Poradna - strana 21

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Ve své směrnici máme mimo jiné dáno: Při nákupu většího množství téhož předmětu nebo materiálu dochází k zápisu na sklad - skladovou kartu... Při kontrole nám bylo řečeno, že když jednou zapíšeme na sklad nářadí např. vrtáky pro výuky, musíme již na sklad zapisovat jakýkoliv i jednotlivě zakoupený vrták. Je to tak správně?

Existuje v nějakém dokumentu spisový a skartační řád pro školy, ideálně pro střední školy? Nedaří se nám zjistit, co konkrétně musíme v pedagogické oblasti činnosti školy archivovat a jak dlouho, co skartovat... V souvislosti se zaváděním GDPR nám to připadá velmi důležité a rádi bychom to měli v pořádku. 

Jsme základní škola, příspěvková organizace zřízená obcí. Nemáme žádnou hospodářskou činnost, pouze hlavní. V roce 2017 skončilo naše hospodaření s výsledkem 3 090 Kč. V daňovém přiznání na řádku 10 – Výsledek hospodaření jsem uvedla částku 3 090 Kč. Na řádku 30 – Částky, které zvyšují výsledek hospodaření jsem uvedla částku 766 951 Kč, což je majetkový prospěch z vypůjčeného majetku (757 862 Kč) a věcné a peněžní dary přijaté v roce 2017 (věcné 4 589 Kč, peněžní 4 500 Kč). Na řádku 62 – jsem vyloučila náklady hrazené z dotací ze státního rozpočtu a příspěvku zřizovatele (6 217 388 Kč). Na řádku 101 – Příjmy, jež u veřejně prospěšných poplatníků nejsou předmětem daně jsem uvedla příjmy z dotací ze státního rozpočtu (5 601 388 Kč) a příspěvek zřizovatele (616 000 Kč), tj. celkem 6 217 388 Kč. Na řádku 109 – Příjmy osvobozené podle § 19b jsem uvedla majetkový prospěch z vypůjčeného majetku používaného pouze pro hlavní činnost (757 862 Kč). Na řádku 120 – Příjmy nezahrnované do základu dně podle § 23 odst. 4 písm. a) jsem uvedla úroky z bankovních účtů (255 Kč). Na řádku 162 – jsem uvedla částku 32 086 Kč, což jsou výnosy z darů vyčerpaných v roce 2017, a to věcných (4 589 Kč) a peněžních (27 497 Kč). Pro úplnost uvádím, že věcný dar např. v hodnotě 500 Kč účtuji tímto způsobem: 500 Kč MD 501/D 401 a současně 500 Kč MD 401/D 649 – jedná se o okamžitou spotřebu daru. Pořízení např. materiálu z finančního daru účtuji 500 Kč MD 501/D 241 nebo 261 a současně čerpání rezervního fondu 500 Kč MD 414/D 648. Základ daně mi tak nakonec vyšel –20 162 Kč. Je to tak správně?  

Základní škola dosud hradila zaměstnancům masáže. Novelou zákona o daních z příjmů č. 170/2017 Sb. je v § 6 odst. 9 písm. d) mimo jiné stanoveno, že pořízení služeb zdravotního charakteru (kam podle mě masáže spadají) musí být od zdravotnických zařízení (na školení nám řekli, že musí být poskytovatel služby zapsán v Národním registru poskytovatelů zdravotních služeb). Pokud bude na faktuře za masáž uvedeno, že se jedná o "sportovní masáž", platí toto také? A je nadále možné objednávat a hradit z FKSP pro zaměstnance vstupenky do sauny a plaveckého bazénu, který provozuje tělovýchovná jednota?

Jsme příspěvková organizace - základní škola. Náleží pracovnici, která ukončí pracovní poměr ze zdravotních důvodů a je jí přiznán částečný invalidní důchod, odměna při odchodu jak ze mzdových prostředků, tak z FKSP? V době ukončení pracovního poměru jí byl invalidní důchod I. stupně již přiznán. 

Jsme střední škola, příspěvková organizace zřízená krajem. Pro dozor na žáky na domově mládeže využíváme bezpečnostních pracovníků, kteří pracují v noci (od 22.00 - 6.00 hodin). U těchto zaměstnanců byly prováděny roční preventivní prohlídky. Jeden z bezpečnostních pracovníků měl provedenu preventivní prohlídku 16. 9. 2017. Kdy musí jít na další preventivní prohlídku, když od prosince 2017 je stanoveno, že pracovníci, kteří pracují v noci, mohou jít na preventivní prohlídku až jedenkrát za 2 roky (nikoliv za 1 rok, jak to bylo doposud)?

Musí mít ředitel školy (příspěvková organizace) schválenou zahraniční pracovní cestu zřizovatelem (obec)?

U mého klienta, základní školy, byl proveden dozor SIBP. Při kontrole oblasti pracovnělékařských služeb a související kategorizace prací mi bylo doporučeno upravit si rizikové faktory, a to tak, že se neuvádí psychická zátěž u pedagogických pracovníků. SIBP se odkazovalo na znění příslušných ustanovení dle vyhlášky č. 432/2003 Sb. Základní škola vycházela ze znění přílohy vyhlášky č. 79/2013 Sb. Jak je to s vyhodnocením rizikových faktorů u pedagogických pracovníků?

