Poradna - strana 10

Po zápise do 1. třídy máme celkem 16 tzv. domškoláků + 15 klasických prezenčních žáků. Jsme malotřídka. Jakou roli hrají domškoláci ve financování škol? Vím, že se počítají do kapacity školy a do třídy. S ohledem na PHmax a příspěvek obci (rozpočtové určení daní, které neřeší spádovost a obec ho dostává od ministerstva financí) se však berou jako 1/4 běžného žáka. Někde jsem zaslechla, že 1 domškolák je 0,5 hodiny/týdně do úvazku učitele. Je to pravda a kde je pro to opora? Mohu pak tyto hodiny do úvazku rozdělit mezi 2 učitele, kteří je budou mít na starosti?

Je možné dát dětem na omezený čas v jasně vymezeném prostoru „rozchod“? Pokud ano, za jakých podmínek? V případě, že se dítě úmyslně vzdálí z vymezeného prostoru a odejde, nese škola odpovědnost za případný úraz, který by se mu stal?

 Škola zřizená JMK poskytuje stravování prostřednictvím školní jídelny-výdejny, provoz pouze pondělí až pátek. Příklad 1: Jak postupovat v případě, že by se jednalo o mimořádnou směnu zaměstnance (prac. doba zaměstnanci rozvržena pondělí až pátek, úvazek 1,0), která by připadla na sobotu v délce 8 hodin, v místě pravidelného pracoviště. Na co všechno má zaměstnanec nárok v rámci pracovní cesty? Dle našeho názoru má nárok na stravné. Má nárok i na stravenku, neboť se nachází na místě pravidelného pracoviště, výdejna mimo provoz, a jeho směna přesáhla 3 hodiny? Lze poskytnout obojí? Pokud ne, z jakého důvodu? Příklad 2: Zaměstnanci začala směna v pracovní den v 8:00 h, v době od 11:00 do 11:30 h mu bylo poskytnuto stravování ve školní jídelně-výdejně na pracovišti. Poté, co se naobědval, odjel v 11:30 h na pracovní cestu, která trvala do 16:30 hodin. Zaměstnanec se během cesty nikde nestravoval, neboť obědval na pracovišti před pracovní cestou a večeřel ve svém bydlišti po ukončení pracovní cesty. Má v tento den zaměstnanec současně nárok na závodní stravování i na stravné? Pokud ne, z jakého důvodu?

Může ředitel ZŠ rozvázat pracovní poměr s učitelkou, která byla přijata v roce 2015, sjednán druh práce učitelka? Dodatkem ji byla prodloužena smlouva na dobu neurčitou. Učitelka měla pouze bakalářské studium a dodělávala si magisterské studium. Podmínka doplnění kvalifikace nebylo součástí smlouvy ani dodatku. Nyní nastoupil nový ředitel. Učitelka neudělala závěrečnou zkoušku a ředitel ji dal výpověď. Je tato výpověď v pořádku? Na jednu stranu tu máme školský zákon a na druhou stranu ŽP. Učitelka ale nepřišla o odbornou kvalifikaci, byla přijata bez ní, a dokonce ji byla prodloužena smlouva na dobu neurčitou. 

Mohu prodloužit pedagogickému pracovníkovi smlouvu, pokud je v dočasné pracovní neschopnosti? Smlouvu má dobu určitou a rádi bychom s ním pokračovali. 

Matka žáka nás informovala, že jednomu z žáků, který je medikován v souvislosti s diagnostikovanou epilepsií, budou léky postupně vysazovány a nelze vyloučit riziko záchvatu. Můj dotaz směřuje k tomu, zda je škola v souvislosti s poskytnutím první pomoci povinna zajistit podání léku (např. aplikace diazepamu do konečníku či jiné rodiči požadované medikace), zda lze takovou povinnost pedagogickému pracovníkovi nařídit a jak nejlépe tuto situaci právně ošetřit, ať již se bude jednat o povinnost školy či její dobrou vůli.

Pokud jede učitel s dětmi na exkurzi, nebo školní výlet objednaným autobusem, může rozpočítat následnou fakturu za autobus pouze mezi žáky, nebo musí zaplatit i svůj podíl a následně si částku nárokovat v cestovní příkazu? 

