Řízení školy online
Aplikace pro řízení školy

30denní zkušební přístup ZDARMA

Registrace

Aktuality

Zakládáme budoucnost těsných přátelských vztahů mezi Českou republikou a Ukrajinou

Kategorie: Aktuality Autor/autoři: Redakce Řízení školy

Moc bychom si přáli, aby se ukrajinské děti vrátily domů. Ale pro to je potřeba mít bezpečné podmínky, které zatím nejsou. Jsme velmi vděčni zemím, které nyní poskytují příbytek pro naše děti, aby mohly zapomenout, jakými hrůzami prošly, a mohly pokračovat ve výuce podle ukrajinského vzdělávacího programu, říká v následujícím rozhovoru ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis.

Vystudoval jste bohemistiku na škole Tarase Ševčenka v Kyjevě. Na jaké téma jste psal svoji diplomovou práci?Řízení školy online

Diplomová práce, kterou jsem napsal, se týkala srovnávání ukrajinské a české literatury. Konkrétně mě zajímal ukrajinský spisovatel Jevhen Malanjuk, který žil na území České republiky v meziválečném období a navázal zde mnoho přátelských vztahů. Práce se tak věnovala ukrajinsko-českému literárnímu kontextu v meziválečném období, tedy v době, kdy na území tehdejšího Československa žilo mnoho imigrantů z Ukrajiny. 

Mohl byste reflektovat a shrnout vývoj vzdělávacího systému od vzniku samostatné Ukrajiny po současnost?

Ukrajina prošla dlouhou cestou od sovětského vzdělávacího systému k modernímu evropskému. Samozřejmě si uvědomujeme, že naše školství má stále mnoho problémů, a proto se dlouhodobě snažíme inspirovat od našich evropských přátel, včetně České republiky. Sám vnímám střední i vysoké školství v České republice jako velmi kvalitní. Proto si zde přeje studovat mnoho ukrajinských studentů a svou roli jistě hraje i skutečnost, že je zdejší vzdělávání poskytováno bezplatně. Pokud jej studenti absolvují v češtině. U nás na Ukrajině se vzdělávání vyvíjí dobrým směrem, přestože válka, která trvá již osm let, jej samozřejmě ovlivňuje. Mnoho dětí z východní části Ukrajiny nemělo možnost běžně studovat, protože se válčí. A v tuto chvíli, kdy na Ukrajině čelíme ruské invazi, se bohužel vzdělávání na většině škol zastavilo.

Nicméně v tuto chvíli stále probíhá snaha o distanční výuku z Ukrajiny. Máte nějaké zprávy o tom, kolik dětí má možnost se připojit ke svým učitelům na Ukrajině? Dostáváte zpětnou vazbu od rodin a rodičů, kteří tu jsou?

Bohužel takovou informaci nemáme, ale víme, že možnost distanční výuky stále existuje. Ukrajinské ministerstvo školství pořádá online vyučování pro děti, které jsou v zahraničí nebo zůstaly na Ukrajině bez možnosti chodit do školy. Pro ně taková možnost stále platí a jistě ji mnozí využívají, ale konkrétní čísla neznám.

Zmínil jste, že ukrajinský vzdělávací systém je ve vývoji. Od roku 2018 zavádíte reformu pod názvem „Nová ukrajinská škola“. Můžete říct, co zásadního přináší pro vzdělávací systém a v čem ho má posunout?

Zmíněnou reformou se na Ukrajině snažíme o přiblížení k systému, který existuje ve většině států EU. Samozřejmě musí vzdělávací systém respektovat specifika každé země, protože každý stát má své podmínky a zkušenosti. Náš vzdělávací systém byl bohužel příliš dlouho poznamenán komunistickou ideologií, od které se chceme odpojit a přiblížit se evropskému standardu.

V něčem jste třeba dál než tuzemský vzdělávací systém, například máte do čtvrté třídy pouze slovní hodnocení. Narazili jste na nějaký odpor učitelů nebo rodičů, kteří byli zvyklí na postsovětský systém?

Já nejsem velký odborník na vzdělávání, tak neumím posoudit, zda je absence známkování dobře, či špatně. Ale mám zkušenost jako rodič s dcerou, která chodila do školy ve Švédsku, kde do páté třídy žáci také nebyli známkováni a dostávali pouze pochvaly nebo nic. Myslím, že takový přístup je pro malé děti v zásadě správný. Špatné známky jsou v raném věku stresující, takže je dobře, když se je snažíme trošku ušetřit. Ale na druhé straně se jim musíme snažit poskytnout co nejvíce informací, které je připraví na dospělý život.

