Řízení školy online
Aplikace pro řízení školy

30denní zkušební přístup ZDARMA

Registrace

Aktuality

Škola online je výzva. Řešíme s dětmi dostatečně, jak ji překonat?

Kategorie: Aktuality Autor/autoři: Řízení školy

Kuba se v pondělí ráno vzbudil v 7.55. Budík mu zvonil už napočtvrté, s útrpným výrazem vylezl z postele, přešel ke stolu, na kterém měl počítač, jednou rukou ho zapnul a druhou si mírně pročísl vlasy, aby na něm nebylo tolik znát, že se právě probudil. Převlékl si vršek od pyžama a místo toho si vzal o trochu reprezentativnější triko. Školní online výuka je docela zlo, pomyslel si, když si zapínal Google Meet a zjistil, že už nyní jde na online hodinu s tříminutovým zpožděním.

Situace, která pro většinu dětí pravděpodobně nebude nikterak neznámá. A přiznejme si, některá naše učitelská rána se jí mohou také trochu podobat. Oproti prezenční výuce se rutina dětí během online vyučování v mnohém liší – žáci nejsou nuceni vstávat s větším předstihem, protože tramvaj od postele k jejich psacímu stolu pravděpodobně v ranní špičce nenabere žádné zpoždění. Mnoho ranních činností mohou najednou s klidem přeskočit, protože nemusejí opustit bezpečí obývacích nebo dětských pokojů. Nejde ale o to, jak Kuba působí na své spolužáky nebo učitele, kteří během hodiny sedí na druhé straně obrazovky; nejde o to, že se ještě pořádně neučesal nebo se nepřevlékl z pyžama, ale o povědomí, jak přínosné mu mohou jeho ranní a pracovní rituály být v situaci, ve které se momentálně nachází. V situaci, kdy se veškeré aktivity odehrávají online.

Mnoho dospělých lidí se tyto užitečné návyky učí třeba až v momentě, kdy pracují ve formě home office. Jsou si vědomi toho, že je nutné oddělit pracovní od privátního prostředí – ať už je to jen pomyslné rozdělení jednoho pokoje, nebo vyloženě oddělené místnosti. Jsou si vědomi toho, že je dobré stanovit si pracovní dobu podle toho, kdy jim práce jde nejlépe od ruky a kdy musejí být k zastižení. Tuší o něco lépe, jak si kolem sebe vytvořit prostředí, které je od jejich pracovních povinností nebude rušit. Jenže řešili jsme toto téma v posledním tři čtvrtě roce důkladněji i s dětmi, které se „na home officu“ ocitli také? A navíc tak z čista jasna?

Samozřejmě se nejedná jen o vytvoření co nejlepších podmínek pro soustředění se na školní práci, ruku v ruce s tím jde totiž i důležitost offline času (Zahraju si ještě poslední hru na PC a půjdu hned spát) , psychohygieny (Proč všichni na Instagramu vypadají tak šťastně a mně jediné se nic nedaří?) nebo zdravých návyků (Ven nepůjdu, co bych tam dělal?) . Všechna tato témata jsou aktuální za prezenčního i online režimu, jen v případě online režimu nabírají na ještě větší důležitosti.

Řád předtím určovala škola. Kdo ho určuje nyní?

Škola pro děti do půlky března znamenala útočiště, které jim do života vnášelo řád. Jestli řád vždy jen prospěšný (například pokud měli „dálkaři“ pravidelně dojíždět na sedmou ranní), to si nechme na jinou diskusi. Byla to ale právě škola, kdo jim tento řád určoval. Během online výuky tato zodpovědnost plně přechází na děti samotné, a to nehledě na jejich věk nebo reálné schopnosti.

Zdá se mi logické, aby o tomto problému s dětmi mluvili jak rodiče, tak učitelé. Ti se s podobnými slastmi a strastmi výuky na dálku potýkají s dětmi současně, proto se od sebe mohou mnohé naučit. Studenti z pražského Gymnázia Duhovka dokonce dostali za úkol vytvořit infografiku, která bude jejich studentské tipy, jak úspěšně zvládnout online výuku, shrnovat. Nezapomněli v ní na důležitost přestávek, oddělení školního a osobního života, dostatečnou hydrataci nebo užitečnost poslechu klidné hudby při hluboké práci.

Jako učitelé nemusíme dětem předávat jen hotové tipy. Můžeme se jich během online hodiny zeptat, jak situaci zvládají oni, co se jim v rámci jejich dne osvědčilo, jaké techniky učení používají, a žáci si takto mohou mezi sebou navzájem pomoci. „My na to máme speciální sérii odpoledních online setkání pro zájemce: jak to doma zvládat, myšlenkové mapy, vypisování poznámek…“ říká Kateřina V., která učí žáky na druhém stupni ZŠ. Adéla H. zase píše: „Většina z nás se často dětí ptá, jak na tom jsou, co by potřebovaly změnit atd. ve svých hodinách. S učiteli na 2. stupni jsme se pokusili zkoordinovat i zadávání a odevzdávání úkolů, aby žákům vše nechodilo v jeden den a neměli v jeden den odevzdat kopu úkolů. Ale i tak je to pro ně těžké a často mluví o tom, jak se těší zpět do školy.“ Tato myšlenka je samozřejmě přenositelná i do následujících měsíců, kdy, věřím, již nebudeme učit (jen) online. Bavit se o strategiích učení se, o psychohygieně, o time managementu a důležitosti návyků v běžném dnu bude přínosné pro studenty a pro žáky i v momentě, kdy se opět všichni setkáme ve fyzické školní třídě. Jedná se totiž o schopnosti, které se budou hodit do zeměpisu, matematiky, němčiny, ale později i do života jako takového.

Zdroj: Učitelský měsíčník 1/2021; autor: Markéta Popelářová


Diskuse - Počet příspěvků: 0