Řízení školy online
Aplikace pro řízení školy

30denní zkušební přístup ZDARMA

Registrace

Aktuality

Převrácená třída - ověřený model pro hybridní výuku

Kategorie: Aktuality Autor/autoři: Redakce Řízení školy

Podstatou „převrácení třídy“ je, že se studenti nejprve setkají s novým materiálem mimo vyučování, obvykle prostřednictvím četby nebo online přednášek, a poté využijí čas ve třídě k tomu, aby zvládli těžší práci na osvojení si těchto znalostí, např. prostřednictvím řešení problémů nebo debaty. Z hlediska Bloomovy revidované taxonomie1) to znamená, že studenti provádějí nižší úrovně kognitivní práce (získávání znalostí a porozumění) mimo třídu a zaměřují se na vyšší úrovně (aplikace, analýza, syntéza nebo hodnocení) ve třídě, kde mají podporu svých vrstevníků a učitele. Jednou z inspirací pro tento vzdělávací přístup je Salman Khan, náhodný zakladatel Khan Academy, a jeho příběh pozoruhodné pedagogické inovace.

Šance pro Nadiu

Salman Khan (dnes 45letý, narozený v USA do bangladéšsko-indické rodiny) nezamýšlel dělat revoluci v osnovách. Na samém počátku v roce 2004 stojí rodinný příběh, kdy Salmanova mladší sestřenice Nadia, tehdy dvanáctiletá, vždy vysoce motivovaná a cílevědomá dívka, pohořela v šestém ročníku u státního testu z matematiky. Její podprůměrný výkon ji zmátl, zranil její hrdost a podkopal sebevědomí: začala věřit, že prostě není dobrá v matematice. „Viděl jsem to úplně jinak,“ vzpomíná na to ve své knize Jediná světová škola Sal Khan. „Měla potenciál. Byla logická, kreativnía houževnatá.“ Přišlo mu nepředstavitelné, že výsledek jediného testu znamená zařazení do pomalejší třídy matematikya faktický konec pro její akademickou budoucnost. Protože pokud by se nedostala na pokročilejší studijní dráhu, v osmé třídě by neprobírala algebru, ve dvanáctém ročníku by se nedostala k diferenciálním počtům a tak dále po kluzkém svahu, který by ji ponechal daleko za jejími reálnými možnostmi.
A tak se Khan zavázal, že zkusí Nadiu zachránit. „Abych to řekl jasně,“ píše Salman Khan, „na začátku to všechno byl experiment, improvizace. Neměl jsem žádné učitelské vzdělání, neměl jsem žádný převratný nápad, jak efektivně vyučovat. Měl jsem jen pocit, že rozumím matematice intuitivněa holisticky, ale to nebyla sama o sobě záruka, že budu dobrý jako učitel. Měl jsem na Harvardu spoustu profesorů, kteří rozuměli své disciplíně, ale nebyli příliš schopní své znalosti studentům předávat. Věřil jsem a stále věřím, že 
vyučování je samostatná dovednost – ve skutečnosti umění, které je kreativní, intuitivní a vysoce osobní…“
Nadia žila v New Orleans a Salman v Bostonu, tak se domluvili, že ji bude doučovat po práci na dálku (na začátku využívali online platformu Yahoo). Ukázalo se, že jim to šlo velmi dobře. Tak dobře, že se k nim záhy připojili i ostatní bratranci a sestřenice. V roce 2006 řídil Sal „Khan Academy“ pro patnáct příbuzných. V listopadu si založil účet na YouTubea začal pro ně nahrávat videa. „A stalo se něco pozoruhodného,“ rekapituluje Sal Khan ve svém vystoupení na konferenci TED v roce 2011: „Zjistil jsem, že mí příbuzní raději sledují má videa než mě. (smích) Když se ale přenesete přes tuto ránu do zad, zjistíte, že z jejich pohledu to dává opravdu smysl. Najednou můžete svého bratrance na videu zastavovata pouštět znovu, aniž byste měli pocit, že plýtváte jeho časem. Pokud si potřebují zopakovat něco, co se měli naučit před několika týdny, nebo možná před několika lety, nemusejí se stydět a přiznávat se k tomu. Mohou si prostě pustit video. Když se nudí, mohou si ho posunout. Mohou se na něj dívat svým vlastním tempem.“
Khan Academy
Jakmile Sal začal publikovat své instruktážní lekce na YouTube, další lidé, které neznal, na videa narazili a začali je používat pro vlastním učení. Čím dál častěji dostával komentáře od uživatelů z celého světa, ve kterých mu sdělovali, jak jeho videa poprvé udělala z matematiky srozumitelný, a dokonce zábavný předmět. Čím více videí vytvořil, tím více sledujících získal – a něco, co vzniklo jako čistě osobní věc, začalo dramaticky nabývat nových globálních rozměrů. Do roku 2009 používalo Khan Academy každý měsíc více než šedesát tisíc lidí.
V té době už stáli za Khan Academy významní podporovatelé, včetně Billa Gatese a Googlu. „Zeptali se, kam si myslím, že by to mohlo jít, a já jsem jim odpověděl, že bychom mohli postavit tým a vybudovat softwarovou platformu. Představoval jsem si nástroj, kde by se každý mohl učit svým vlastním tempem. Učitelé by ho mohli využít pro diferencovanou výuku.“ Pak do sebe začalo všechno zapadat.
Sal Khan si uvědomil, že tento web by mohl mít potenciál, aby se učení vydalo novým směrem. Videa a další výukové materiály na stránce Khan Academy umožňují studentům pracovat vlastním tempem a prozkoumávat různá témata tak hluboko, jak to odpovídá jejich 
zájmu a úrovni znalostí. Tímto způsobem se mohou studenti postupně přibližovat k úplnému zvládnutí učiva. Například žák, který se učí zlomky, sleduje několik videí a poté musí správně odpovědět na určitý počet základních otázek, než přejde na další sadu videí a další cvičení, která se postupně stávají obtížnějšími. To žákovi umožňuje, aby správně porozuměl tématu, dokázal znalosti skutečně aplikovat a dosáhl „mistrovství“.