Ministr školství Petr Gazdík v rozhovoru pro Českou televizi řekl, že kvitujete fakt, že ukrajinští žáci v českých třídách nejsou do učení češtiny příliš tlačeni, jelikož doufáte, že se za pár měsíců vrátí zpátky na Ukrajinu. Ten rozhovor vyšel na konci března. Je váš postoj i dnes stejný?

Řízení školy onlineJe stejný, protože my bychom si moc přáli, aby se ukrajinské děti vrátily domů. Ale pro to je potřeba mít bezpečné podmínky, které zatím nejsou. Jsme velmi vděčni zemím, které nyní poskytují příbytek pro naše děti, aby mohly zapomenout, jakými hrůzami prošly, a mohly pokračovat ve výuce podle ukrajinského vzdělávacího programu. Protože stále doufáme, že by se v září mohly vrátit k vyučování na Ukrajině. A možných způsobů realizace takové výuky je více. Například zmíněné online vyučování, které se osvědčilo v době pandemie, kdy byly ukrajinské školy na několik měsíců uzavřené. Děti i učitelé tak mají s tímto typem výuky zkušenosti, které využíváme i dnes. Další možností výuky pro naše žáky jsou ukrajinské sobotní školy, kterých máme v České republice několik. Tyto školy jsou akreditované přímo ukrajinským ministerstvem školství a fungují tak, že žáci, kteří chodí přes týden do českých škol, přicházejí v sobotu do ukrajinské školy. V ní se za jeden den snaží studenti dohnat výuku, kterou měli ukrajinští žáci v týdnu. A na konci školního roku, za klidnějších časů, přijede hodnoticí komise, která děti přezkouší a vydá jim vysvědčení.

Takže ukrajinští žáci mohou tímto způsobem absolvovat střední školu?

Ano, hodnoticí komise může žákům udělit ukrajinské osvědčení o ukončení středoškolského vzdělání a tím, že máme na Ukrajině jiný systém, žáci toto osvědčení mohou získat dříve a po nostrifikaci nastoupit na české vysoké školy. Někdy na školy přicházejí dokonce o dva roky dříve než české děti. Dnes sobotní školy plní funkci i pro žáky, kteří přijeli jako uprchlíci, přestože jsou jejich kapacity malé. Například škola Erudyt měla v minulosti kolem stovky studentů a dnes jich je přes sto padesát; je jasné, že kapacity nestačí. Proto oceňuji přístup MŠMT ohledně vytvoření ukrajinských tříd v českých školách, které poskytují možnost ukrajinským dětem pokračovat ve vyučování alespoň částečně podle ukrajinského programu.

Jak přemýšlíte o tom, aby nežádoucím efektem začleňování ukrajinských dětí do škol nebyl brain drain? Aby studenti, kteří zde získají vzdělání, byli motivovaní vrátit se na Ukrajinu a pomoci při její obnově?

Je samozřejmě možné, že se někteří rodiče s dětmi rozhodnou zůstat v České republice, a nic s tím neuděláme. To je život. Ale byl bych rád, kdyby se většina navrátila domů.

Představme si, že válka skončila. Jaké by podle vás měly být prioritní kroky v pomoci při obnovování vzdělávacího systému na Ukrajině ze strany ČR, případně EU? Jaké by měly být priority pomoci z hlediska vzdělávání?

Navázali jsme velmi účinnou spolupráci mezi ukrajinským a českým ministerstvem školství a zejména s Českou školní inspekcí ohledně pomoci Ukrajině v nastavování systému zajišťování kvality vzdělávání. Ukrajinská strana velmi oceňuje pomoc poskytnutou ve vytvoření softwaru, který už teď funguje v ČR a byl přizpůsoben pro využití v ukrajinských podmínkách, kde dnes funguje a pomáhá. Také velmi oceňujeme spolupráci na úrovni inspekcí a například též pomoc České republiky ukrajinským vysokým školám, které se musely přestěhovat v okupovaném území z Doněcké a Luhanské oblasti na území, která jsou kontrolována ukrajinskou vládou. Česká republika rovněž poskytla značné finanční prostředky a realizuje mnoho společných projektů, takže současná spolupráce je velmi dobrá, a pokud vím, Česká republika je mezi zeměmi v EU lídrem ve spolupráci s Ukrajinou v oblasti školství a poskytování podpory.

