Praha poodhaluje připravenou podobu podpory polytechnického vzdělávání

O připravované podobě podpory polytechnického vzdělávání na území hl. m. Prahy bylo poprvé slyšet v prosinci loňského roku. Tehdy Zastupitelstvo hl. m. Prahy schválilo dokument Krajského akčního plánu vzdělávání hlavního města Prahy (KAP), který si za hlavní cíl klade zavádění inovativních metod ve školství v rámci „velké Prahy“ a rovněž podněcování žákovské a studentské iniciativy a kreativity. Již tehdy radní pro oblast školství Irena Ropková deklarovala, že mezi klíčové části akčního plánu patří podpora polytechnického vzdělávání, a všem v mysli uvízla souvislost této podpory se slovním spojením „polytechnická hnízda“. S prvními květnovými dny radní poodhalila finální podobu připravované podpory polytechnického vzdělávání. Co tedy Praha v této oblasti může očekávat?

Hlavní město Praha čekalo na schválení dokumentu KAP[1] od MŠMT, které ho nakonec schválilo včetně návrhu aktivit hned v lednu tohoto roku. Proto bez jakéhokoliv zdržování ustavila Irena Ropková na počátku února přípravný tým, kterému dala za úkol, aby během tří měsíců připravil návrh projektu na polytechnické vzdělávání, který by naplnil její vizi dílen, jež hodlá v první fázi financovat z prostředků evropských fondů. Práce, kterou chce zahájit již v příštím školním roce, by měla vést ke vzniku přibližně 20 dílen, které budou dostupné do půl hodiny od každé základní školy: „Cílem je poskytnout žákům základních škol alespoň čtyři vyučovací hodiny měsíčně, ve kterých se nejprve na specializovaných pracovištích středních škol seznámí se základní manipulací s pracovními nástroji a zpracováním různých materiálů a tyto schopnosti budou posléze pod dohledem specializovaných mistrů i žáků středních škol dále rozvíjet – až po seznámení se se základy robotiky.“ Přípravný tým, složený ze zástupců ZŠ, SŠ, MHMP a HK HMP a vedený vedoucí odborného týmu KAP pro polytechnii a ředitelkou VOŠ a SŠ slaboproudé elektrotechniky Marcelou Davídkovou, připravil projekt, který v rámci podpory polytechnického vzdělávání bude probíhat ve dvou fázích.

V první fázi proběhne seznámení žáků 5. ročníků ZŠ s obsahem jednotlivých řemesel v programu „Poznáváme řemesla a služby, které nás obklopují“, které se bude konat ve volnočasových centrech vybavených modely krajin, do nichž budou pomocí modelů umístěna různá řemesla a povolání a děti se s nimi budou seznamovat na základě pracovních listů (obdobných, jako je možné vidět na obrázku č. 1). Následně, ve druhé fázi,budou žáci 7. a 8. ročníků ZŠ procházet programem „Polytechnická hnízda“ (vizualizace je možné vidět na obrázcích č. 2 a 3), v rámci kterého jim budou nabízeny dva moduly, základy mechaniky a základy robotiky. Na obě fáze, při nichž bude partnerem hl. m. Prahy Hospodářská komora hl. m. Prahy, bude pod patronací Hospodářské komory navazovat nabídka pro žáky ZŠ a jejich rodiče na prohlubování znalostí a dovedností spojených s jednotlivými řemesly ve formě odpoledních kroužků „Kdo umí, ten umí“, a to v režii škol a HK HMP.

Nejdůležitější částí celého projektu jsou tzv. polytechnická hnízda. Jedná se o dílny vybudované na SŠ, kde budou mít žáci základních škol možnost absolvovat moderní obdobu dílen, na které mnozí jejich rodiče dodnes s nadšením vzpomínají, ať už si například sami udělali svůj první stojánek na tužky, svícínek pro rodiče, nebo v nejbližším parku zavěsili vlastnoručně vyrobené krmítko pro ptáky.

Hlavním motivem k realizaci polytechnických hnízd se stala plošná absence dílen na ZŠ v Praze. S ohledem na převažující městský typ bydlení v Praze navíc z většiny domácností zcela zmizely krabice s nářadím. Výsledek je proto oproti ostatním krajům v Praze více než alarmující. Většina dětí má velké nedostatky nejen v koordinaci a citlivosti při práci s jakýmkoliv nářadím, ale současně jim chybí i základní znalost samotného nářadí a způsobu jeho používání. To následně velmi ztěžuje práci středním odborným školám při přípravě studentů v jednotlivých řemeslných oborech.

