Diagnostika pozornosti u dětí v předškolním věku

Diagnostika pozornosti u předškolních dětí má některá specifika, z nichž se jako dominantní jeví fakt, že děti mají jen základní povědomí o číslech, není však pravidlem, že s nimi dokážou provádět některé operace, a pokud ano, tak pouze v malém rozsahu. Děti také obvykle neznají písmena, což je další prvek, který ovlivňuje možnosti diagnostiky dětí v tomto věku. Obecně lze také říci, že diagnostika dětí se omezuje převážně na rozsáhlejší testové baterie, jež s sebou nesou značné nároky na čas i na schopnost dítěte plnit různé úkoly po delší dobu. I proto jsme se rozhodli vytvořit diagnostický nástroj, který by umožnil poměrně rychlé screeningové hodnocení pozornosti dítěte a který by případně umožnil zachytit děti, které potenciálně mohou mít obtíže v této oblasti.

(dále také BTC) je založen na principu postupného spojování polovin dvou různých koleček, které obsahují stejnou barvu nebo vzor. Dítě začíná u prvního objektu (hvězdičky), pokračuje vyhledáním poloviny kolečka se stejnou barvou, která je ve hvězdičce, vedle této poloviny kolečka následuje jiná barva a dítě opět pokračuje v jejím vyhledávání. Každý úkol uzavírá zaoblený čtverec, který vyplňuje pouze jedna barva nebo vzor, a dítě tak může poznat, že řetězec dokončilo. Test obsahuje ukázkovou úlohu, na které je dítěti úkol vysvětlen, a následuje příklad, kde si ho samo vyzkouší. Test samotný se skládá ze sedmi úkolů, ve kterých postupně narůstá počet podnětů, jež musí dítě zpracovat, a postupně se tak zvyšuje obtížnost. Proband je motivován k co nejrychlejšímu spojování barev s co nejmenším počtem chyb.

Administrátor v průběhu testování zaznamenává čas v sekundách a počet chyb, hrubým skórem testu je však čas. Počet chyb může být nositelem kvalitativní informace pro interpretaci získaných dat, stejně jako pozorování reakcí dítěte na narůstající obtížnost úkolů.

Proces standardizace testu potvrdil, že výkony v Barevném testu cesty se liší u dětí v různých věkových skupinách. Výkony dětí v BTC pro děti odpovídají výkonům v některých dalších testech zaměřených na hodnocení pozornosti. Potvrdil se tedy předpoklad pro konvergentní validitu metody v tom smyslu, že metoda měří pozornost nebo některé z jejích funkcí. Ukázala se také stabilita testu v čase, a to při opakované administraci testu s určitým časovým odstupem. Výsledky se v opakovaném měření zlepšily, což ukazuje na schopnost dětí učit se v rámci plnění testových úkolů - hledat a osvojovat si vhodné strategie pro jejich zvládnutí. To se projevilo i ve vysoké korelaci mezi jednotlivými položkami v BTC pro děti, přestože test má progresivní charakter a obtížnost úloh se zvyšuje. I tento fakt lze vysvětlit aktivní adaptací dítěte na test.

Při analýze standardizačních dat jsme zjistili, že výsledky dětí v testu nezávisejí na velikosti místa bydliště. Podobně jako v jiných studiích (např. Preiss, Preiss, Panamá, 1995) se i na základě námi získaných dat potvrdila nezávislost testu na pohlaví probandů. V kontextu všech zjištěných údajů jsme se rozhodli pro dělení norem Barevného testu cesty pro děti po šesti měsících věku, neboť mezi takto uspořádanými věkovými skupinami se rozdíly jevily signifikantnější. Vytvořili jsme tedy normy pro test, který má potenciál jako screeningová diagnostická pomůcka hodnotící vlastnosti pozornosti u dětí ve věku pět až sedm let.

Momentálně není dostupná jiná obdobná metoda a testy hodnotící pozornost u dětí v tomto věkovém období - jak už jsme uvedli - zpravidla bývají součástí rozsáhlých diagnostických baterií, proto se domníváme, že by Barevný test cesty mohl být přínosný a v praxi využitelný.

V duchu aktuálních trendů ve vývoji psychodiagnostických metod (např. Williams a kol., 1995; Zhao a kol., 2013) jsme se i my rozhodli vytvořit metodu, kterou by bylo možné administrovat dětem ve věku, kdy ještě neznají písmena ani číslice. Zároveň se díky tomu, že test pracuje výhradně s barvami a vzory, jedná o metodu, u níž je pravděpodobná značná míra kulturní a jazykové nezávislosti.

