492/2005 Sb.
VYHLÁŠKA
ze dne 8. prosince 2005
o krajských normativech
Změna: 47/2008 Sb.
Změna: 33/2009 Sb.
Změna: 8/2010 Sb.
Změna: 11/2011 Sb.
Změna: 110/2011 Sb.
Změna: 197/2016 Sb., 280/2016 Sb.
Změna: 243/2017 Sb.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy stanoví podle § 161 odst. 4 zákona
č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
(školský zákon):
§ 1
Jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy
Jednotkou výkonu je:
a) 1 dítě v mateřské škole nebo třídě s celodenním provozem, 1 dítě v mateřské
škole nebo třídě s polodenním provozem,
b) 1 dítě v lesní mateřské škole nebo třídě s celodenním provozem, 1 dítě v lesní
mateřské škole nebo třídě s polodenním provozem,
c) 1 dítě v mateřské škole, kterému je délka docházky do mateřské školy
omezena na dobu nepřevyšující 4 hodiny denně z důvodu pobírání rodičovského příspěvku
rodičem dítěte1) nebo příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu rodičem nebo
prarodičem dítěte, popřípadě jinou osobou, která převzala dítě do péče nahrazující
péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu2),
d) 1 dítě v mateřské škole s internátním provozem,
e) 1 žák v základní škole tvořené pouze třídami prvního stupně,
f) 1 žák v prvním stupni základní školy tvořené oběma stupni,
g) 1 žák ve druhém stupni základní školy tvořené oběma stupni,
h) 1 žák v základní škole speciální,
i) 1 dítě v přípravné třídě základní školy pro děti v posledním roce před
zahájením povinné školní docházky,
j) 1 žák v oboru vzdělání ve střední škole v jednotlivé formě vzdělávání,
1 žák v oboru vzdělání v konzervatoři v jednotlivé formě vzdělávání, 1 žák v oboru
vzdělání v nástavbovém studiu v jednotlivé formě vzdělávání, 1 žák v oboru vzdělání
ve zkráceném studiu pro získání středního vzdělání s výučním listem a středního vzdělání
s maturitní zkouškou v jednotlivé formě vzdělávání,
k) 1 žák kursu pro získání základního vzdělání,
l) 1 žák v uměleckém oboru v základní umělecké škole v jednotlivé formě
výuky, který se zároveň vzdělává v základní škole, v denní formě vzdělávání ve střední
škole, v denní formě vzdělávání v konzervatoři nebo v denní formě vzdělávání ve vyšší
odborné škole nebo je dítětem před zahájením plnění povinné školní docházky,
m) 1 student v oboru vzdělání ve vyšší odborné škole v jednotlivé formě
vzdělávání,
n) 1 dítě, 1 žák, 1 student, jemuž školské poradenské zařízení zajišťuje
informační, diagnostickou, poradenskou a metodickou činnost, odborné speciálně pedagogické
a pedagogicko-psychologické služby, preventivně výchovnou péči nebo pomoc při volbě
vhodného vzdělávání a přípravě na budoucí povolání; totéž platí, pokud školské poradenské
zařízení poskytuje tyto služby zákonnému zástupci dítěte nebo žáka,
o) 1 dítě v jednotlivých formách ambulantních služeb, celodenních služeb
nebo internátních služeb ve středisku výchovné péče3),
p) 1 žák, 1 student, kterému středisko volného času zajišťuje naplnění
volného času zájmovou činností se zaměřením na různé oblasti,
q) 1 žák, kterému školní klub zajišťuje naplnění volného času zájmovou
činností se zaměřením na různé oblasti, který se zároveň vzdělává v základní škole,
v základní škole speciální, v nižším stupni šestiletého nebo osmiletého gymnázia
nebo v odpovídajících ročnících v osmiletém vzdělávacím programu konzervatoře,
r) 1 dítě, 1 žák ve školní družině, kteří jsou přijati k pravidelné denní
docházce,
s) 1 dítě ve třídě přípravného stupně základní školy speciální,
t) 1 stravovaný, který se zároveň vzdělává v mateřské škole, 1 stravovaný,