Naše organizace zavádí v rámci FKSP eBenefity. Chtěli bychom určit zaměstnancům roční benefity ve výši 5 000 Kč. Můžeme mít ve svých zásadách, že eBenefity se budou týkat zaměstnanců, kteří mají odpracováno min. 2 roky v organizaci? Kromě eBenefitu poskytujeme všem zaměstnancům bez rozdílů např. příspěvek na stravování, dary k životnímu jubileu, organizujeme 2× do roka kulturní akce apod. 

Učitelka s plným úvazkem měla na škole v přírodě rozvrženou pracovní dobu v jednom dni: 00:00 - 02:30 dozor nad žáky 07:00 - 15:00 pedagogická činnost 21:00 - 24:00 dozor nad žáky. Máme jí zaplatit dvě dělené směny za jeden den? 

Soukromá školská právnická osoba (základní škola) nemá ve zřizovací listině uvedenou hospodářskou (vedlejší) činnost. Může při akcích školy (např. vánoční jarmark), kterých se zúčastní rodiče dětí, prodávat výrobky žáků? Za utržené peníze by děti pořídily materiál na další výrobky. 

Prosím o odpověď na následující otázku. 1. 3. 2023 k nám na základní školu nastoupila zaměstnankyně na pozici učitelky v mateřské škole. Platová třída 9, stupeň 4. Má tato vzdělání: - střední vzdělání - obor sociální péče - sociálněsprávní činnost - studium ukončené maturitou - vyšší odborné vzdělání - obor letecká doprava v ČR - studium ukončené absolutoriem - dvouleté střední vzdělání - obor předškolní a mimoškolní pedagogika - studium ukončené maturitou Splňuje dosaženou praxi vyššího odborného vzdělání, i když ho dosáhla v jiném oboru, tzn. v letecké dopravě? Děkuji za odpověď.

Jsme základní umělecká škola (příspěvková organizace zřízená krajem), ve zřizovací listině máme povolenou doplňkovou činnost: Pořádání kulturních produkcí, zábav, přehlídek a obdobných akcí. Provozujeme několikrát do roka velké taneční koncerty, kterých se účastní takřka všichni žáci tanečního oboru. Koncert je určen pro širokou veřejnost. Kulturnímu domu platíme vysoký nájem, a proto vybíráme vstupné. Celou tuto činnost provozujeme jako doplňkovou činnost. Postupujeme správně, když tyto koncerty účtujeme jako doplňkovou činnost?

Obecně prospěšná společnost - základní umělecká škola je účetní jednotkou, která účtuje podle vyhlášky č. 504/2002 Sb., pro nevýdělečné organizace. S účinností Od 1. 1. 2021 došlo ke zvýšení limitu dlouhodobého hmotného majetku ze 40 tis. na 80tis. Kč a ke zrušení kategorie nehmotného majetku. Tato změna se týká pouze podnikatelských subjektů, jež se řídí prováděcí vyhláškou k účetnictví č. 500/2002 Sb.? Nebo se tyto změny týkají i účetních jednotek, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání?

K 31. 12. 2021 rezignovala z postu předchozí ředitelka. V lednu jí byla nabídnuta práce, kterou odmítla. Dostala tedy výpověď pro nadbytečnost s dvouměsíční výpovědní lhůtou, která začala běžet od 1. února a měla skončit 31.3.2022. Jelikož neměla dočerpaných 9 dní loňské dovolené a za letošní rok jí vznikl nárok na další 9 dnů dovolené, dostala písemné oznámení o čerpání dovolené od 4. do 29.3.2022. Ale od 2.3.2022 je v DPN, která stále trvá. Pracovní poměr jí tedy dle zákoníku neskončil, protože o to sama nepožádala, a tudíž bude po skončení DPN čerpat zbytek dnů z výpovědní doby, kdy byla na DNP, tedy 21 dnů. Mohu jí poslat doporučeným dopisem oznámení o čerpání dovolené po skončení DPN, aby dovolená byla vyčerpána a nemusela se proplácet? A je nějaká doba lhůta, po které už na tu dovolenou nemá nárok? Je možné, že bude na DPN dlouhodobě (i několik let…). Jak tedy v tomto případě postupovat?

