Výkon práce zaměstnanců – pedagogických pracovníků

Vydáno: 12 minut čtení

Legislativní pohled

Právní úprava výkonu přímé pedagogické činnosti a místo výkonu práce

 Podle § 2 odst. 1 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, v platném znění, je podstatným znakem přímé pedagogické činnosti „přímé působení na vzdělávaného“.

Tradičně má „přímé působení na vzdělávaného“ podobu bezprostředního působení pedagogického pracovníka na vzdělávaného, kdy je jak pedagogický pracovník, tak vzdělávaný „fyzicky“, osobně přítomen v určitém prostoru, ve kterém se současně nachází pedagogický pracovník i vzdělávaný (učebna, dílna, muzeum).

Nelze však vyloučit, že pedagogický pracovník přímo působí na vzdělávaného i pomocí technických prostředků umožňujících „dálkový přístup“, např. konzultace s využitím webového semináře, konferenční hovoru s využitím audiovizuální materiálů. V tomto případě se pedagogický pracovník a vzdělávaný fyzicky nenacházejí v jednom prostoru.

Současně je nutné jednoznačně určit, kde v tomto případě může pedagogický pracovník vykonávat přímou pedagogickou činnost. Zaměstnanec musí vykonávat práci (přímou pedagogickou činnost) v místě výkonu práce (sjednaném v pracovní smlouvě nebo stanovené jmenováním) a v rámci sjednaného místa výkonu práce na pracovišti určeném zaměstnavatelem.

Místo výkonu práce může být sjednáno např. jako obec (např. Olomouc) nebo jako více míst výkonu práce (např. Brno a Olomouc). Speciální případ, kdy si zaměstnanec – pedagogický pracovník sám určí místo, ve kterém koná práci, se vztahuje pouze na některé případy výkonu prací souvisejících s přímou pedagogickou činností (§ 22a odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb., v platném znění), nikoli na výkon přímé pedagogické činnosti.

Podle názoru autorky zaměstnanec – pedagogický pracovník nemůže vykonávat přímou pedagogickou činnost jako zaměstnanec dle § 317 zákoníku práce (tzv. homeworking, homeoffice). Důvodem je skutečnost, že zaměstnanec vykonávající práci dle § 317 zákoníku práce vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje. Výkon přímé pedagogické činnosti, který musí probíhat v přesně stanovenou dobu stanovenou školou ředitelem školy, však vylučuje možnost, aby si zaměstnanec pracovní dobu (a proto i dobu konání přímé pedagogické činnosti) rozvrhoval sám.

Řízení školy online -  Odborná poradna je stále k dispozici pro všechny předplatitele online produktů či tištěných časopisů redakce Řízení školy, Wolters Kluwer ČR. Kontaktujte nás na redakce@rizeniskoly.cz

 Shrnutí

Způsob přímého působení na vzdělávaného

  • typicky bezprostřední působení v jednom prostoru
  • nelze vyloučit působení „na dálku“ s využitím technických prostředků umožňujících „dálkový přístup“
  • způsob výkonu přímé pedagogické činnosti určuje ředitel školy

Místo výkonu přímé pedagogické činnosti

  • v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě nebo určeném jmenováním
  • v rámci místa výkonu práce na pracovišti určeném zaměstnavatelem
  • místo, na kterém bude pedagogický pracovník vykonávat přímou pedagogickou činnost, si nemůže pedagogický pracovník určit sám

Doba výkonu přímé pedagogické činnosti

  • přímou pedagogickou činnost zaměstnanec vykonává v rámci zaměstnavatelem stanovené pracovní doby
  • dobu výkonu přímé pedagogické činnosti si pedagogický pracovník nemůže určit, rozvrhnout sám; pedagogický pracovník proto nemůže využívat právní úpravy dané § 317 zákoníku práce

Souvislosti, důsledky

  • určení výkonu přímé pedagogické činnosti (způsobu, jaký pedagogický pracovník přímo působí na vzdělávaného) musí být v souladu s formou vzdělávání (§ 25 školského zákona)
  • v případě komunikace pedagogického pracovníka a vzdělávaného „na dálku“ je nutné rozlišovat přímou pedagogickou činnost a práce související s přímou pedagogickou činností (např. zpřístupňování cvičení a opravu cvičení, hodnocení zaslaných referátů)

 

Právní úprava výkonu tzv. nepřímé pedagogické činnosti zaměstnanců – pedagogických pracovníků

Zaměstnanec (tj. i pedagogický pracovník) vykonává práci

  • v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě nebo stanoveném jmenováním
  • a v rámci místa výkonu práce na pracovišti určeném zaměstnavatelem.

