Spolupráce aneb Cesta k úspěchu mateřské školy

Základní myšlenkou uvedeného citátu je, že se najde mnoho lidí, kteří umějí velmi dobře poradit, co by ředitel nebo ředitelka¹⁾ měli dělat, jakým způsobem by měli v mnoha případech postupovat, rozhodovat, ale ve chvíli, kdy nějaký krok nedopadne ideálně, se nikdo za ředitele nepostaví. Ředitelé denně nasazují vlastní kůži, často však s nejistým výsledkem. Neblahé následky pak nese nejen ředitel školy, ale i další personál. Velmi známá pravda tvrdí, že vyšplhat se na výbornou úroveň není lehké a trvá to nějaký čas, ale dolů se může veškerá snaha zhroutit rychle.

Podívejme se nejprve blíže na některá paradigmata, která se tradují o mateřských školách:

S tímto názorem se ředitelé a učitelky mateřských škol setkávají velmi často. Pravdou je, že se paradigma postupně začíná měnit. Ale podstatné zůstává, že osvěta laické veřejnosti je velmi důležitá a jedině tak se toto paradigma může nahradit novým, výstižnějším.

Děti 21. století jsou jiné, než byly děti před několika lety. Bývají chápavé, narodily se do informační doby. Velmi rychle si dokážou přivlastnit moderní technologie. Jenže jak v nich stále uchovat hravost a rozvíjet fantazii? Učitelky mateřských škol stojí před nelehkým úkolem. Děti sice jsou v některých oblastech vyspělé, ale v jiných naopak velmi nesamostatné - především v oblasti sociální a v oblasti sebeobsluhy.

Tyto postoje v poslední době rezonují ve společnosti velmi často. Důvodů bychom nalezli mnoho, ale především spočívají v nepochopení, co to vlastně je demokracie. Děti potřebují pravidla, o mnoha věcech se nemohou rozhodovat samy. Ve velké skupině dětí, které jsou umístěné ve třídách mateřských škol, není možné nechat ve všem rozhodovat právě je.

Samozřejmě by se o tomto i jiných paradigmatech dalo napsat mnohem více, ale to není cílem mého článku. Cílem je nabídnout níže uvedenou formu komunikace. Je na řediteli a učitelích mateřských škol, jakými způsoby vysvětlí laické veřejnosti, že tyto a mnohé další názory nejsou úplně v souladu s prací učitelek mateřské školy. Proto je ideální, když se ředitel a učitelky mateřské školy pravidelně setkávají s dalšími spoluobčany.

Jednou z mnoha možností, jak popsané paradigma a mnohá jiná vyvrátit, je diskuse. Ano, je dobré mít názor, ale je také dobré umět argumentovat. Diskuse může mít různou formou. Jednou z nich je pravidelné setkávání zástupců různých stran nebo - chcete-li - širokého spektra spoluobčanů či místní komunity, s jejímiž členy ředitel a učitelé mohou vést diskusi na různá témata. Pro naše účely můžeme taková setkání nazvat třeba „rada MŠ“²⁾. Do rady je ideální pozvat zástupce za zřizovatele, např. starostu, radní za školství, učitelky, rodiče, významné členy města nebo obce, jako je třeba zástupce větší instituce, se kterou škola spolupracuje. Rada by se mohla setkávat dvakrát až čtyřikrát do roka.

Pojďme se podívat, jestli je rada pro mateřské školy povinná. Na rozdíl od základních škol, na něž se vztahuje § 167 zákona 561/2004 Sb. (školský zákon), školská rada pro mateřské školy povinná není. Přesto je velmi dobré ji založit. Díky tomu, že není ukotvená v zákoně, nemusí ředitel mateřské školy vybírat členy rady složitě, ale může si zvolit osoby, kterým důvěřuje, a také ty, jež mají o mateřskou školu zájem.

Charakteristickým znakem rady je dialog. Dialog, který se týká situace v mateřské škole, její vize, ročních plánů, kultury školy, aktuálních problémů a potřeb. Ředitel však musí dávat pozor, aby neporušil GDPR, musí tedy řešit problematické body velmi citlivě, neměl by proto například hovořit o konkrétních potřebách dítěte, ale měl by mluvit všeobecně. Ideální je seznámit všechny členy rady s plány nejlépe materiálně-technického charakteru, které chce ředitel v určitém období splnit. Vhodné je také nastínit ekonomickou situaci školy, personální zabezpečení, zájem rodičů o mateřskou školu, spolupráci s místními organizacemi a spolky.

Hlavním přínosem rady je komunikace mezi aktéry, mnohdy se vyřeší důležité body, které školy aktuálně tíží. Každá ze zúčastněných osob může přispět svou radou či názorem do diskuse. Mnohdy se hovor rozvine v zajímavou debatu na určité téma. Může také vzniknout zajímavá spolupráce. Důležitou náplní rady je též osvěta - osvěta o práci ředitele a učitelek mateřské školy, problémech, radostech, významných krocích. Také by si všichni měli uvědomit, jak důležitou roli hraje mateřská škola v sociálním začlenění v místní komunitě. Mnohdy se učitelé i ředitelé mateřských škol cítí být odstrkováni, neboť se v mateřských školách neznámkuje, což způsobuje, že jejich význam bývá chápán jako menší než v případě základní školy. Je to také tím, že mateřská škola jako instituce nemá rovné podmínky s ostatními druhy škol. Přesto a možná právě proto jsou ředitelé i učitelky mateřských škol velmi samostatní a mají velký potenciál rozvoje. Velké procento učitelek a ředitelů mateřských škol má vysokoškolské vzdělání, i když podle zákona není žádáno, ač pracují s nejcitlivější skupinou dětí. Proto by si měla veřejnost svých učitelů mateřských škol vážit. Tyto argumenty bez komunikace nejde vysvětlit.

Cílem rady mateřské školy je neuzavírat se do sebe, seznamovat členy a účastníky rady se žhavými tématy, která ředitel mateřské školy aktuálně řeší. Tím ředitel zamezí situaci, kdy se mnozí zřizovatelé mateřských škol zajímají především o ekonomickou oblast školy. Když se vrátíme k úvodnímu citátu, jenž odkazuje na to, jak velká zodpovědnost leží na lidech, kteří nasazují vlastní kůži, můžeme ocenit jakýkoli počin, který zlepší komunikaci a spolupráci a pomůže docílit toho, aby lidé z okolí přicházeli s konstruktivními nápady a návrhy, jak přispět k rozvoji mateřské školy, spíše než aby radili, jak lze lépe některé činnosti zajistit. Především je však potřeba, aby si lidé vážili práce ředitelů a pedagogů mateřských škol, protože si to zaslouží. Nikdo jiný veřejnosti nevysvětlí, jaký význam má předškolní vzdělávání pro budoucí život dítěte a celé naší společnosti, než samotní ředitelé a učitelky mateřských škol.