Ve spolupráci s MŠMT jste připravili přehled vzdělávacího systému na Ukrajině v porovnání s českým vzdělávacím systémem. Plánujete i do budoucna další spolupráci na materiálech, které by pomohly učitelům a ředitelům při vzdělávání žáků z Ukrajiny? Probíhá nyní taková spolupráce?

Ano, snažíme se, i když možnosti naší ambasády jsou omezené a s malým týmem se nyní snažíme dělat hodně různých věcí. V tuto chvíli jsou pro nás prioritou zbraně, ale nepodceňujeme pomoc uprchlíkům. A zvláště oblast školství od prvních dní ruské invaze považuji za jednu ze svých priorit. S ministrem školství jsme se setkali a společně podpořili několik projektů, které mají pomoci žákům z Ukrajiny. Jedním z nich je také projekt Děti Ukrajiny, který inicioval emeritní rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima. Také se snažíme vybavit žáky dostatečným množstvím ukrajinských učebnic. Proto usilujeme o to, aby se učebnice dostaly z území Ukrajiny, kde nyní není možné je využít, do zemí, kde jsou potřeba. Ukrajinské ministerstvo školství také poskytlo zdarma přístup ke všem učebnicím. Každá učebnice má i svou elektronickou verzi, takže děti ji mohou stáhnout na tablet nebo počítač a tam ji používat. Také naše první dáma Olena Zelenská před několika dny iniciovala projekt tisku dětských knih v zahraničí. Jedná se o pohádky i jiné dětské knížky. Celá řada ukrajinských nakladatelství poskytla práva na tisk i makety knih a teď jednáme s několika českými nakladatelstvími, aby je vytiskla a poskytla dětem uprchlíků. A myslím si, že ČR bude mezi prvními zeměmi, které se zapojí do této výzvy. Máme velmi krásné knihy s krásnými ilustracemi, takže se domnívám, že by mohly zajímat i české děti. Jako další krok se nabízí, že bychom je přeložili do češtiny a mohl by to být takový společný projekt.

Jste v kontaktu s rodinami, které sem přicházejí, a víte, s jakými reakcemi se setkávají, ať se jedná o ty pozitivní, nebo negativní?

Snažím se být v kontaktu, navštěvovat ubytovací centra i hovořit s lidmi, kteří k nám na konzulát přicházejí vyřizovat doklady. A nesetkal jsem se s žádnými stížnostmi, naopak jen se slovy vděčnosti českým přátelům za to, jak vřelé přijetí zde dostávají. To, že problémy se objevují, je normální. Žádná země nemůže být připravena na zvládnutí přijetí tak velkého počtu uprchlíků. Důležité je, že se každý snaží dělat co nejvíce, přestože problémy samozřejmě jsou – například chybějící kapacity ve školkách. Ale vím o příkladech, kdy se ukrajinské ženy dohodnou a jedna hlídá děti, aby ostatní mohly chodit do práce, protože chtějí pracovat. Takže si organizují takové školky svépomocí a myslím, že je to rozumný přístup. Zatím jsem tedy neslyšel špatné zprávy, spíše ty smutné. Nedávno mi ministr školství říkal, že v některých případech museli učitelé sdělovat dětem, že jejich otec padl. To je velmi smutné. Ale celkem panuje atmosféra velmi přátelská. A mně se zdá, že děti vždy kontakty navazují rychleji než dospělí. Mají svůj jazyk, takže se domluví nesmírně rychle. Také se velmi rychle učí, za několik týdnu tak zvládají mluvit česky a mají mnoho kamarádů. Myslím, že teď zažíváme období, když se zakládá budoucnost těsných přátelských vztahů mezi Českou republikou a Ukrajinou; děti, které se spřátelily teď, už možná za deset let budou budovat vztahy mezi našimi zeměmi na jiné úrovni a budou pamatovat to, jak přátelské vztahy měly teď.

Zdroj: Pro přílohu časopisu Učitelský měsíčník vedla rozhovor Markéta Beková, doktorand Ústavu pedagogických věd FF MU


Diskuse - Počet příspěvků: 0

Archiv článků