který se zároveň vzdělává v základní škole, 1 stravovaný, který se zároveň nevzdělává
v mateřské ani v základní škole, pro něhož v rámci školního stravování v jednotlivých
typech zařízení školního stravování
1. je poskytován oběd,
2. je poskytován oběd a
alespoň 1 předcházející nebo navazující doplňkové jídlo,
3. je poskytován alespoň
oběd a večeře,
4. jsou poskytovány stravovací služby kromě oběda,
u) 1 ubytovaný v domově mládeže, který se zároveň vzdělává
1. v základní
škole, střední škole nebo konzervatoři,
2. ve vyšší odborné škole,
v) 1 ubytovaný v internátě, který se zároveň vzdělává
1. v základní škole
speciální, ve třídě přípravného stupně základní školy speciální, nebo ve škole samostatně
zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona pro děti nebo žáky s těžkým zdravotním
postižením,
2. ve škole samostatně zřízené pro děti nebo žáky s jiným než těžkým zdravotním
postižením,
w) 1 lůžko z celkové lůžkové kapacity zapsané ve školském rejstříku pro
děti umístěné v diagnostických ústavech, výchovných ústavech, dětských domovech se
školou a v dětských domovech, případně zletilé nezaopatřené osoby po ukončení výkonu
ústavní výchovy a ochranné výchovy, připravující se na budoucí povolání, nejdéle
však do věku 26 let.
§ 2
Ukazatele rozhodné pro stanovení krajských normativů
(1) Pro stanovení krajských normativů je rozhodný ukazatel:
a) průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 pedagogického pracovníka
(Np),
b) průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 nepedagogického
pracovníka (No),
c) průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka (P
P
),d) průměrné měsíční výše platu nepedagogického pracovníka (Po),
e) průměrné roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu
připadající na jednotku výkonu (ONIV).
(2) Ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 pedagogického
pracovníka se stanoví z:
a) průměrného počtu dětí, žáků nebo studentů ve třídě, studijní skupině
nebo oddělení v příslušném oboru vzdělání ve školách v rámci kraje nebo ve třídě
nebo oddělení v příslušném typu školského zařízení v rámci kraje (Ž),
b) průměrného počtu vyučovacích hodin ve třídě, studijní skupině nebo oddělení
za týden vyplývajícího z příslušného rámcového nebo akreditovaného vzdělávacího programu
(dále jen "vzdělávací program") nebo oboru vzdělání včetně nezbytného dělení tříd,
studijních skupin nebo oddělení, popřípadě vyplývajícího ze zvláštního právního předpisu4)
(H),
c) průměrného týdenního rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé
speciálně pedagogické nebo pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků
stanoveného zvláštním právním předpisem5) (VP).
(3) Ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 pedagogického
pracovníka se stanoví:
a) pokud se jedná o dítě v mateřské škole v celodenním nebo polodenním
provozu, žáka v základní škole, dítě nebo žáka ve školní družině nebo ubytovaného
v domově mládeže, jako funkční závislost nebo soubor nejvýše 6 na sebe spojitě navazujících
funkčních závislostí ukazatelů uvedených v odstavci 2 na počtu jednotek výkonu ve
škole nebo školském zařízení členěný podle počtů dětí, žáků nebo ubytovaných,
b) pokud se jedná o jednotku výkonu ve školském zařízení a nelze určit
některý z ukazatelů uvedených v odstavci 2, z průměrných hodnot dosažených v průběhu
uplynulého kalendářního roku nebo z hodnot stanovených krajským úřadem v uplynulém
kalendářním roce v příslušném typu školského zařízení v rámci kraje,
c) v ostatních případech vztahem
Ž x VP
NP = -----------.