Jsme střední škola, zřízená krajem, příspěvková organizace. Máme schválený projekt v rámci IROP. Jsou tam investiční i neinvestiční výdaje. Peněžní prostředky však obdržíme až po skončení a schválení projektu. Jak účtovat čerpání? Tedy úhradu jednotlivých faktur? A jak by se účtovalo případné použití úvěru na tuto akci? Nevíme, zda si vzít úvěr, nebo čerpat rezervní fond, případně fond investic nebo volné provozní prostředky. Prosíme o radu v této oblasti, s kterou nemáme zatím zkušenost. Jak o tomto účtovat?  

Je možno zařadit ředitele základní školy do 4. stupně řízení, když řídí 4 vedoucí učitelky v mateřské škole, vedoucího školní jídelny, 2 zástupce na II. stupni, 1 zástupce na I. stupni, 1 vedoucího technika a 1 zaměstnance oprávněného řídit práci jiných zaměstnanců?

Občas se potkáme ve škole s žáky v tíživé finanční situaci. Je někde upravena možnost takovýmto žákům poskytnout za nějakých podmínek "sociální stipendium", tak jako je např. poskytováno na vysokých školách? V legislativě jsem zatím nic nenašla.

Musí být u pracovního poměru učitele ZUŠ na dobu určitou (zástup za mateřskou dovolenou) uveden datum ukončení, nebo je postačující uvedení do nástupu osoby z mateřské dovolené?

Jsme střední škola, zřízená krajem. Zaměstnanec nám donesl fakturu za rekreaci v Rakousku. Cena je uvedena bez DPH. Jedná se o ubytování v Rakousku. Platba v eurech. Faktura v němčině. Budeme hradit z FKSP. Jsme plátci DPH. Vadí, že je faktura v němčině? Přiložím překlad? Jak řešit DPH? Musím zde dodanit a odvést DPH? Místo plnění je v Rakousku.

Jsme střední škola, zřízená krajem. Obdrželi jsme fakturu z Rakouska na 300 EUR. Budeme hradit z korunového účtu, kde nám komerční banka přepočítá a odečte nám z účtu přepočtenou částku v Kč. Budeme v tomto případě nějak řešit kursový rozdíl? Porovnávat nějak s kurzem ČNB? A jak o tom účtovat?

Jsme příspěvková organizace, základní škola. Naše zaměstnankyně, účetní, je dlouhodobě nemocná, ale její neschopnost jí umožňuje částečně pracovat z domova a vykonávat některé činnosti, které nemají u jiných zaměstnanců zastupitelnost. Je možno ji za takto vykonávanou práci v době pracovní neschopnosti udělit odměnu? 

Jsme příspěvková organizace (střední + základní škola). V rámci evidence pracovní doby musí pedagog vykazovat přestávku na jídlo a oddech (tzn. vykázat celkem 8,5 hodin, pokud celou pracovní dobu stráví na pracovišti)? V jakém případě se může použit ustanovení § 88 odst. 1 druhé věty zákoníku práce (práce nemohou být přerušené, přiměřená doba na jídlo a oddech se započte do pracovní doby)? Může se toto ustanovení použit v případě pracovní doby učitele střední a základní školy (stanovit vnitřním předpisem)?

Jsme příspěvková organizace zřízená městem. Učitelé byli na týdenním školním výletě s žáky na Slovensku. Ubytování a stravu si platili sami. Jeden učitel jel vlastním autem. 1. den - 17. 6. 2018 odjížděli v 0.30 hodin v noci a vrátili se 23. 6. 2018 ráno v 5.30 hodin. Náhradu jízdních výdajů jsem vypočetla klasickým způsobem (na Slovensku netankoval), ale můžete mi poradit s výpočtem a proplacením stravného, když se jedná o zahraniční cestu?

Kontrolou jsme zjistili, že máme chybně zařazený majetek do odpisové skupiny. Již dva roky se špatně odepisuje. Jak toto opravit a co všechno udělat aby se to dalo do pořádku? Jsme střední škola zřízená krajem.

Jak bychom měli postupovat v případě, že žák je dlouhodobě nemocen (onkologické onemocnění), jeho soustavná přítomnost na vyučování je často omezována tímto vážným onemocněním, žák požádá o inidividuální vzdělávací plán (IVP) s tím, že by potřeboval rozložit vzdělávání 4. ročníku na 2 školní roky. Žák zatím i s přerušením vzdělávání dokončil 3. ročník. Lze žákovi časově rozložit vzdělávání podle IVP na více let?

Jsme střední škola, plátce DPH. DPH uplatňujeme koeficientem nyní u nás probíhá stavba - je tam podružný elektroměr. Budeme tedy přefakturovávat el. energii stavební firmě. My si uplatňujeme koeficientem. Např. 1 kWh stojí bez DPH 5 Kč, DPH 1,05 Kč. My přefakturujeme také jako základ daně 5,- Kč a DPH 1,05? Nebo bude základ daně 6,05 a teprve k tomu DPH? Zatím nemáme s tímto zkušenost. A jaké dávat datum zdanitelného plnění? Bylo by možné přefakturovávat to stavební firmě třeba čtvrtletně?