Výuka naruby

Následně se stala další zajímavá věc: „V té době jsem si říkal: OK, možná je to dobrý doplněk, užitečný pro motivované studenty nebo rodiče, co vzdělávají své děti doma. Nemyslel jsem si ale, že videa jakkoliv proniknou do tříd. Začal jsem však dostávat dopisy od učitelů, ve kterých mi psali: Používáme vaše videa a úplně tím obracíme výuku. Vy jste dalk dispozici výklad, takže já nyní dávám váš výklad jako domácí úkol. To, co byl dříve domácí úkol, nyní děláme v hodině.“ Učení tímto způsobem umožňuje velice efektivní využití času domácí přípravy i času ve třídě. Vyučovací hodiny by neměly být založeny na pasivním poslouchání výkladu učitele a psaní poznámek. Ve škole by měli žáci a učitelé především o učivu a učení 
vzájemně komunikovat – klást otázky a odpovídat na otázky jiných lidí a dělat věci společně.
Tato forma pedagogiky si začala získávat stoupence, když ji místo tradiční univerzitní přednášky začal používat harvardský profesor fyziky Eric Mazur. Mazur na svých hodinách viděl, že jeho studenti dokázali aplikovat naučené znalosti podstatně efektivněji, když stál jako „
průvodce po jejich boku“ než jako „mudrc na jevišti“.
Než se studenti sejdou ve třídě na vyučování, nechává je Mazur přečíst zadanou pasáž z učebnice, sledovat jeho přednášku nebo něco jiného na dané téma online. V úvodu hodiny pak věci stručně zrekapituluje a vyzývá studenty k diskusi, předkládá jim různé otázky a problémy. Obvykle přijdou studenti vždy k různým závěrům, z nichž některé jsou správným odpovědím bližší než jiné. Poté nechá studenty se správnými odpověďmi přesvědčit své spolužáky. Proč je pravděpodobnější, že tito studenti dokáží svým spolužákům látku 
lépe vysvětlit? Protože se to sami teprve nedávno naučili. Dobře si pamatují, jaké potíže sami měli při učení, s jakými problémy se potýkali, a proto mají více empatie a porozumění pro své vrstevníky než profesor Mazur. Ten si látku osvojoval tak dávno, že už nerozumí obtížím, které má začínající student.
převrácené třídě tak místo toho, aby učitel stál před tabulí a vykládal své téma, dostanou studenti tuto formu výuky online na doma, což má mimo jiné tu výhodu, že studenti mohou postupovat individuálním tempem. Vyučovací čas pak učitel využije, aby zapojil třídu do společné konverzace a aby mohl pomoci studentům s učením individuálně nebo k tomu využil jejich spolužáky, kteří již prokazují odpovídající zvládnutí látky.

