Jan Hučín

Data z přijímacích zkoušek Scio, zahrnující tisíce uchazečů, ukazují v okamžiku přechodu mezi základní a střední školou mimo jiné rozdíly v přísnosti klasifikace a v atraktivitě oborů.

Pro zjištění zajímavých závěrů ze sebraných údajů je kromě validních dat nutné mít i vhodný model. Promyšlený záměr a fungující model umožňují efektivně vytěžit i malý objem dat. Článek přináší odhad výsledků středoškoláků, především gymnazistů, ve výstupních testech projektu Vektor ve školním roce 2015/16 ve srovnání s předchozími stejně starými žáky. Pro konstrukci předpovědí jsou použita data testování v 1. a 4. ročnících na podzim 2009 a 2012 spolu s dvěma typy modelů: dvouparametrický model IRT propojuje data ve stejných ročnících mezi různými roky, lineární regresní model pak výsledky stejných žáků ve vstupním a výstupním testování.

Obsah didaktického testu může být velmi různorodý i velmi speciální. Konkrétní složení testu je stěžejní u ověřovacích testů, kdežto u testů srovnávacích si obvykle hledíme jiných věcí. Bylo by ale chybou si myslet, že na obsahu srovnávacího testu nesejde a že například přijímací test z matematiky může stejně dobře obsahovat jen úlohy na procenta, nebo jen úlohy na úpravu algebraických výrazů. Jak totiž ukázaly testy přijímacích zkoušek (dále „PZ“) Scio v dubnu 2013, rozdíly mezi úspěšností dívek a chlapců nejsou ve všech částech téhož testu stejné. Podobně i uchazeči o různé skupiny oborů nabrali hlavní část svého skóre v různých skupinách úloh.

Na konci minulého roku jsme se mohli radovat z povzbudivé informace o výsledcích vzdělávání žáků 4. ročníku. Ti v mezinárodním testování TIMSS dosáhli oproti ostatním účastnickým zemím v průměru významně lepších výsledků. Co je však ještě důležitější, došlo ke zlepšení ve všech sledovaných disciplínách ve srovnání s rokem 2007. Zdá se, že se nepříznivý trend z předchozího období obrátil. A naznačuje to i analýza společnosti Scio, která porovnávala výsledky žáků 6. ročníku ZŠ a prim víceletých gymnázií v podobném období.

Různé způsoby hodnocení ve vzdělávání a role testů s uzavřenými úlohami.

Bylo by skvělé stejným testem spolehlivě rozlišit žáky lepší a žáky horší a zároveň zjistit, kdo z nich dosáhl určité požadované úrovně. Je to možné?

Proč je důležité nastavit správně náročnost testu, jak ji dodatečně korigovat a co přesahuje možnosti školy?

Kurikulární reforma zaznamenává na ZŠ šestou sezonu ostrého provozu. Jednou z nejviditelnějších změn zaměření výuky se staly klíčové kompetence (dále jen „KK“) - zjednodušeně řečeno soubor dovedností pro úspěšně zvládání obvyklých životních situací.

Test z angličtiny měl dvě verze. Lenka psala lehčí a získala 70 % bodů, Tomáš psal těžší a získal 50 % bodů. Dá se určit, kdo z nich je lepší?

Co všechno může dělat úlohu nevhodnou pro použití v testu? Na co je potřeba při tvorbě úloh myslet? Lze udělat dobrý test „na koleně“?

Co určuje platnost a spolehlivost výsledků testu? Proč je důležité tyto ukazatele znát? Nic na světě není absolutně přesné, ani sebelepší test. Nejpřesněji změříme věci, které se nehýbou a nemění, což o žákovi a jeho mysli vůbec nelze říct. Výsledek testu stav žákových dovedností pouze zrcadlí - a zkuste si změřit obraz v zrcadle: může být různě velký a různě pokroucený. Dá se vůbec o nějaké přesnosti mluvit?

Ve skupině žáků, kteří mají stejnou startovní pozici, dosáhnou po třech letech významně lepších výsledků žáci nižšího stupně osmiletých gymnázií oproti žákům 2. stupně ZŠ. V češtině podobně utečou dívky chlapcům. Naopak se neliší výsledky žáků homogenních a nehomogenních tříd, a vliv nemá dokonce ani to, kolik žáků ze školy odejde po 5. ročníku na osmileté gymnázium. Zjistilo to opakované testování více než 23 tisíc žáků 2. stupně ZŠ a nižšího stupně osmiletých gymnázií v rámci projektu Stonožka v letech 2005-2011.

Náhodné tipování v testech Mgr. Jan Hučín   analytik společnosti SCIO LZE SE ZA JISTÝCH OKOLNOSTÍ PROHÁDAT KE SPLNĚNÍ NÁROKŮ TESTU? A JAK TOMU BRÁNIT? Úlohy s výběrem odpovědi...

Třídní učitel je pro žáky základní školy (dále též „ZŠ“) nejvýznamnějším reprezentantem školy. Jeho role zůstává významná i na 2. stupni, kdy se žáci setkávají s dalšími učiteli. Je-li třídní učitel výrazná osobnost, může působit i v dalším životě žáka jako vzor. A právě vztah žáků 2. stupně ZŠ s třídním učitelem byl jedním z ohnisek dotazníkového šetření Pohoda, zaměřeného na školní klima a provedeného společností Scio ve školním roce 2011/12.

Jednou ze zásad řízení je: „co neměříme, to neřídíme“. Ve školství a ve vzdělávání obecně může mít zpětná vazba mnoho podob, nicméně testování žáků je v současnosti díky své efektivitě jednou z hlavních forem. I u testu však platí, že může být dobrý sluha, ale zlý pán - pokud se používá nesprávně nebo se jeho výsledky nesprávně interpretují. Seriál krátkých článků o testech a testování chce přispět k tomu, aby všichni, kdo využívají testy, k tomu znali vše potřebné, uměli zvolit vhodný typ testu, byli si vědomi rizik a odlišili je od pouhých mýtů, zkrátka zařadili testy jako nástroj na správné místo pedagogické výzbroje.

Průzkum společnosti Scio na 447 středních školách v letech 2007 až 2011 ukázal, že v různých skupinách oborů mají sice žáci stejné známky, ale diametrálně odlišné výsledky v didaktických testech. Přitom učitelé známkují dívky jinak než chlapce. A negymnazijní školy patrně spoléhají na to, že se jim požadavky reformované maturity přizpůsobí.