H (4) Ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího na 1 nepedagogického
pracovníka se stanoví z průměrných hodnot dosažených v průběhu uplynulého kalendářního
roku nebo z hodnot stanovených krajským úřadem v uplynulém kalendářním roce v příslušném
druhu školy, oboru vzdělání a formě vzdělávání nebo typu školského zařízení v rámci
kraje. Pokud se jedná o dítě v mateřské škole v celodenním nebo polodenním provozu,
žáka v základní škole nebo stravovaného, stanoví se ukazatel podle věty první jako
funkční závislost nebo soubor nejvýše 6 na sebe spojitě navazujících funkčních závislostí
na počtu jednotek výkonu ve škole nebo školském zařízení členěný podle počtů dětí,
žáků nebo stravovaných. Hodnotu ukazatele stanovenou podle tohoto odstavce lze dále
zvýšit nebo snížit, nejvýše však o 5 %.
(5) Ukazatel průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka a ukazatel
průměrné měsíční výše platu nepedagogického pracovníka je tvořen průměrnou měsíční
výší složek platu6) dosaženou v příslušném druhu školy nebo typu školského zařízení
v rámci kraje v průběhu uplynulého kalendářního roku upravenou na výši, která se
v příslušném kalendářním roce předpokládá vzhledem k objemu finančních prostředků
přidělených krajskému úřadu prostřednictvím republikových normativů v členění na
pedagogické a nepedagogické pracovníky. Součty osobních příplatků a odměn v takto
upravených ukazatelích průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka se mezi
jednotlivými druhy škol a typy školských zařízení nesmí lišit o více než 50 % z nejvyššího
součtu osobních příplatků a odměn. Do ukazatelů průměrné měsíční výše platu se nezahrnují
platby za práci přesčas a za konání přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně
pedagogické nebo pedagogicko-psychologické činnosti nad stanovený rozsah7).
(6) V případě základních škol tvořených pouze třídami prvního stupně, mateřských
škol, základních škol speciálních a zařízení školního stravování a školních družin,
která těmto školám zabezpečují služby, jejichž celkový počet zaměstnanců činí 10
a méně, se ukazatel průměrné měsíční výše platu stanoví podle odstavce 5 v podobě
funkční závislosti na počtu jednotek výkonu ve škole nebo školském zařízení tak,
že se zohlední zvyšování průměrné výše příplatku za vedení v závislosti na snižování
počtu zaměstnanců právnické osoby.
(7) Ukazatel průměrné roční výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního
rozpočtu připadající na jednotku výkonu se stanoví ve výši alespoň 65 % průměrných
hodnot dosažených v průběhu uplynulého kalendářního roku nebo z hodnot stanovených
krajským úřadem v uplynulém kalendářním roce v příslušném druhu školy, oboru vzdělání
a formě vzdělávání nebo typu školského zařízení v rámci kraje.
Členění krajských normativů a vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu
§ 3
(1) Na každou jednotku výkonu podle § 1, pokud je u škol a školských zařízení
v rámci kraje v daném kalendářním roce realizována, se stanoví 1 krajský normativ.
Krajský normativ je tvořen základní částkou, popřípadě také příplatkem.
(2) V případě vyššího odborného vzdělávání se stanoví jednotlivé krajské
normativy zvlášť pro jednotlivé vzdělávací programy.
(3) Pokud je součástí vzdělávání praktické vyučování, stanoví se zvlášť krajský
normativ pro teoretické a praktické vyučování.
(4) V případě šestiletého a osmiletého gymnázia se krajský normativ stanoví
zvlášť pro nižší a vyšší stupeň gymnázia.
(5) V případě kombinované formy vzdělávání se krajský normativ stanoví zvlášť
pro jednotlivé druhy kombinací forem vzdělávání v příslušném oboru vzdělání.