Test jsme porovnávali se třemi dalšími testy či subtesty, které se rovněž věnují hodnocení pozornosti u dětí. Mezi výsledky, kterých děti dosahovaly v těchto testech, se ukázala značná shoda, zároveň se však objevily i rozdíly. Je tedy pravděpodobné, že každý z testů může k hodnocení pozornosti přistupovat mírně odlišně, a lze předpokládat, že využití každé z metod administrovaných v rámci tvorby a validizace BTC má své opodstatnění. Odlišnosti mohou vyplývat z rozdílů mezi metodami spočívajících v tom, jak k hodnocení pozornosti přistupují a jak zapojují kromě zaměření pozornosti i další související oblasti, jež se mezi jednotlivými testy různí. V naší studii se ukázalo, že test pravděpodobně není příliš citlivý k detekování nadaných dětí.

Je také pravděpodobné, že roli při zpracování úkolů v Barevném testu cesty pro děti hrála nejen pozornost, ale také další kognitivní funkce a pracovní paměť (Alloway, Alloway, 2015). Rovněž můžeme soudit, že test u dětí aktivizoval tvorbu adaptivních strategií pro plnění úkolu: přestože se obtížnost jednotlivých úkolů v rámci testu zvyšovala, výkony dětí spolu silně korelovaly. Zároveň se i v opakovaném měření prokázala určitá stabilita výkonů, byť bylo patrné mírné zlepšení, pravděpodobně v souvislosti s tím, že se děti testem samotným učily.

Tento faktor může být zajímavý z hlediska kvalitativní interpretace výsledků testu. Examinátor tak má k dispozici nejen výkony dítěte zaznamenané časem, ale také může pozorovat, jakým způsobem dítě přemýšlí a pracuje a jak si osvojuje strategie, které mu mohou pomoci úkol úspěšně zvládnout navzdory jeho vzrůstající obtížnosti.

Výsledky testování dětí pomocí Barevného testu cesty pro děti a jeho porovnání s některými z dostupných metod zaměřujících se na hodnocení pozornosti nebo schopnosti dítěte plánovat ukázaly, že se metoda jeví jako dobře využitelná pro účely screeningového ověřování schopnosti dítěte koncentrovat pozornost po určitou dobu na zadaný úkol. Předkládaný diagnostický nástroj umožňuje včas zachytit některé rozsáhlejší obtíže v oblasti pozornosti vyžadující detailnější diagnostiku a psychologickou nebo speciálně pedagogickou péči. Může také sloužit ke včasnému zjištění drobnějších obtíží v oblasti pozornosti, a tak dokáže poskytnout jisté vodítko v tom, kterým dětem je třeba věnovat zvýšenou pozornost a případně jakým směrem je vhodné zaměřit trénování dovedností dítěte tak, aby nedošlo k rozvoji významnějších obtíží.

Nesporná výhoda testu BTC spočívá v jeho krátkém a orientačním charakteru, díky kterému může sloužit i jako pomůcka pro určení toho, které dítě by bylo vhodné doporučit k rozsáhlejšímu psychologickému vyšetření, jež by umožnilo stanovení přesnější povahy potíží dítěte a vedlo tak k efektivním doporučením a realizaci vhodné intervence. To vše by mělo probíhat zejména s cílem co nejdříve zachytit a eliminovat obtíže dítěte, nikoli však k jeho nálepkování nebo omlouvání přítomných obtíží.

Vzhledem k diverzitě výsledků a celkovému množství dětí, které se výzkumu zúčastnily, se domníváme, že populace dětí, které byly do tvorby norem zahrnuty, je dostatečně reprezentativní, a vzhledem k velikosti výzkumného vzorku považujeme za pravděpodobné, že se testování zúčastnilo i dostatečné množství dětí z různého rodinného zázemí. S ohledem na to, že se vždy jednalo o děti navštěvující běžné mateřské či základní školy, můžeme usuzovat, že výzkumný soubor odráží obecnou populaci zdravých dětí bez výraznějších odchylek v intelektu či schopnostech.

Popsaný diagnostický nástroj bude vydán v průběhu podzimu 2017 firmou Propsyco, s. r. o.

ZDROJE