Žáci naší školy poškodili tabuli. Oprava by měla stát přes 15 tisíc. K poškození se přiznalo 7 žáků 9. třídy, skoro všem už bylo 15 let. Házeli různými předměty a většina z nich ví, který je ten jeho zásah. S dětmi jsme se domluvili, že nemají všichni stejný podíl na poškozování, někteří se „jen netrefili“ třeba jednou, jiní přiznávají víc zásahů, třída se shodla většinou (12:3), že dva mají podíl viny větší než ostatní, a to výrazně. Souhlasí s tím i jeden z žáků, který má větší podíl. Chtěla jsem, aby podle „zásluh“ platili škodu tak, že každý s menším proviněním bude mít svůj díl placení, ti s proviněním velkým budou platit trojnásobek. Rodiče těch dvou žáků s tím ale nesouhlasí a požadují rozdělení na stejné díly všem. S tím ale nesouhlasí ti ostatní, ani ti, kteří neplatí nic, protože se shodují v názoru na podílu viny. Nikdo z učitelů u poškozování tabule nebyl, dohled na chodbě samozřejmě ano, do tříd se nahlíží, ale zároveň předpokládám u takto velkých dětí nějakou představu o tom, že tvrdou věcí můžou něco rozbít (a kromě toho jsme jim často různé věci zabavovali, zase zvlášť těm dvěma, a vysvětlovali, rodiče o tom ví), a taky že svévolně rozbitou věc je potřeba zaplatit. Jak v takovém případě postupovat?

V rámci veřejnosprávních kontrol kontrolujeme mimo jiné i evidenci k neodhlášeným a neodebraným jídlům v MŠ/ZŠ. Jde nám o správný a jednotný postup u příspěvkových organizací zřízených ÚSC v rámci našeho městského obvodu. Je nám jasné, že zorientovat se v zákoně a vyhlášce nemusí být pro každého jednoduché, zvlášť když některé používané pojmy, nejsou přesně popsány, proto bychom Vás poprosily o Váš názor. Máme dotaz k dotovaným obědům v MŠ. Jedná se o příspěvkovou organizaci zřízenou ÚSC. Jde o případ, kdy je dítě nepřítomno v MŠ od pondělí do čtvrtku a rodič stihne včas dítě odhlásit stravu na pondělí. V průběhu pondělí se dítě jeví v pořádku, rodič přihlásí dítě od úterý zpět do MŠ (strava je přihlášena). Dítě však opět nedorazí. Vedoucí školní jídelny tento den (úterý) považuje za první den neplánované nepřítomnosti s nárokem na dotovanou stravu. S vedoucí školní jídelny se rozcházíme v názoru co je „plánovaná“ nepřítomnost dítěte. Vedoucí školní jídelny má za to, že plánovaná nepřítomnost je nepřítomnost dítěte o které rodič dopředu ví a neplánovaná nepřítomnost je ta, kterou rodič dopředu neví (nemoc) a nedokáže vždy včas odhlásit z docházky a potažmo ze stravy. Náš názor je ten, že ve výše popsaném případu jde o souvislou nepřítomnost dítěte v MŠ od pondělí do čtvrtku, kdy první den rodič stihl odhlásit dítě ze stravy a v ostatní dny už dítě nemá nárok na dotovanou stravu. Neplánovanou nepřítomnost vnímáme, že jde o nepřítomnost, která souvisí s osobní situací dítěte. Jelikož vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování v platném znění uvádí neplánovanou nepřítomnost (tj, bez ohledu na její důvod) a neomezuje jí pouze na neplánovanou nepřítomnost z důvodu nemoci a zdravotních potíží, může proto jít i o neplánovanou nepřítomnost z jiných osobních důvodů. Pokud rodič nestihne včas odhlásit dítě má nárok první den této neplánované nepřítomnosti na dotovanou stravu. Plánovanou nepřítomnost dítěte chápeme jako situaci, kdy škola z objektivního důvodu nemohla zajistit činnost předškolního vzdělávání, k němuž je dítě přihlášeno a jichž by se mělo účastnit (předškolní děti, děti s odloženou školní docházkou, které úplatu za předškolní vzdělávání nehradí) nebo se mohlo účastnit (děti 3-6 let u nichž není povinná předškolní docházka, úplatu za předškolní vzdělává ní hradí). Tato situace např. nastává je popsána u středoškolského vzdělávání …..“Například během „svatého týdne“, rozumíme-li jím období, kdy škola neuskutečňuje pro žáka ani vyučování ani jiné činnosti, na nichž by měl nebo mohl být žák ve škole účasten, jde o „plánovanou nepřítomnost“ ve škole“ viz stanovisko Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy/Č.j.: MSMT-17742/2012-20 ze dne 30. dubna 2012.Domníváme se, že takto lze stanovisko aplikovat i na předškolní a základní vzdělávání, kdy je z tohoto stanoviska zřejmé, že plánovaná nepřítomnost dítěte/žáka/studenta ve škole nastává z objektivních příčin na straně školy nikoliv subjektivních příčin na straně dítěte/žáka/studenta a v takových případech je strava automaticky školou odhlášena. Domníváme se, že situace, kdy rodič o nepřítomnosti dítěte dopředu ví a včas odhlásí dítě z docházky a potažmo ze stravy nelze považovat v kontextu vyhlášky č. 107/2005 Sb., o školním stravování v platném znění za plánovanou nepřítomnost, jelikož strava nebyla vůbec připravena a rodiči tak nevznikly žádné náklady (ani v souvislosti s dotovaným obědem). Dále vnímáme, že postupem vedoucí školní jídelny, která souvislou nepřítomnost dítěte dělí dále na základě přihlášek rodičů na plánovanou a neplánovanou nepřítomnost, dochází k čerpání dotované stravy i v jiné dny než jen v první den nepřítomnosti dítěte.

