O tom, že učit se cizí jazyky je nezbytností, dnes nikdo nepochybuje. Jakákoliv efektivní cesta k jejich osvojení by měla být v našich školách i mimo ně všestranně a hlavně ekonomicky podporována – nejen jako priorita vzdělávání v různých kurikulárních a rozvojových dokumentech, ale už v pregraduálním a následně také v dalším vzdělávání učitelů jazykových i nejazykových oborů.
Dva fenomény v jazykovém vzdělávání: rodilí mluvčí a blended learning
Mgr.
Alena
Faberová,
tisková mluvčí NIDV
Do koncepce výuky cizích jazyků ve školách by měla být zahrnuta taková aktuální témata, jako jsou jazyková propedeutika, podmínky pro ranou výuku cizích jazyků, podpora vícejazyčnosti ve školách (povinná výuka druhého cizího jazyka, kdy prvním cizím jazykem nemusí být pouze angličtina), zavádění metody CLIL či výuka odborných cizích jazyků na středních školách (cizí jazyky pro specifické účely).
Na podporu jazykového vzdělávání byly zaměřeny i poslední výzvy Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost č. 55, 56 a 57, které zásadně přispěly mimo jiné k tomu, že od září 2014 působili na základních školách v dosud nebývalém množství rodilí mluvčí a od letošního léta mohou školy čerpat prostřednictvím šablon finanční prostředky na zahraniční stáže učitelů i žáků a na efektivní jazykové vzdělávání formou blended learningu.
Národní institut pro další vzdělávání podpořil ve školním roce 2014–2015 díky projektu Cizí jazyky pro život více než tři stovky škol v celé České republice nejen rodilými mluvčími, ale také vzdělávacími aktivitami zaměřenými na podporu internacionalizace a přípravu a realizaci mezinárodních projektů škol, dále na popularizaci a zavádění metody CLIL a na jazykové vzdělávání (prezenčními kurzy pro učitele a formou blended learningu pro učitele i žáky). Do školského terénu se tak prostřednictvím tohoto projektu dostalo přes 50 milionů korun z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.
RODILÍ MLUVČÍ DO ŠKOL
Působení rodilých mluvčích ve školách lze bez nadsázky pokládat za fenomén jazykového vzdělávání, které školy v naprosté většině vítají a požadují. V pozici rodilého mluvčího jsou sice upřednostňováni kvalifikovaní učitelé před nekvalifikovaným „jazykovým asistentem pedagoga“, ale jak ukázal náš průzkum, rozhodující je schopnost a připravenost školy i samotného rodilého mluvčího motivovat žáky (ale také ostatní učitele), vnést a přijmout do školního klimatu nový interkulturní a cizojazyčný prvek a dokázat využít rodilého mluvčího pro spontánní komunikaci v cizím jazyce nejen v hodinách, ale i mimo výuku.
Díky projektu Cizí jazyky pro život působilo v základních školách v celé ČR 141 rodilých mluvčích – a nejen anglicky mluvících: ve spolupráci s Francouzským institutem v Praze jsme získali 27 mladých Francouzů, většinou absolventů či studentů pedagogických škol. Dalších 31 jazykových asistentů pak pocházelo z německy mluvících zemí.
V rámci projektu Cizí jazyky pro život Národní institut pro další vzdělávání pilotně ověřil centralizovaný systém kaskádovité podpory rodilých mluvčích, a to metodické, odborné, vzdělávací i organizační, kdy do jejich koučinku a vedení bylo zapojeno hned několik subjektů. Každému rodilému mluvčímu byli k dispozici mj. uvádějící učitel a tutor, kteří mu společně s pracovníky projektového týmu pomáhali řešit jak otázky související s jeho pedagogickou činností a dalším vzděláváním, tak s jeho pobytem a životem v naší zemi.
Z dotazníkových šetření, která byla provedena ke konci projektu mezi samotnými rodilými mluvčími i v podpořených školách, vyplynula řada zajímavých zjištění, týkajících se působení rodilých mluvčích ve školách. Např. naprostá většina rodilých mluvčích působila výhradně v jazykových hodinách, jen malý počet byl zapojen do výuky v jiných předmětech při zavádění metody CLIL, což potvrzuje naše zjištění, že školy stále ještě zaujímají zdráhavý postoj k zavádění této metody.
Více než polovina rodilých mluvčích se zapojila i do aktivit školy mimo výuku.
