Těžká cesta k jednotným požadavkům

Vydáno:

Průzkum společnosti Scio na 447 středních školách v letech 2007 až 2011 ukázal, že v různých skupinách oborů mají sice žáci stejné známky, ale diametrálně odlišné výsledky v didaktických testech. Přitom učitelé známkují dívky jinak než chlapce. A negymnazijní školy patrně spoléhají na to, že se jim požadavky reformované maturity přizpůsobí.

Těžká cesta k jednotným požadavkům
 
Jan
Hučín
 
analytik Scio.cz
Od podzimu 2005 nabízí společnost Scio středním školám účast žáků v projektu Vektor. Jedná se o srovnávací testy pro 1. ročník a od podzimu 2007 také pro 4. ročník. Každoročně jsou zde zařazeny testy z češtiny, matematiky, angličtiny, němčiny, obecných studijních předpokladů, v posledních letech i z mnoha dalších předmětů. Kromě testů vyplňují žáci dobrovolný dotazník, díky němuž jsou známy mimo jiné jejich známky na posledním vysvědčení. Od roku 2007 jsou tak k dispozici data o téměř 50 tisících studentech 4. ročníku, a to jak gymnazistech, tak studentech SOŠ i SOU.
GYMNAZISTÉ ZVLÁDNOU AŽ O POLOVINU VÍC
Jednotný test pro všechny typy středních škol
(dále „SŠ“) umožňuje zjistit, jaké požadavky jednotlivé školy na žáky kladou. „Maximální“ požadavky lze odhadnout podle výsledků žáků s jedničkou na posledním vysvědčení. „Postačující“ požadavky pak podle výsledků žáků se čtyřkami (resp. pětkami, ale následným zvládnutím opravné zkoušky). Ukazuje se, že v obou prospěchových skupinách se výsledky gymnazistů a žáků SOŠ značně liší. Také chlapci se stejnou známkou jako dívky vykazují v testu významně lepší výsledek, zejména v matematice.
Různé
průměrné výsledky ve stejných prospěchových skupinách
znamenají, že se různé typy SŠ mezi sebou značně liší, a to jak v maximálních požadavcích, tak v postačujících požadavcích. Rozdíl přibližně 12 bodů
standardizovaného skóre v českém jazyce
při přepočtu na úlohy testu například znamená, že gymnazisté se čtyřkami a pětkami vyřešili o polovinu více úloh než stejně klasifikovaní žáci SOŠ.
V matematice jsou rozdíly mezi maximálními požadavky škol různých typů (výsledky jedničkářů) ještě větší než v českém jazyce. Na druhou stranu je patrné, že na gymnáziích jsou žákům v matematice tolerovány i značné nedostatky. Právě na gymnáziích jsou totiž rozdíly mezi výsledky žáků s jedničkami a žáků se čtyřkami či pětkami – tedy mezi maximálními a postačujícími požadavky – dost značné. V postačujících požadavcích si jsou tedy gymnázia a SOŠ podstatně blíž.
Podívejme se nyní na výsledky chlapců a dívek. Je zřejmé, že na víceletých gymnáziíchdosáhli chlapci při stejné známce lepšího výsledku než dívky. Podobně je tomu i na čtyřletých gymnáziích a SOŠ. Pravda, u českého jazyka lze tyto rozdíly ještě akceptovat, neboť v něm školní známka hodnotí i jiné dovednosti žáka než znalosti prokázané v didaktickém testu, například tvůrčí psaní.
V matematice jsou rozdíly ve výsledcích stejně známkovaných chlapců a dívek mnohem zřetelnější.
Jelikož v matematice, na rozdíl od češtiny, vystihuje didaktický test v principu mnohem lépe, co žák skutečně umí,
jeví se rozdíl až jednoho klasifikačního stupně
mezi chlapci a dívkami jako nepřijatelný. Například na čtyřletých gymnáziích dosáhly dívky s jedničkou stejného průměrného výsledku (přibližně 56 bodů) jako chlapci s dvojkou.
DVĚ ÚROVNĚ POŽADAVKŮ – NŮŽKY SE ROZEVÍRAJÍ
Výše uvedené grafy pokrývají celé období projektu
Vektor
od roku 2007. V tomto období probíhala
příprava společné části maturitní zkoušky, jejímž podstatným rysem byly diskuse o povinnosti maturovat z matematiky a o počtu úrovní v každém předmětu, včetně nastavení jejich obtížností. Projevilo se
zavádění reformované maturity
ve výsledcích žáků? Na takové soudy je možná příliš brzy, ale vývoj výsledků v čase ukazuje zajímavé trendy.
Přestože proklamovaným cílem maturitní reformy bylo sjednocení požadavků,
zavedení dvou volitelných úrovní
účinkovalo u žáků s nejhoršími známkami (čtyřky a pětky) opačně. „Ohrožení“ žáci gymnázií dosahují v roce 2011 lepších nebo stejných výsledků jako v roce 2008, zatímco čtyřkaři a pětkaři na SOŠ umějí méně. Je možné, že se na gymnáziích obávali
povinnosti absolvovat vyšší úroveň, kdežto na SOŠ spoléhali, že
nižší úroveň
pro ně bude dostatečně lehká.
Pro lepší porovnání jsme se omezili jen na
102 škol, které se zúčastnily projektu
Vektor pro 4. ročník
na podzim let 2008 a 2011. Z grafu je zřejmé, že
v češtině dosáhli žáci s trojkou
u všech vybraných typů škol přibližně stejného výsledku v roce 2008 i 2011. Ve skupině žáků s nejhoršími známkami došlo za tři roky ke zřetelnému zlepšení výsledků pouze na víceletých gymnáziích, naopak na SOŠ se postup příprav reformované maturity téměř neprojevil.

Související dokumenty