Efektivní vzdělávání

Existují četné důkazy, že převrácené učebny mohou být velmi účinné. V roce 2013 zahájily čtyři tucty veřejných škol v Idahu, USA, pilotní program pro převrácení některých svých tříd pomocí programů Khan Academy. Jedna z vyučujících zapojených do programu, učitelka matematiky sedmé třídy na střední škole, shrnula svou zkušenost: „Byla jsem z toho nervózní, že by měl počítač nahradit učitele,“ řekla. „Myslela jsem si, že mě to od dětí vzdálí. Bylo to úplně naopak. 
Učím nyní lépe než za předchozích třináct let. S dětmi trávím mnohem více produktivního času.“
Okamžitou zpětnou vazbu, kterou nabízejí Khanovy programy, považuje za velmi prospěšnou. Dříve, když žáci pracovali samostatně na domácích úkolech, často teprve ve škole zjistili, že to mají celé chybně. Teď po každém vyřešeném zadání okamžitě zjistí, jestli ho vyřešili správně. Pokud něco udělají špatně, jsou schopni proklikat se jednotlivými kroky k řešení a zjistit, kde přesně byla chyba, rovnou ji opravit a poučit se z ní. Domácí příprava je tak mnohem efektivnější a zároveň bezpečnější.
Salman Khan v tom rozpoznává odraz jeho vlastní zkušenosti se vzděláváním. „Když jsem byl ve škole, viděl jsem, jak málo se lidé naučí, když jen pasivně sedí na přednášce. To platí, ať jste žákem v prvním ročníku nebo postgraduálním studentem. Když přemýšlím, jak probíhala výuka, z které jsem si opravdu něco odnesl, fungovala třída jako tým, kde se všichni snažili navzájem se učit jeden od druhého. Učitel tam byl, aby nás vedl, ne aby nám přednášel.“ Namísto toho studenti spolupracovali a měli společný cíl. Bylo to 
prostředí spolupráce, kde si studenti navzájem pomáhají a vyučující jsou tam od toho, aby je v tom podporovali.
„Vyučování by nemělo být výhradně monologem učitele. Nikomu z nás se to nelíbilo a nikdo z nás se jím necítil nijak zvlášť zaujatý. Ani učitele to většinou nebaví. Mají pocit, že jen hází informace do vakua. Lidské bytosti by neměly být pasivní. Když se lidé sejdou, měli by spolu komunikovat. Měli by řešit problémy a pracovat na společných projektech,“ uzavírá Salam Khan.
Posláním Khan Academy, neziskové organizace se sídlem v Kalifornii, je poskytovat bezplatné vzdělání světové úrovně pro kohokoli a kdekoli. K tomu využívá inteligentní software, hloubkovou analýzu dat a intuitivní uživatelská rozhraní. Online zdroje pokrývají rozpětí 
od předškolní výchovy až po rané vysokoškolské vzdělávání. Zhruba 50 % amerických žáků používá Khanovu Akademii při přípravě na státní testy. Khan Academy byla přeložena do desítek jazyků včetně češtiny2) a počet uživatelských účtů přesáhl 100 milionů lidí. V době, kdy je distanční vzdělávání nevyhnutelnou realitou, se jedná o platformu, jejíž přínosy pro žáky by měl vzít do úvahy každý učitel.

Post scriptum

Příběh dvanáctileté Nadii má šťastný konec, dívka úspěšně graduovala na lékařské fakultě. Ve třídě pro nestudijní děti by se jí to ale asi nepodařilo. V dubnu 2012 vyhlásil časopis New York Time Khana mezi stovkou nejvlivnějších lidí na světě.
V roce 2014 založil Salaman soukromou (na vládním financování a řízení nezávislou) klinickou (rozuměj fakultní) kamennou školu nazvanou Khan Lab School3). Škola aktuálně vzdělává 230 žáků, ve studijní skupině je průměrně 10 dětí a tyto skupiny jsou věkově smíšené, organizované podle stupně samostatnosti žáků. Školní docházka probíhá i o prázdninách (tj. 12 měsíců v roce) a školní dny jsou prodlouženy na devět a půl hodiny. Jako parafráze na poslání Khanovy Akademie zaznívá z některých zdrojů kritika Khan Lab School: „Prvotřídní vzdělávání za 25 000 USD ročně pro šťastnou elitu Sillicon Valley.“ Salam namítá: jedná se o experimentální projekt výuky založené na výzkumu a datech. Cílem školy je hledat cesty, jak co nejvíce dětí může zažívat personalizované učení, a pak všechno, co se laboratorní škola naučí, sdílet s ostatními pedagogy po celém světě.
Co začalo před osmnácti lety jako doučovací lekce pro jednu žákyni, má dnes globální dopad na desítky milionů studentů a ambice přispět k prosazení moderních forem vzdělávání do současné praxe. Další vývoj budeme nadále sledovata čtenáře Řízení školy o něm příležitostně informovat.
 
ZDROJE

 

Zdroj: Pro časopis Řízení školy PhDr. Jan Voda, Ph.D.; Khan Academy


Diskuse - Počet příspěvků: 0

Archiv článků