Jestliže je sjednáno místo výkonu práce tak, že pracovištěm je i místo bydliště zaměstnance (nebo jiné místo), pak zaměstnavatel určuje, na kterém pracovišti má zaměstnanec vykonávat práci (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2016, sp. zn. 21 Cdo 2680/2015). To znamená, že zaměstnavatel může určit, že

  • zaměstnanec bude vykonávat práci na obou pracovištích,
  • zaměstnanec bude vykonávat práci pouze na jednom pracovišti (např. v budově školy, nebo v bydlišti zaměstnance).

Při určení, na kterém pracovišti bude zaměstnanec vykonávat práci, zaměstnavatel nemění místo výkonu práce.

Určení pracoviště (v rámci sjednaného místa výkonu práce) je právem a současně povinností zaměstnavatele, konkrétně oprávněného vedoucího zaměstnance [§ 2 odst. 1, § 11, § 38 odst. 1 písm. b), § 301 písm. a) zákoníku práce]. V tomto případě zaměstnavatel stanoví pracoviště v souladu se zákoníkem práce, a proto (i v kontextu § 22a odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb., v platném znění) může určit např:

  • zaměstnanec bude po celou dobu směny přítomen na pracovišti, kterým je pracoviště zaměstnavatele (typicky škola), a v dané době bude konat tzv. nepřímou pedagogickou činnost,
  • zaměstnanec bude po celou dobu směny vykonávat práci na pracovišti, které je odlišené od pracoviště zaměstnavatele (např. bydliště zaměstnance), a v dané době bude konat tzv. nepřímou pedagogickou činnost.

Zákoník práce v této souvislosti uvádí, že zaměstnavatel uděluje zaměstnanci „pokyny“. Obsah a formu pokynu zákoník práce dále neupřesňuje.

Z logiky věci však plyne, že obsah pokynu však musí být přesný a jednoznačný. Klíčovým textem pokynu může být např. následující:

 Pokyn

Pokud zaměstnavatel neudělí zaměstnanci jiný pokyn, zaměstnanec je povinen od 1. 9. 2021 vykonávat práce související s přímou pedagogickou činností v pracovní době na následujícím pracovišti: Komenského 110, 123 45 Kostelec.

 

Z důvodu prokazatelnosti má mít pokyn písemnou formu. Jeden výtisk pokynu obdrží zaměstnanec (podpisem potvrdí jeho převzetí), druhý výtisk je založen do osobního spisu zaměstnance.

Speciální (a současně problematickou) právní úpravou vztahující se na pedagogické pracovníky je právní úprava obsažená v § 22a odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb., v platné znění: Jde-li o výkon jiné práce než podle odstavce 2, vykonává pedagogický pracovník sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje, a na místě, které si sám určí. Náklady, které pedagogickému pracovníkovi vzniknou výlučně v souvislosti s výkonem práce na jiném místě než na pracovišti zaměstnavatele podle věty první, se nepovažují za náklady vzniklé v souvislosti s výkonem závislé práce, a není-li dohodnuto jinak, hradí je pedagogický pracovník.

V § 22a odst. 3 je vymezena „nepřímá“ pedagogická činnosti, která není dohledem nad dětmi a žáky, případně není jinou „nepřímou“ pedagogickou činností, při které pedagogický pracovník zastupuje jiného pedagogického pracovníka. Jedná se např. o přípravy vyučovacích hodin, opravy testů. Na základě § 22a odst. 3 lze proto konstatovat, že uvedené činnosti (např. přípravy vyučovacích hodin, opravy testů) pedagogický pracovník vykonává na místě, které si sám určí.

Zákon o pedagogických pracovnících nestanoví zaměstnanci další povinnosti související s určením místa, které si určí k výkonu „nepřímé“ pedagogické činnosti. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel má povinnost zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci, je vhodné, aby zaměstnanec zaměstnavateli sdělil, kde bude práci vykonávat.

 Sdělní místa určeného zaměstnancem k výkonu práce související s přímou pedagogickou činností

Zaměstnanec tímto sděluje zaměstnavateli, že si určil k výkonu práce související s přímou pedagogickou činností následující místo: místo svého bydliště, tj. Pohodová 123, 123 45 Kostelec.

