Mgr. Jana Březinová

Aktuální situace ve školách odráží vysoký nárůst psychických problémů dětí, nedostatečné kapacity pro léčbu dětských psychických obtíží a onemocnění a zvyšující se tendence dospělých k agresivnímu a patologickému chování. Cyklus článků o krizových situacích ve škole proto uzavírám tématem nejzávažnějším – sebevražedným jednáním žáků a sebepoškozováním.

Současná doba, změny ve společnosti a v rodinách našich žáků přináší čím dál častěji do škol situace, o kterých můžeme hovořit jako o náročných nebo krizových. V prvním díle jsme se seznámili s obecným rámcem a definicí krize.

Současná doba, změny ve společnosti a v rodinách našich žáků, to vše přináší čím dál častěji do škol situace, o kterých můžeme hovořit jako o náročných nebo krizových. Jsou doprovázeny akutním a výrazným zhoršením psychického stavu žáka nebo je ohroženo jeho bezpečí. Mnohdy tyto situace vyžadují náročná řešení a zapojení externích institucí – OSPOD, Policie ČR, DKC, SVP, PPP aj. Pedagogové tak čelí náročným situacím, které dříve nezažívali a na které nejsou připraveni, protože krizová intervence a práce s žákem s psychickými problémy není běžnou součástí jejich vzdělávání. Přibývají také problémové a konfliktní situace v komunikaci s rodiči.