Co rozhodovalo při přechodu na SŠ: snímek z roku 2013

Přijímací řízení do středních škol pro školní rok 2013/14 je dávno za námi, žáci 1. ročníku se již v nových působištích aklimatizovali a v mysli vedení škol, ale i rodičů se pomalu vynořuje přijímací řízení následující. Je to vhodný čas se ohlédnout za tím, jaké zajímavé informace jsme získali z přijímacích zkoušek (PZ) Scio, které ve svém přijímacím řízení na jaře 2013 využilo a v šesti krajích ČR byly využity jako jednotné PZ. V tomto článku si ukážeme, zda známky z matematiky v pololetí 9. ročníku ZŠ vypovídaly o dovednostech žáků měřených přijímacím testem z matematiky a jak lze charakterizovat atraktivitu školy a oboru pro uchazeče.

U žáků, kromě jejich výsledků v testech a oboru, na nějž podali přihlášku, jsme v řadě krajů znali i ZŠ, z níž pocházeli. Z dotazníků uchazeče jsme pak získali mimo jiné informaci o známce z českého jazyka a z matematiky na posledním vysvědčení a o kritériích, podle nichž si žák vybíral školu a obor. V krajích, kde byly PZ Scio realizovány plošně, pak můžeme díky těmto doplňujícím informacím fundovaně analyzovat situaci základních i středních škol. V tomto článku používáme data za jeden z krajů, který PZ Scio využil pro realizaci jednotných PZ do maturitních oborů.

Často využívaným kritériem v přijímacím řízení jsou známky na ZŠ. Dávají ale známky relevantní informaci o míře dovedností žáka? Abychom odpověděli na tuto otázku, spočítali jsme pro každou ZŠ, z níž se PZ zúčastnilo aspoň deset žáků 9. ročníku, průměr známek a průměrnou úspěšnost v testu z matematiky za všechny uchazeče z této školy.

Aby se na klasifikaci dalo alespoň trochu spolehnout, měla by nižšímu (lepšímu) průměru známek odpovídat vyšší průměrná úspěšnost. Tak to ale není. Školy, jejichž žáci dosáhli průměrné známky mezi 2,1 a 1,4, mají průměrnou úspěšnost žáků v testu mezi 30 % a 60 % po celé šířce této rozsáhlé oblasti. Lepší nebo horší průměrný prospěch zde nijak nesouvisí s úspěšností v testu. Například mezi školami, jejichž žáci měli průměr známek z matematiky okolo 1,9, nacházíme školy s průměrnou úspěšností žáků v testu pod 40 % i nad 55 %. Z toho plyne, že se ZŠ značně liší v tom, jaké dovednosti mají jejich „jedničky“, „dvojky“ atd., a

V současném systému dvou přihlášek na SŠ hraje velkou roli rozhodnutí žáka, kam odevzdá zápisový lístek v případě přijetí na obě podané přihlášky.  Klíčovým prvkem v systému tedy není přijetí žáka, ale jeho zápis. Při plošné realizaci PZ lze analyzovat, jak se žáci rozhodovali a které školy a obory systémem více přihlášek nejvíc trpí. Porovnání kvality zapsaných uchazečů pak narušuje ustálené představy o vyšší atraktivitě gymnázií, ba dokonce o vyšší vstupní kvalitě jejich žáků.

Průměrná úroveň obecných studijních předpokladů (OSP) u zapsaných žáků je nejvyšší na gymnáziích, (převážně technickými a elektrotechnickými). Existují dokonce dvě gymnázia, která se v pořadí umístila až uprostřed! Informace, že si školu vybrali uchazeči s horšími studijními předpoklady oproti ostatním školám podobného typu, není sice příliš povzbudivá, je ale cenná jak pro činnost školy, tak pro případné hodnocení výsledků absolventů, neboť horší výchozí pozice školy je objektivně doložena.

Zabývali jsme se i otázkou, nakolik mohlo volbu žáka ovlivnit úsilí školy o propagaci. Shrnuli jsme odpovědi úspěšných uchazečů, jakou důležitost při volbě školy, na kterou se zapsali, hrála zajímavost informací poskytovaných školou, vybavení školy, nabídka volnočasových aktivit a nabídka volitelných předmětů. Výsledný skór jsme označili jako

Je tedy vidět, že Analýza ukázala, že u gymnázií, kterým se podařilo udržet nejlepší z přijatých, hrálo největší roli přesvědčení uchazečů, jak je škola připraví ke studiu na VŠ a jaké budou mít šance na přijetí. To může být výzva pro změnu pojetí prezentace u gymnázií, od nichž kvalitní přijatí uchazeči odešli k zápisu jinam – přesvědčit uchazeče, že je škola dokáže dobře připravit ke studiu na VŠ.

Výše uvedené anonymizované informace jsou samozřejmě pro školy účastnící se PZ Scio k dispozici v otevřené podobě. Práce s nimi pak může napomoci zlepšení konkurenceschopnosti i ke zmapování stavu na začátku středoškolského studia pro čerstvě zapsané uchazeče.