Simona Kalvoda

Žáci i učitelé v mnoha školách tráví dny v nezdravém vnitřním prostředí. I když se již některé školy pustily do jeho úpravy, obecně platí, že kvalita vnitřního prostředí ve školách je nesrovnatelně horší než například v moderních kancelářských budovách. Hlavním důvodem, proč školy v tomto ohledu pokulhávají, je nedostatek financí. V současné době mají ale školy a zřizovatelé jedinečnou možnost požádat o dotace. Celkem jde o bezmála 7,8 miliard korun. Problematika kvality vnitřního prostředí má ještě jednu rovinu, totiž připravovanou evropskou směrnici o energetické náročnosti budov (EPBD), která se bude vztahovat na všechny budovy, tedy i na školy. Pro ně může být směrnice impulsem k nastartování změn.

V budovách trávíme až devadesát procent svého času. Je proto klíčové, jak kvalitní je vnitřní prostředí. I když pandemie koronaviru podpořila zájem lidí o to, kde pracují a žijí, stranou pozornosti široké veřejnosti stále zůstávají školy. Přitom nekvalitní vnitřní prostředí vede k tomu, že děti i učitelé se hůře soustředí a jsou náchylnější k nemocem. Česká rada pro šetrné budovy nabízí školám řešení, jak lze prostředí zlepšit. Školy na tyto úpravy mohou využít finance z dotačního programu ministerstva životního prostředí. Do konce září ještě běžela příslušná výzva pro rekonstrukce, další bude následovat počátkem roku 2023. Výzva pro novostavby byla vyhlášena koncem srpna.