(6) Příplatky se stanoví na
a) 1 dítě, 1 žáka, 1 studenta ve škole, třídě, oddělení nebo studijní skupině zřízené
podle § 16 odst. 9 školského zákona, pokud nejde o základní školu speciální,
b) 1 dítě, 1 žáka, 1 studenta uvedeného v § 16 odst. 9 školského zákona vzdělávajícího
se v běžné škole, pokud není na dítě, žáka nebo studenta stanoven příplatek podle
písmene j),
c) 1 žáka uvedeného v § 16 odst. 9 školského zákona v oboru vzdělání praktická škola,
d) 1 dítě, 1 žáka umístěného ve zdravotnickém zařízení, který se vzdělává ve škole
při tomto zdravotnickém zařízení; v tomto případě se neuplatní příplatek podle písmene
a),
e) 1 dítě ve školní družině, které se zároveň vzdělává ve třídě přípravného stupně
základní školy speciální,
f) 1 žáka ve školní družině, který se zároveň vzdělává v základní škole speciální,
g) 1 dítě, 1 žáka ve školní družině v oddělení, které je tvořeno pouze účastníky
uvedenými v § 16 odst. 9 školského zákona, nejedná-li se o dítě podle písmene e)
nebo žáka podle písmene f),
h) 1 ubytovaného v domově mládeže ve skupině tvořené pouze žáky a studenty uvedenými
v § 16 odst. 9 školského zákona,
i) 1 dítě, 1 žáka základní školy, 1 žáka střední školy ve škole nebo třídě s vyučovacím
jazykem národnostní menšiny,
j) podpůrná opatření se zřetelem k normované finanční náročnosti stanovené jiným
právním předpisem,
a to v případě, že je mu v příslušném druhu školy nebo typu školského zařízení v
rámci kraje v příslušném kalendářním roce poskytováno vzdělávání nebo školské služby.
(7) Příplatky podle písm. a) až c) a e) až h) se dále člení podle jednotlivých
znevýhodnění uvedených v § 16 odst. 9 školského zákona.
(8) Při stanovení výše příplatků podle odstavce 6 písm. a) až c) a e) až
h) se vychází z průměrné výše finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných
v uplynulém kalendářním roce prostřednictvím krajských normativů na 1 dítě, 1 žáka,
1 studenta s příslušným znevýhodněním uvedeným v § 16 odst. 9 školského zákona v
příslušném druhu školy nebo typu školského zařízení v rámci kraje. Nelze-li zjistit
údaj podle předchozí věty, vychází se z průměrné výše finančních prostředků státního
rozpočtu poskytovaných v uplynulém kalendářním roce prostřednictvím krajských normativů
v příslušném druhu školy nebo typu školského zařízení na znevýhodnění uvedené v §
16 odst. 9 školského zákona, které je co do nezbytné míry podpůrných opatření nejbližší
druhu znevýhodnění, na něž se příplatek stanoví.
(9) Při stanovení výše příplatků podle odstavce 6 písm. d) se vychází z průměrné
výše finančních prostředků státního rozpočtu poskytovaných v uplynulém kalendářním
roce prostřednictvím krajských normativů na 1 dítě, 1 žáka umístěného ve zdravotnickém
zařízení, který se vzdělává ve škole při tomto zdravotnickém zařízení v rámci kraje.
(10) Výše příplatku se sníží nebo zvýší, vyžadují-li to:
a) míra podpůrných opatření, která je v rámci kraje zpravidla nutná při poskytování
vzdělávání nebo školských služeb příslušné jednotce výkonu s daným znevýhodněním
uvedeným v § 16 odst. 9 školského zákona,
b) počty dětí, žáků nebo studentů ve škole nebo třídě, oddělení nebo studijní skupině
zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona stanovené jiným právním předpisem10),
nebo
c) poskytování platu a odměny za pracovní pohotovost v souladu s jiným právním předpisem6).