Hned na začátku projektu byl přípravný tým postaven před neustálé diskuse o tom, zda by dílny neměly být vybudovány raději přímo na základních školách. Bylo však nutné si přiznat, že toto řešení by bylo velmi problematické. Nejenže na ZŠ není k dispozici dostatečný počet aprobovaných učitelů pro výuku dílen a ani v nejbližší době nebude, neboť dnes bohužel na školách scházejí už i aprobace na takové předměty, jako je matematika, fyzika apod., ale zároveň nejsou k dispozici kvalitní a moderní učebnice ani pracovní listy. V ZŠ by navíc bylo velmi komplikované zabezpečení udržitelnosti dílen, neboť by školy musely zcela bez zkušeností řešit například pořizování a využívání spotřebního materiálu či údržbu a opravy nástrojů a zařízení, což jsou oblasti, které jsou na středních školách běžné.

Asi nejdůležitějším důvodem pro umístění polytechnických hnízd do středních škol bylo umožnit ZŠ lépe se v tomto období vyrovnat s vyšší populační vlnou a opatřeními vyplývajícími z inkluzivního vzdělávání. Naproti tomu umístění dílen do středních škol nabízelo možnost efektivnějšího využití vybavení odborných pracovišť SŠ, a to s ohledem na dostupné prostory, materiál, odbornost a zkušenosti těchto škol. Neméně důležité pro umístění dílen do SŠ bylo i umožnění žákům ZŠ zvýšit jejich doposud malé znalosti o podobě a obsahu vzdělávání na těchto školách. Irena Ropková o polytechnických hnízdech říká: „Hi-tech vybavené spádové dílny umožňují kterékoli pražské základní škole pravidelnou odbornou výuku dosažitelnou z jakékoli školy do 30 minut cesty. Díky jednotné podobě těchto dílen bude moci jít učitel se třídou do jakékoliv dílny a všude dostane stejný rozsah výuky. Žáci se zde seznámí s materiály, nářadím, stavebnicemi a také s vyučovanými obory dané střední školy. Zajímavostí projektu je také to, že vzdělávat se nebudou pouze děti, ale i doprovázející učitel. Získá zde zároveň s dětmi polytechnické dovednosti, které může následně využít třeba při výuce se stavebnicemi. K dispozici bude i školní vzdělávací plán, takže vysílající škola bude moci svým žákům tuto službu bez jakýchkoli starostí zajistit.“

Polytechnické hnízdo jako místo, kde se každé dítě rádo „zahnízdí“

Že samotné prostředí ovlivňuje pohodu a nadšení pro jakoukoliv činnost, snad není třeba ani zmiňovat. Byl si toho vědom i tým, který polytechnická hnízda připravoval. Proto budou na žáky základních škol na všech pracovištích, kde budou hnízda realizována, čekat stejně vybavené a nadčasově řešené učebny, které se budou odlišovat jen barevným provedením a dispozičním rozmístěním pracovišť. S jejich vizualizací se můžete seznámit na obrázcích. Každého zde čeká pracovní místo, kde vedle sebe bude mít svěrák a tablet. Učitel bude mít kromě interaktivní tabule a vizualizéru pro sebe i pro žáky kompletní vybavení běžným dílenským nářadím, k dispozici ale budou mít žáci i učitelé například ruční ohýbačku na plech, sponkovací pistoli, závitníky a závitová očka, zkoušečku napětí 100–250 V, digitální multimetr s akustickou signalizací, aku šroubováky a vrtačky, tavné pistole, pájky, stolní vrtačku, brusku, mechanické odsávačky aj. Ve skříňkách pak budou připraveny robotické a mechatronické stavebnice, na kterých budou děti moci po základech mechaniky pokračovat v získávání základních dovedností v robotice. Je potřeba říci, že u každého nářadí byla diskutována jeho potřebnost, užitelnost, ale třeba i ovladatelnost dětmi 7. ročníků. U kleští na plech se tak například muselo řešit jejich zpřevodování, aby s nimi žáci byli schopni stříhat plech, u elektrických nářadí se zase pečlivě dbalo o bezpečnost žáků, takže bylo upřednostněno nářadí na pohon na 12 V apod.

