Těžká cesta k jednotným požadavkům

Od podzimu 2005 nabízí společnost Scio středním školám účast žáků v projektu Vektor. Jedná se o srovnávací testy pro 1. ročník a od podzimu 2007 také pro 4. ročník. Každoročně jsou zde zařazeny testy z češtiny, matematiky, angličtiny, němčiny, obecných studijních předpokladů, v posledních letech i z mnoha dalších předmětů. Kromě testů vyplňují žáci dobrovolný dotazník, díky němuž jsou známy mimo jiné jejich známky na posledním vysvědčení. Od roku 2007 jsou tak k dispozici data o téměř 50 tisících studentech 4. ročníku, a to jak gymnazistech, tak studentech SOŠ i SOU.

(dále „SŠ“) umožňuje zjistit, jaké požadavky jednotlivé školy na žáky kladou. „Maximální“ požadavky lze odhadnout podle výsledků žáků s jedničkou na posledním vysvědčení. „Postačující“ požadavky pak podle výsledků žáků se čtyřkami (resp. pětkami, ale následným zvládnutím opravné zkoušky). Ukazuje se, že v obou prospěchových skupinách se výsledky gymnazistů a žáků SOŠ značně liší. Také chlapci se stejnou známkou jako dívky vykazují v testu významně lepší výsledek, zejména v matematice.

Různé znamenají, že se různé typy SŠ mezi sebou značně liší, a to jak v maximálních požadavcích, tak v postačujících požadavcích. Rozdíl přibližně 12 bodů při přepočtu na úlohy testu například znamená, že gymnazisté se čtyřkami a pětkami vyřešili o polovinu více úloh než stejně klasifikovaní žáci SOŠ.

Podívejme se nyní na výsledky chlapců a dívek. Je zřejmé, že na víceletých gymnáziíchdosáhli chlapci při stejné známce lepšího výsledku než dívky. Podobně je tomu i na čtyřletých gymnáziích a SOŠ. Pravda, u českého jazyka lze tyto rozdíly ještě akceptovat, neboť v něm školní známka hodnotí i jiné dovednosti žáka než znalosti prokázané v didaktickém testu, například tvůrčí psaní.

Jelikož v matematice, na rozdíl od češtiny, vystihuje didaktický test v principu mnohem lépe, co žák skutečně umí, mezi chlapci a dívkami jako nepřijatelný. Například na čtyřletých gymnáziích dosáhly dívky s jedničkou stejného průměrného výsledku (přibližně 56 bodů) jako chlapci s dvojkou.

Výše uvedené grafy pokrývají celé období projektu od roku 2007. V tomto období probíhala ve výsledcích žáků? Na takové soudy je možná příliš brzy, ale vývoj výsledků v čase ukazuje zajímavé trendy.

Přestože proklamovaným cílem maturitní reformy bylo sjednocení požadavků, účinkovalo u žáků s nejhoršími známkami (čtyřky a pětky) opačně. „Ohrožení“ žáci gymnázií dosahují v roce 2011 lepších nebo stejných výsledků jako v roce 2008, zatímco čtyřkaři a pětkaři na SOŠ umějí méně. Je možné, že se na gymnáziích obávali pro ně bude dostatečně lehká.

Pro lepší porovnání jsme se omezili jen na na podzim let 2008 a 2011. Z grafu je zřejmé, že u všech vybraných typů škol přibližně stejného výsledku v roce 2008 i 2011. Ve skupině žáků s nejhoršími známkami došlo za tři roky ke zřetelnému zlepšení výsledků pouze na víceletých gymnáziích, naopak na SOŠ se postup příprav reformované maturity téměř neprojevil.