(11) Výši příplatků lze v souladu s odstavci 9 až 11 stanovit v podobě funkční
závislosti na počtu jednotek výkonu ve škole nebo školském zařízení.
(12) Příplatky, jejichž výše stanovená v souladu s odstavci 7 až 9, 11 a
12 se neliší o více než 3 %, lze sloučit do skupin s jednotnou výší příplatku.
(13) Příplatky podle odstavce 6 písm. i) se stanoví ve výši 0,15násobku příslušné
základní částky, jde-li o žáky střední školy, nebo ve výši 0,4násobku příslušné základní
částky, jde-li o žáky základní školy, nebo ve výši 0,2násobku příslušné základní
částky, jde-li o dítě v mateřské škole.
§ 4
(1) Základní částka se z ukazatelů uvedených v § 2 odst. 1 stanoví vztahem
a)
u škol a školských zařízení, jejichž činnost je realizována pedagogickými i nepedagogickými
pracovníky:
1/Np x P
P
x 12 x 1,Proc + 1/No x Po x 12 x 1,Proc + ONIV,b) u škol a
školských zařízení, jejichž činnost je realizována pouze pedagogickými pracovníky:
1/Np x P
P
x 12 x 1,Proc + ONIV,c) u školských zařízení, jejichž činnost je realizována
pouze nepedagogickými pracovníky:
kde Proc je součtem
procent sazby pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti17),
jehož poplatníkem je zaměstnavatel, procent sazby pojistného na všeobecné zdravotní
pojištění, které platí zaměstnavatel za své zaměstnance18), a procent, v jejichž
výši se stanoví základní příděl, kterým je tvořen fond kulturních a sociálních potřeb19).1/No x Po x 12 x 1,Proc + ONIV,
(2) Pokud rozdíl mezi základními částkami pro jednotlivé obory vzdělání nebo
pro jednotlivé typy školských zařízení stanovenými podle odstavce 1 nepřesáhne 3
% z ročního objemu neinvestičních výdajů celkem, ani 3 % z ročního objemu mzdových
prostředků připadajících na jednotku výkonu, může krajský úřad upravit příslušné
základní částky na stejnou výši, která je jejich průměrem.
(3) V případě 1 žáka nebo 1 studenta, který se vzdělává v distanční formě
vzdělávání, se základní částka stanoví ve výši 0,05násobku základní částky stanovené
pro denní formu vzdělávání v příslušném oboru vzdělání nebo vzdělávacím programu.
(4) V případě mateřské školy se k základní částce stanoví opravný koeficient
ve výši 0,5, kterým se základní částka vynásobí, jde-li o 1 dítě v mateřské škole
nebo třídě s celodenním provozem, s jehož zákonným zástupcem ředitel mateřské školy
dohodl délku pobytu v mateřské škole odpovídající rozsahu polodenního provozu.
(5) V případě mateřské školy se k základní částce stanoví opravný koeficient
ve výši 0,05, kterým se základní částka vynásobí, jde-li o dítě individuálně vzdělávané.
(6) K základní částce stanovené podle odstavců 1 a 2 lze stanovit opravné
koeficienty, kterými se základní částka vynásobí v případě škol a školských zařízení,
kde je průměrný platový stupeň pedagogických pracovníků vyšší nebo nižší než krajský
průměr promítnutý v ukazateli průměrné měsíční výše platu pedagogického pracovníka.
Takto stanovené koeficienty nesmí být nižší než 0,9 ani vyšší než 1,1.
(7) V případě základní školy se k základní částce stanoví opravný koeficient
ve výši 0,25, kterým se základní částka vynásobí, jde-li o žáka individuálně vzdělávaného12).
(8) V případě škol, v nichž lze plnit povinnou školní docházku, se k základní
částce stanoví opravný koeficient ve výši 0,25, kterým se základní částka vynásobí,
jde-li o žáka plnícího povinnou školní docházku v zahraničí nebo ve škole zřízené
na území České republiky právnickou osobou se sídlem mimo území České republiky nebo
fyzickou osobou, která je cizím státním občanem, a nezapsané do školského rejstříku,
v níž ministr školství, mládeže a tělovýchovy povolil plnění povinné školní docházky13).
