Laboratorní školy v České republice a ve světě

Vydáno:

Už to bude pět od otevření první české laboratorní školy, zároveň však více než sto let od založení úplně první laboratorní školy na světě. Nejedná se tedy o žádný nový způsob výuky. Proč se k němu opět navracíme? Co se skrývá za označením „laboratorní škola“? Hlavní otázky, které si lidé kladou, když se o laboratorních školách dozvídají poprvé. Je pravda, že koncept laboratorních škol, který byl před sto lety zaveden, nebude v celé své šíří vyhovovat podmínkám současného školství. To, co si z něj zakladatelé a učitelé dnešních laboratorních škol berou, jsou principy, na kterých je postaven a ze kterých lze vycházet i s ohledem na požadavky 21. století. Pojem laboratorní je doslovný překlad z angličtiny, a může proto působit trochu zvláštním dojmem. Jeho význam nám mohou osvětlit právě principy laboratorních škol a jejich historie.

Laboratorní školy vznikaly před 100 lety v USA pod vlivem pragmatismu. Za významného představitele tohoto směru a zároveň zakladatele laboratorních škol je považován
John Dewey
. Ve svém konceptu laboratorních škol se zaměřoval na aspekty, které jsou požadovány a vyhledávány i dnes. Dalo by se tedy říct, že se jedná o jakési vystřízlivění z kritiky jeho přístupu a o návrat k osvědčeným metodám jeho doby.
Pro pochopení principů laboratorních škol je třeba se krátce ohlédnout zpět k historickým souvislostem a událostem, které měly významný vliv na vznik tohoto druhu škol. Vznik laboratorních škol, tedy spíše obecněji vznik progresivní či pragmatické pedagogiky, se váže k ekonomickým a společenským změnám, které probíhaly před sto lety v USA (Dewey, 2007). Průmyslová revoluce způsobovala příliv velkého množství obyvatelstva do měst. Díky urbanizaci se tak měnil způsob života a tato změna se přirozeně dotýkalai života rodiny. Výchova, dříve zprostředkovávaná především v rámci malé obce či rodiny, se nyní stávala čím dál více úlohou školy. Děti již netrávily tolik času doma s rodiči, ale naopak jej začínaly trávit více ve škole. Ta ale na takový úkol nebyla úplně dobře připravena. Bylo potřeba změny (Dewey, 2007).
Pragmatická pedagogika
se vymezovala oproti klasickému stylu učení, tzv. herbatismu. Stoupencem tohoto směru byl svého času i sám Dewey a do jisté míry u něj některé prvky přetrvaly i po odklonu směrem k progresivnějším idejím (Dewey, 1915). Herbatismus a veškeré teorie pedagogiky se do USA zpočátku dostávaly z Anglie a dalších států Evropy. Důvodem byl značně opožděný vývoj americké pedagogiky. Povinná školní docházka zde byla ustanovena až roku 1918, a to se značnými omezeními. Mnoho budoucích pedagogů tak studovalo na zahraničních univerzitách, odkud pak přinášeli své poznatky a teorie, aby je šířili dál ve své zemi (Singule, 1991). Teorie a pedagogika byly inspirovány zahraničními poznatky a navazovaly na ně, praktické využití postupů a metod se však bylo ovlivněno nekoordinovaností a nízkou odborností pedagogů (Kostka, n. d.). Odklon od herbatismu byl důsledkem přílišného formalismu, zkostnatělosti a strnulosti metod vyučování, jimiž se herbatismus vyznačoval (Kostka, n. d.).
Již v roce 1896 vznikla na univerzitě v Chicagu laboratorní škola, která byla jednou z prvních experimentálních škol na světě. Do školy byli vybírání jen učitelé, kteří absolvovali výcvik ve Fröbelovských metodách1). Děti zde byly v

Související dokumenty