Základní škole byla prostřednictvím datové schránky doručena dne 27. 3. 2023 žádost o přijetí k základnímu vzdělávání od školního roku 2023/2024. Jedná se o dítě, které nemá trvalé bydliště ve školském obvodu této školy. Samotná žádost netrpí vadami, pouze byla podána předčasně. 1) Jak má v případě takového podání ředitel ZŠ dále postupovat, když žádost o přijetí dítěte k základnímu vzdělávání byla podána mimo dobu zápisu stanovenou ředitelem (§ 46 odst. 1 školského zákona), tj. 13. dubna 2023? Má ředitel řízení o žádosti zastavit usnesením pro zjevnou právní nepřípustnost [§ 66 odst. 1 písm. b) správního řádu] nebo má postupovat jinak? Jak? 2) Jak postupovat v případě, že zákonný zástupce podá žádost v průběhu dubna, kdy má v souladu s § 36 odst. 4 školského zákona povinnost přihlásit dítě k povinné školní docházce, ale v jiný termín (před nebo po), než jaký stanovil ředitel školy pro zápis?

Příspěvková organizace - škola - zřízená obcí využívá pro své účtování v rámci nákupu ochranných pomůcek, lékařských prohlídek, výpisu ze zdravotní dokumentace účtu 527 - zákonné sociální náklady. Je tento postup účtování správný? Dále účet 527 využívá i pro školení, kurzy a webináře a to jak pro pedagogy, tak i pro např. paní kuchařky, pokud se účastní semináře např. zdravé výživy. Lze tento účet i v tomto případě využít nebo by bylo lepší, resp. v souladu s legislativou využít např. pro školení účet 518?

Z organizačních důvodů bychom potřebovali mít pro žáky 3. a 4. ročníku základní školy jednou týdně odpolední vyučování (1 x za 14dní střídavě dvouhodinovku - předmět informatika). To znamená, že by měli 4 hodiny, pak pauzu na oběd - a pak ještě 2 hodiny. 4. hodina končí v 11.50. Je možné, aby pauza na oběd byla pouze 30 minut - a odpolední výuka pak byla v čase 12. 20 - 13. 50 (dvouhodinovka by byla bez přestávky). Jedná se nám o to, aby děti mohly odejít co nejdříve po vyučování na kroužky. Případně prosím o radu, jak zorganizovat.

Učitelky MŠ pomáhají dětem při stravování (dotýkají se svačinek při krájení, dopomoci dětem atp.). Je nutné, aby v tuto dobu používaly rukavice, bílý plášť nebo jiné pomůcky?