(9) V případě střední školy, konzervatoře a vyšší odborné školy se k základní
částce stanoví opravný koeficient ve výši 0,05, kterým se základní částka vynásobí,
jde-li o žáka nebo studenta, který se vzdělává podle individuálního vzdělávacího
plánu; tento koeficient se nevztahuje na případy, kdy jsou důvodem pro povolení individuálního
vzdělávacího plánu speciální vzdělávací potřeby nebo mimořádné nadání žáka nebo studenta.
(10) Základní částku pro jednotku výkonu podle § 1 písm. t) lze vynásobit
opravným koeficientem stanoveným jako podíl průměrného počtu uvařených jídel za jeden
pracovní den v měsíci říjnu probíhajícího školního roku a celkového počtu zapsaných
ke stravování v probíhajícím školním roce.
Ukazatele pro výpočet minimální úrovně krajských normativů
§ 5
(1) Krajský úřad může zvýšit ukazatel stanovený podle § 2 odst. 2 písm. a)
až o 10 %; takto upravený ukazatel nesmí překročit nejvyšší počet dětí, žáků nebo
studentů ve třídě, studijní skupině nebo oddělení v příslušném oboru vzdělání ve
škole nebo v příslušném typu školského zařízení stanovený zvláštním právním předpisem.
(2) Při určení nezbytného dělení tříd, studijních skupin nebo oddělení
podle příslušných vzdělávacích programů při stanovení ukazatele uvedeného v § 2 odst.
2 písm. b) se vychází zejména z:
a) hodnoty ukazatele zjištěného podle § 2 odst. 2 písm. a) a případně
upraveného podle odstavce 1,
b) didaktické a metodické náročnosti předmětu,
c) požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví dětí, žáků nebo studentů
při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech.
Zásady pro zvýšení krajských normativů
Zásady pro zveřejnění krajských normativů
§ 7
(1) Krajský úřad zveřejní stanovené krajské normativy, ukazatele rozhodné
pro jejich stanovení a koeficienty podle § 4 odst. 6 způsobem umožňujícím dálkový
přístup nejpozději 30 pracovních dnů po obdržení rozpisu rozpočtu z Ministerstva
školství, mládeže a tělovýchovy.
(2) V případě jiné než denní formy vzdělávání lze v souladu s odstavcem 1
zveřejnit základní částku v podobě násobku základní částky stanovené pro jednotku
výkonu v denní formě vzdělávání v daném oboru vzdělání nebo vzdělávacím programu.
(3) V případě školní jídelny - vývařovny a školní jídelny - výdejny lze v
souladu s odstavcem 1 zveřejnit základní částku v podobě násobku základní částky
stanovené pro odpovídající jednotku výkonu ve školní jídelně.
(4) Příplatky podle § 3 odst. 6 písm. a) až h) lze v souladu s odstavcem
1 zveřejnit v podobě násobku základní částky příslušného krajského normativu. Došlo-li
ke sloučení příplatků do skupiny podle § 3 odst. 12, uvedou se ve zveřejnění znevýhodnění
uvedená v § 16 odst. 9 školského zákona, která jsou ve skupině zahrnuta.
(5) Při zveřejnění krajského normativu se k základní částce i k příplatku,
pokud není stanoven v podobě násobku základní částky, zvlášť uvede výše mzdových
prostředků připadající na jednotku výkonu v členění na pedagogické a nepedagogické
pracovníky.
Společná ustanovení
§ 8
(1) Školami a školskými zařízeními v rámci kraje se pro účely této vyhlášky
rozumí školy a školská zařízení zapsané ve školském rejstříku zřizované obcemi nebo
svazky obcí na území příslušného kraje nebo příslušným krajem.
