje přístup žáků a pedagogů k rané intervenci a možnostem podpory v případě zhoršeného duševního zdraví nebo začleňuje problematiku well-beingu v rámci procesu revizí Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (a další návazné RVP). Stejně tak MŠMT v uplynulém období nastavilo dotační
nástroje pro podporu řešení těchto témat, a to jak v rámci Operačního programu Jan Amos Komenský (šablony, akční plánování v území – MAP, akční plánování v území – IDZ, podpora pregraduální přípravy budoucích učitelů), tak v rámci národních zdrojů (výzva v oblasti primární prevence a podpory duševního zdraví).
Tématům souvisejícím s podporou duševního zdraví i celkového well-beingu se již delší dobu věnuje také Česká školní inspekce, a to jak v rámci svých hodnoticích a podpůrných aktivit přímo v konkrétních školách, tak v rámci redakce tematických zpráv a sekundárních analýz zdůrazňujících význam tohoto tématu i možnosti jeho podpory. Mnoho aktivit v oblasti podpory duševního zdraví realizuje také Národní pedagogický institut ČR, zejména v oblasti sdílení příkladů dobré praxe a cíleně zaměřených vzdělávacích aktivit v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
Řešení v oblasti podpory duševního zdraví dětí a žáků se dotýkají působnosti a činnosti různých oborů veřejných služeb. Školství má v této oblasti zásadní místo, neboť školské zařízení a škola (dále jen „škola“) představuje instituci a prostor, ve kterém dítě prožívá významnou část života. Už samotné klima školy je tak významným faktorem, který se dětského duševního zdraví dotýká. S ohledem na aktuální data a mezinárodní srovnání je zřejmé, v tomto směru je potřeba dosahovat zlepšení; ve srovnání všech zemí OECD čeští žáci chodí do školy v průměru nejméně rádi a necítí se ve školním prostředí dobře . Tato nechuť je často doprovázena rizikovým chováním, včetně špatných vztahů mezi spolužáky, přestupků vůči školnímu řádu, šikany a kyberšikany. Nedostatečná péče o psychohygienu a nedostatek prevence duševních obtíží dále zhoršuje situaci, přičemž mnoho žáků pociťuje úzkosti spojené se školou.
Zdroj: MŠMT