 

 

Shrnutí

Určení výkonu práce na pracovišti v rámci místa výkonu práce

  • pracoviště, na kterém zaměstnanec vykonává práci, určuje svým pokynem zaměstnavatel
  • pokyn má být jednoznačný (vymezení pracoviště; doba, kterou pokyn upravuje) a vydání vůči zaměstnanci má být prokazatelné

Pedagogický pracovník si určuje místo, kde koná práci, sám

  • speciální právní úprava dle § 22a odst. 3 zákona č. 563/2004 Sb., v platném znění
  • vztahuje se pouze na některé činnosti vykonávané v rámci tzv. nepřímé pedagogické činnosti
  • je vhodné, aby zaměstnanec sdělil zaměstnavateli, kde práci koná

Souvislosti, důsledky

  • Zaměstnanci veřejné školy vzniká právo na „zvýhodněné“ závodní stravování pouze tehdy, když splní podmínky dané vyhláškou č. 84/2005 Sb., v platném znění, nebo č. 430/2001 Sb., v platném znění. Podstatné v tomto směru je následující: zaměstnanec musí vykonat práci určitému rozsahu v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě.

 

Obsah tzv. nepřímé pedagogické činnosti zaměstnanců – pedagogických pracovníků

Práce související s přímou pedagogickou činností jsou příkladmo označeny v § 3 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 263/2007 Sb., kterou se stanoví pracovní řád pro zaměstnance škol a školských zařízení zřízených Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí. Lze však dovodit, že charakter práce související s přímou pedagogickou činností je stejný i v případě soukromých a církevních škol.

Činnost, která má charakter práce související s přímou pedagogickou činností:

Činnost

Příklad, poznámka

příprava učebních pomůcek

 

hodnocení písemných, grafických a jiných prací žáků

  • v listinné i elektronické podobě

příprava přímé pedagogické činnosti

  • návrhů úprav školního vzdělávacího programu,
  • pracovních listů,
  • učebních textů,
  • zadání písemných prací, testů

 

činnost organizačně související s přímou pedagogickou činností

 

  • aktualizace školní matriky,
  • zpracování podkladů pro zpracování plánů vzdělávání v krátkodobém a střednědobém horizontu (např. návrhy na změny konání škol v přírodě, lyžařských výcvikových kurzů, odborné praxe, konání závěrečné zkoušky) a jejich propojení se školním vzdělávacím programem,
  • pracování návrhů na nákup pomůcek, doplnění školní knihovny,
  • zpracování návrhů na změny školního řádu na základě zkušeností pedagogických pracovníků

spolupráce s ostatními pedagogickými pracovníky, s výchovným poradcem, se školním metodikem prevence, s metodikem informačních a komunikačních technologií

  • práce v rámci předmětových, metodických komisí v oblasti zdokonalení forem a metod výuky,
  • spolupráce s výchovným poradcem a metodikem prevence v oblasti propojení obsahu vzdělávání a kariérového poradenství a prevence rizikového chování žáků,
  • spolupráce s metodikem IKT v oblasti přípravy učebních textů v prostředí umožňujících dálkový přístup

spolupráce se zákonnými zástupci žáků

  • konzultační hodiny pro zákonné zástupce,
  • předávání informací zákonným zástupcům způsobem umožňujícím dálkový přístup

odborná péče o kabinety, knihovny a další zařízení sloužící potřebám vzdělávání

  • zpracování návrhů na doplnění kabinetů, knihoven

výkon prací spojených s funkcí třídního učitele a výchovného poradce

  • konzultační hodiny pro zákonné zástupce,
  • vedení dokumentace třídního učitele a výchovného poradce,
  • konzultace třídního učitele a výchovného poradce s ostatními poradenskými pracovníky školního poradenského pracoviště

účast na poradách svolaných vedoucím zaměstnancem školy nebo školského zařízení

 

studium a účast na dalším vzdělávání pedagogických pracovníků

  • semináře k prohlubování kvalifikace s akreditací MŠMT

 

Z konkrétního obsahu „nepřímé“ pedagogické činnosti plyne, zda ji mohou pedagogičtí pracovníci vykonávat mimo pracoviště zaměstnavatele (např. i s využitím prostředků umožňujících dálkový přístup, pomocí nástrojů distančního vzdělání) nebo na pracoviště zaměstnavatele.

Nástroje distančního vzdělávání v rámci „nepřímé“ pedagogické činnosti mohou být např.:

  • zadávání cvičení on-line, emailem,
  • oprava úkolů, testů v prostředí umožňujícím dálkový přístup (např. Moodle),
  • oprava úkolů a zaslání žákovi emailem.

Zdroj: Pracovní situace Řízení školy online, autor: PhDr. Mgr. Monika Puškinová, Ph.D.