(2) Pro účely této vyhlášky se nepedagogickými pracovníky rozumí zaměstnanci
právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, kteří nejsou pedagogickými
pracovníky14).
(3) Pro účely této vyhlášky se za běžnou školu považuje škola, která není
samostatně zřízena podle § 16 odst. 9 školského zákona.
(4) Na financování zařízení školního stravování se neuplatní jednotka výkonu
podle § 1 písm. s) v případě dětí umístěných v diagnostickém ústavu, výchovném ústavu,
dětském domově se školou nebo dětském domově, jehož činnost vykonává právnická osoba,
která zároveň vykonává činnost tohoto zařízení školního stravování.
(5) V případě diagnostického ústavu, výchovného ústavu, dětského domova se
školou nebo dětského domova podle odstavce 4 se při stanovení základní částky pro
jednotku výkonu 1 lůžko stanoví ukazatel průměrného počtu jednotek výkonu připadajícího
na 1 nepedagogického pracovníka, ukazatel průměrné výše platu nepedagogického pracovníka
a ukazatel průměrné výše ostatních neinvestičních výdajů ze státního rozpočtu připadající
na jednotku výkonu z příslušných průměrných hodnot dosažených v průběhu příslušného
kalendářního roku ve školských zařízeních uvedených v odstavci 4, jejichž činnost
vykonává táž právnická osoba.
(6) Pokud se v některém druhu školy nebo oboru vzdělání ve škole v rámci
kraje poskytuje vzdělávání zároveň podle rámcových vzdělávacích programů i schválených
učebních dokumentů, může krajský úřad stanovit pro příslušnou jednotku výkonu 2 krajské
normativy odpovídající odlišnostem v obsahu nebo organizaci vzdělávání podle rámcových
vzdělávacích programů a schválených učebních dokumentů.
(7) Pokud se vzdělávání v dětských domovech v rámci kraje realizuje v přechodném
období15) souběžně podle různého počtu dětí v rodinné skupině a podle různého počtu
rodinných skupin v dětském domově16), může krajský úřad stanovit pro příslušnou jednotku
výkonu 2 krajské normativy.
Zrušovací ustanovení
§ 9
Zrušuje se vyhláška č. 65/2005 Sb., kterou se stanoví členění krajských normativů,
ukazatele rozhodné pro jejich stanovení, jednotky výkonu pro jednotlivé krajské normativy,
vztah mezi ukazateli a jednotkami výkonu, ukazatele pro výpočet minimální úrovně
krajských normativů a zásady pro jejich zvýšení a jejich zveřejnění (vyhláška o krajských
normativech).
Ministryně:
JUDr. Buzková v. r.
1) § 30 odst. 3 písm. b) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve
znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 271/2001 Sb. a zákona č. 453/2003 Sb.
2) § 82 odst. 1 písm. a) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve
znění pozdějších předpisů.
3) Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských
zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších
zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu č. 476/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb.,
zákona č. 563/2004 Sb. a zákona č. 383/2005 Sb.
4) Například vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání.
5) Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé
výchovné, přímé speciálně pedagogické a přímé pedagogicko-psychologické činnosti
pedagogických pracovníků.
6) Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.
7) § 23 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých
zákonů, ve znění zákona č. 383/2005 Sb.
8) § 1 odst. 4 vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se
speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných.
10) § 25 vyhlášky č. 27/2016 Sb., o vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími
potřebami a žáků nadaných.
12) § 41 školského zákona.
13) § 38 školského zákona.
14) § 2 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb.
15) Čl. 2 bod 3 zákona č. 383/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb.,
o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně
výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších
předpisů, a další související zákony.
16) § 4 odst. 4 a 5 zákona č. 109/2002 Sb.
17) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na
státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
18) Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve
znění pozdějších předpisů.
19) Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění
pozdějších předpisů.