Lubor Bořek

Díky mezinárodnímu projektu MECLA (Music Education Cultural Learning Alliance – projekt podpory hudebního vzdělávání k rozvoji kulturní kompetence) se otevřela možnost nabídnout i učitelům hudební nauky na ZUŠ a hudební výchovy na ZŠ v České republice skvělého pomocníka – digitální online vzdělávací platformu s názvem CHARANGA.

Nedávno se uskutečnilo společné setkání členů Rady AZUŠ a kolegia ÚUR, aby se prodiskutovalo téma elektronického zpracování soutěží prostřednictvím programu EOS ZUŠ od společnosti Sensio.cz, s. r. o. Otázek bylo hodně, ale vymezeného času pro odpovědi málo.

Před více jak dvěma lety vyšel na stránkách Speciálu článek ředitele ZUŠ Police nad Metují zabývající se soutěžemi. Na třaskavé téma se autor pokusil podívat trochu z jiného úhlu a ke svému příspěvku použil formu výstavby klasického dramatu. Bude určitě užitečné, s ohledem na tematicky zaměřené články v tomto čísle, si „klasické drama“ znovu připomenout...

Ve chvíli, kdy budete číst tento článek, budou soutěže základních uměleckých škol již v plném proudu. Přesto (nebo právě proto?) bych se rád u tohoto fenoménu zastavil a pokusil se podívat na toto mnohdy „třaskavé téma“ i trochu z jiného úhlu. Snad nebude vadit, že jsem ke strukturování svého příspěvku použil formu výstavby klasického dramatu.

Termín multimédia je v textu Rámcového vzdělávacího programu (dále jen „RVP“) pro základní umělecké vzdělávání používán v poněkud jiném, specializovanějším významu, než je jeho původní obsah. Při tvorbě kapitol RVP došlo ke konsensu, že tímto termínem budou označovány činnosti, k nimž je nutné použít výpočetní techniku a digitální technologie. Jestliže tedy text RVP hovoří o multimédiích, má tím na mysli činnost s využitím digitálních technologií.