Vítám vás u druhého dílu seriálu o mnemotechnických pomůckách. Minule jsme si představili atributy asociačních prvků. Dnes si vysvětlíme význam klíčových slov, zaměříme se na zapamatování si seznamu pojmů metodou asociačního příběhu a naučíme se samotný příběh tvořit.
Mnemotechnické pomůcky
Ing.
Pavlína
Boučková,
trenérka paměti a lektorka kurzů o paměťových metodách
Nejprve vás poprosím, ať si v klidu přečtěte následující krátký odstavec. Úvod do pohádky se nesnažte naučit, jen vnímejte a představujte si...
Vidíte Krakonoše, který má přes sebe přehozen hrubý plášť s králičím límcem. Zrovna poslouchá šumění vzdáleného kraje, které mu prozradilo, že kdesi v Moravskoslezských Beskydech mají lidé krušné časy. Rychle se vydává na cestu, překračuje jezera, až svým orlím zrakem konečně spatří šumící podhůří, které ho prosí o pomoc.
Nyní si odstavec zakryjte a odpovězte na následující otázky:
1.
Z jakého materiálu měl Krakonoš límec?
2.
Co cestou překračoval?
3.
Jaký měl zrak?
4.
Jaké zvuky si vybavíte?
5.
Umíte popsat jeho boty?
6.
Jakou barvu měl jeho plášť?
7.
Cítili jste nějaké smyslové vjemy?
První tři otázky by pro vás měly být snadné. Jsou v příběhu popsány jasně. Pokud u čtvrté otázky odpovíte pouze šumění, máte „jedna minus“. Odpověď na jedničku zahrnuje třeba šplouchání vln v jezeru nebo praskání větviček pod Krakonošovými kroky. I když o těchto vjemech nebyla v příběhu řeč, při opravdovém vcítění se do příběhu by neměly chybět. Stejně tak o botách nebo barvě pláště se příběh nezmiňoval. Ale představte si postavu bez bot, pokud ji opravdu celou vidíte! Stejně tak plášť má vždy nějakou barvu, i když není přesně dána. Sedmá otázka ověří vaši schopnost vnímání. Pokud si uvědomíte změnu teploty při překročení jezera nebo závan studeného či teplého větru ze „šumění“, máte výbornou představivost a skvěle jste se soustředil/a.
Asociační příběh využívá a aktivizuje naši schopnost asociací. Ty vám pomohou příběh lépe zafixovat v paměti. Z minulého článku připomínám základní atributy asociačních prvků: vizualizace, osobní účast, logika, neobvyklost, pohyb, zapojení smyslů a emocí.
Asociační příběh jako mnemotechnická pomůcka slouží k zapamatování si potřebného seznamu pojmů. V našem případě jsou pojmy deset nejvyšších horotvorných celků (dále pohoří) na území naší republiky, seřazené podle nadmořské výšky. Jen jediné pohoří je v příběhu přesně zmíněno. Ostatní jsou zde skryta v podobě
klíčových slov
. Klíčové slovo je zpravidla jedno slovo, které si zapamatujeme snadněji než přesné znění pojmu a které nás na znění pojmu navede. Která slova v sobě ukrývají pohoří? Znovu se vraťte k příběhu a zkuste v něm některá klíčová slova najít a srovnejte je s následujícím odstavcem.Vidíte
Krakonoše
(Krkonoše)
, který má přes sebe přehozen
hrubý
(Hrubý Jeseník)
plášť s
králičím
(Králický Sněžník)
límcem. Zrovna poslouchá
šumění
(Šumava)
vzdáleného kraje, které mu prozradilo, že kdesi v
Moravskoslezských Beskydech
mají lidé
krušné
(Krušné hory)
časy.
Rychle
(Rychlebské hory)
se vydává na cestu, překračuje
jezera
(Jizerské hory)
, až svým
orlím
(Orlické hory)
zrakem konečně spatří
šumící podhůří
(Šumavské podhůří)
, které ho prosí o pomoc.Příběh skvěle můžete využít při zapamatování pojmů - např. názvů děl autorů, posloupnosti panovníků a nejrůznějších výčtů (řeky, města, státy atd.).
Nejlépe děti nechte tvořit příběh samy a přímou úměrou oceňte zapojení jejich fantazie. Čím je příběh bláznivější, tím snáze je zapamatovatelný. Pokud chcete dětem předložit svůj vlastní, hotový příběh, doporučuji nechat je hledat a rozšifrovat klíčová slova. V prvním případě se učení seznamu pojmů změní na vymýšlení vlastních příběhů (děti takto příjemně zaktivizujete, podpoříte nejen jejich kreativitu, ale také vyjadřovací a asociační schopnosti), v druhém případě se změní na luštění „rébusu“.
Postup tvorby příběhu
1.
Vytvořte si tzv. „sklad klíčových slov“. Je to také výborné cvičení na rozšíření slovní zásoby. Ke každému pojmu najděte přibližně pět klíčových slov, například Krkonoše: Krakonoš, krkavec, krkovice, krkoun či král.
2.
Zkontrolujte funkčnost klíčových slov. Například slovo král na první pohled vypadá správně. Při prozkoumání celého seznamu ale zjistíme, že král by nás mohlo zpětně zavést k pohoří Krušné hory, u kterého jsou první dvě písmena shodná s prvními písmeny Krkonoš. Proto musejí klíčová slova odkazovat vždy na něco, v čem se adekvátní pojem liší od ostatních v seznamu. Pokud vám Krkonoše připomíná Trautenberk, je i toto klíčové slovo správné.
3.
Vytvořte samotný příběh a použijte přitom (můžete i nemusíte) slova ze skladu klíčových slov. Žádné klíčové slovo v příběhu neopakujte, abyste nenarušili posloupnost pojmů.
4.
Příběh si zopakujte. Pokud si některé pasáže nevybavujete, zaměřte se na doplnění více atributů asociačních prvků. Zkontrolujte, zda každé klíčové slovo při opakování vyvolá adekvátní pojem.
Výhody příběhu
1.
Jedná se o zábavné tvoření.
2.
Pomáhá k uvolnění atmosféry.
3.
Zlepšuje dlouhodobou zapamatovatelnost.
4.
Umožňuje snadnější orientaci v pořadí pojmů. Při otázce, které pohoří je vyšší, nemusíme z hlavy odříkávat postupně celý seznam jako u klasického memorování. Příběh má vlastní časovou osu. Pokud chceme vědět, zda jsou například vyšší Rychlebské, nebo Jizerské hory, uvědomíme si, že Krakonoš se nejprve vydal „rychle“ na cestu a až pak překročil „jezero“. Vyšší jsou tedy Rychlebské hory, protože se o nich příběh zmiňuje dříve.
5.
Je vhodný pro zapamatování přibližně 4 až 15 pojmů.
V příštím článku se zaměříme na pamatování si číslic metodou Pís-Čís. Přeji vám mnoho krásných vymyšlených i opravdových letních příběhů!