Za zmínku stojí i pohled na statistiku, týkající se konkrétních činností rodilých mluvčích ve výuce:
Velkou pozornost by si i do budoucna zasloužila problematika samotného přijetí rodilého mluvčího do školy, jeho zapojení a spolupráce ostatních učitelů v pedagogickém sboru. Zatímco naprostá většina rodilých mluvčích byla spokojena s podporou a vedením ze strany svých uvádějících učitelů a vyučujících cizích jazyků, nedá se to tak jednoznačně říci o spolupráci či přístupu ze strany ostatních učitelů ve škole.
Je zřejmé, že přijmout do školy rodilého mluvčího vyžaduje komplexní přípravu celého pedagogického sboru včetně vedení školy. Pozitivní naladění a počáteční euforie mohou být často přehlušeny komunikačními a kulturními bariérami, nedostatečnou vzájemnou informovaností o vzdělávacích cílech a úkolech, které má rodilý mluvčí ve škole plnit, často ale také samotnou osobností rodilého mluvčího, jeho kvalifikovaností, zkušenostmi, ale i soukromými problémy, které musí během svého pobytu v naší zemi řešit.
Přes všechna úskalí, která museli učitelé se svými rodilými mluvčími v rámci našeho projektu řešit, je dnes naprostá většina škol přesvědčena, že působení rodilého mluvčího bylo pro žáky přínosem – 92% z dotázaných škol má jednoznačný zájem i nadále mít rodilého mluvčího.
Digitální vzdělávání ve výuce cizích jazyků a blended learning zaměřený na nácvik mluvení
Projekt Cizí jazyky pro život byl inovativní ještě v jedné stěžejní aktivitě: poprvé jsme v České republice v širším rozsahu pilotně zavedli a ověřili výhody a možnosti individualizovaného řízeného blended lerningu pro výuku anglického jazyka s důrazem na rozvoj ústních komunikačních dovedností žáků i učitelů. Na základě výsledků výběrového řízení se nám v rámci projektu podařilo zapojit do studia systémem DynEd přes 1 200 žáků a 72 učitelů z 24 škol z celé ČR. Námi ověřený blended learning spojuje výhody osobních jazykových konzultací či výuky s lektorem nebo učitelem a zároveň využívání sofistikovaného digitálního výukového programu, který je založen prioritně na nácviku poslechu a vlastního mluvení. Systém navíc umožňuje individualizované řízení studia každého jedince s ohledem na jeho věk, úroveň dosažených jazykových dovedností a intenzitu studia a je vhodný pro výuku angličtiny žáků se specifickými poruchami učení. Z obecného lingvisticko-didaktického pohledu je založen na přirozeném osvojování cizího jazyka, jehož základní princip je shrnut v dodržení posloupnosti jednotlivých fází osvojování cizího jazyka, a to: poslech – mluvení – čtení – psaní. V rámci této metody je jazyk vnímán jako prostředek komunikace a dovednost, kterou si člověk osvojuje intuitivně opakovaným ústním napodobováním slyšených vzorů v různém situačním, obsahovém a slovním kontextu, a to s důrazem na mluvený projev, dialog a schopnost reagovat na otázky. Častým opakováním a napodobováním slyšeného vzoru (prezentovaného kvalitní nahrávkou projevu hlavně rodilého mluvčího) ve vhodných komunikačních situacích dochází k intuitivnímu zautomatizování nejen správné výslovnosti a větné intonace, ale i gramatických struktur, slovní zásoby, idiomů a větných modelů, které je student následně schopen spontánně využívat v běžné komunikační praxi (schopnost a dovednost mluvit v cizím jazyce, tedy plynule se ústně vyjadřovat).
Výsledky šetření ČŠI a mezinárodních srovnávacích testů dlouhodobě konstatují nedostatečné kompetence českých žáků a absolventů základních škol v oblasti cizojazyčné výuky, především nedostatečné schopnosti žáků samostatně mluvit a komunikovat v cizím jazyce. Hledámeli efektivní cesty k osvojování cizích jazyků a prohlubování jazykových dovedností již od základní školy, nelze přehlížet možnosti, které nabízí digitální vzdělávání a využívání ICT. Jde tedy nejen o to vybavit školy kvalitní počítačovou technikou a softaware, ale je třeba nabídnout a dostat do škol kvalitní digitální výukové systémy, které usnadní práci učitelům, zefektivní jazykovou výuku a pozitivně motivují studenty a žáky k aktivnímu využívání cizích jazyků.