Výkon práce zaměstnanců – nepedagogických pracovníků

Vydáno: 3 minuty čtení

Legislativní pohled

Právní úprava místa výkonu práce nepedagogických pracovníků

Zaměstnanec je povinen vykonávat práci pro zaměstnavatele v místě výkonu práce, které je sjednáno v pracovní smlouvě nebo vymezeno ve jmenování vedoucího zaměstnance.

Jestliže má zaměstnavatel nebo zaměstnanec zájem na rozšíření místa výkonu práce nebo na sjednání více míst výkonu práce (aby např. zaměstnanec mohl vykonávat práci v místě svého bydliště), musí s druhou stranou (tj. zaměstnancem nebo zaměstnavatelem) uzavřít dohodu o změně obsahu pracovní smlouvy dle § 40 zákoníku práce. Návrh na změnu místa výkonu práce však druhá strana nemusí povinně akceptovat.

Základní škola Kostelec, příspěvková organizace

se sídlem Školní 1, 123 45 Kostelec

(dále jen „zaměstnavatel“)

a

Mgr. Jana Nová,

nar. 1. 1. 1969

místo trvalého pobytu Úzká 3, 123 45 Újezd

(dále jen „zaměstnanec“)

po vzájemné dohodě uzavírají v souladu s § 40 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění,

Dodatek č. 2

k pracovní smlouvě čj. ZSKostelec/54/2020 uzavřené dne 1. 7. 1990 

S účinností od 15. 3. do 31. 3. 2020 se mění ujednání pracovní smlouvy týkající se místa výkonu práce takto:

Místo výkonu práce: Úzká 3, 123 45 Újezd

Ostatní ujednání pracovní smlouvy zůstávají beze změny.

Kostelec 14. 3. 2020

 

………………………………….                                                                                    ………………………………..

zaměstnanec                                                                                                         zaměstnavatel

 

Homework, homeoffice

Podle § 2 odst. 2 zákoníku práce platí: Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

Možnost výkonu práce zaměstnancem na jiném místě, než je pracoviště zaměstnavatele, upravuje § 317 zákoníku práce. Je však důležité upozornit, že zaměstnanec, který využívá homeworking (právní úpravu stanovenou § 317 zákoníku práce), je pouze ten zaměstnanec, který současně

  1. koná práci pro zaměstnavatele mimo pracoviště zaměstnavatele a
  2. vykonává sjednanou práci v pracovní době, kterou si sám rozvrhuje.

Pokud si zaměstnanec sám nerozvrhuje pracovní dobu, nejedná se o zaměstnance podle § 317 zákoníku práce.

Na práci podle § 317 zákoníku práce (využití homeworkingu) se musí zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnout. Zaměstnavatel o výkonu práce podle § 317 nemůže rozhodnout jednostranně nebo nemůže zaměstnance k uzavření uvedené dohody nutit.

Jestliže by měl zaměstnanec na základě § 317 zákoníku práce vykonávat práci v místě, které se nachází mimo v pracovní smlouvě sjednané nebo ve jmenování stanovení místo výkonu práce, pak je dohoda o homeworkingu současně smlouvou o změně obsahu pracovního poměru podle § 40 zákoníku práce (konkrétně o rozšíření místa výkonu práce).

Pokud by šlo o místo, které se nachází mimo rámec vymezení místa výkonu práce zaměstnance v pracovní smlouvě nebo v souvislosti s jeho jmenováním na vedoucí pracovní místo, je taková dohoda současně dohodou o změně obsahu pracovního poměru (rozšíření místa výkonu práce).

Zdroj: Pracovní situace Řízení školy online, autor: PhDr. Mgr. Monika Puškinová, Ph.D.