Polytechnické hnízdo, které bude komfortní i pro učitele

Při přípravě projektu byla nemalá energie věnována i nastavení komfortu pro vedení škol a učitele, aby pro ně využívání projektu bylo co nejpříjemnějším zážitkem a místo dalšího zatěžování jim projekt naopak umožnil šetřit čas. Polytechnická hnízda jsou cílena na obsah vzdělávacího oboru Člověk a svět práce.Abychom učitelům základních škol usnadnili zařazení dílen do ŠVP, při uzavření dohody o realizaci dílen mezi ZŠ a SŠ dostane základní škola od střední školy obsah jednotlivých vyučovacích bloků v takovém rozsahu, že si je učitel ze ZŠ jen překopíruje do svého ŠVP. 

Ne nadarmo máme pořekadlo, že čas jsou peníze. Proto bude základním školám místo jedné hodiny v týdnu, jak bývá tento předmět realizován, výuka nabízena jednou měsíčně po čtyřech hodinách, což za pololetí činní 20 hodin. Navíc bude existovat prostor na dohodu mezi ZŠ a SŠ, které se mohou dohodnout, zda výuka bude probíhat dopoledne, nebo odpoledne, neboť lze předpokládat, že pro ředitele školy bude při tvorbě rozvrhů pro nastavení čtyřhodinové výuky jednou za měsíc příjemnější volba mimořádné odpolední výuky. Čtyřhodinový blok byl nastaven s ohledem na nutnost zabezpečení stravování pro žáky ve školní jídelně – a tedy i nutnost včasného návratu – a také s ohledem na minimální časovou dotaci, za kterou je možné vytvořit s žáky nějaký výstup či výrobek. Jelikož s žáky přijde jejich učitel v rámci výuky, bude se na vedení hodiny podílet jako pedagog, samozřejmě pod vedením zkušeného odborného mistra střední školy. Všichni učitelé základních škol v rámci svých prvních dílen projdou certifikovaným kurzem odborného polytechnického vzdělávání, aby takový učitel, vyzbrojen zkušenostmi a certifikovaným kurzem, mohl případně vést v budoucnu dílny na své ZŠ, až přejde populační boom a pokud budou k jejich realizaci vytvořeny podmínky.

U přípravy projektu se nezapomínalo ani na takové záležitosti, jako je třeba co nejkomfortnější dostupnost. Ačkoliv Praha oproti jiným krajům disponuje velmi dobrým dopravním zasíťováním regionu, cílem polytechnických hnízd je do budoucna vytvořit síť, která bude umožňovat ZŠ dostupnost polytechnických hnízd tak, aby se do nich z dané školy dalo dopravit do půl hodiny. I v pilotní fázi projektu, která odstartuje v příštím školním roce a bude v ní realizováno přes 17 polytechnických hnízd, si doufáme tvrdit, že díky jejich rozmístění po celém území Prahy budou dostupná ze všech pražských lokalit.

Polytechnické hnízdo jako místo nových setkání a zážitků

Při přípravě projektu nemohla být opomenuta ani oblast sociálního klimatu. Když přípravný tým připravil inspirující prostředí a vytvořil podnětné podmínky pro učitele, čekala ho práce nejtěžší: nejen vytvořit pro žáky základních škol program obsahově zajímavý a přitažlivý, ale navíc do něj promítnout i určitou přidanou hodnotu, a to umožněním v rámci činností vytvořit prostor pro vznik nových setkání a zážitků. Nakonec byly pro školy připraveny dva vzdělávací programy, a to Základy mechaniky a Základy robotiky. Každý program byl nastaven na 20 hodin, tedy jedno pololetí, a bude záležet jen na základní škole, zda bude chtít pro obě pololetí základy mechaniky, nebo – pokud je daná škola vzácnou výjimkou a má vlastní dílny – bude chtít vyzkoušet po celý rok robotiku, případně si pro každé pololetí zvolí jeden program.

V Základech mechaniky bude žáky čekat například seznámení se s bezpečností a hygienou práce, organizací práce a jednotlivými pracovišti, první pomocí při úrazu a seznámení se jak se základními pracovními pomůckami, zejména s nářadím a nástroji na ruční opracování, tak s vlastnostmi jednotlivých materiálů (např. plast, dřevo, kov, kompozity v prvním cyklu). Potom bude následovat představení jednoduchých pracovních operací a postupů, po kterém na žáky bude čekat vytvoření konkrétního jednoduchého výrobku.

Druh výrobku si budou volit školy samy, což jim umožní měnit různé cykly i různé výrobky a v každém pololetí nabízet odlišné náplně jednotlivých programů (když by si ZŠ například vybrala v jednom školním roce pro obě pololetí stejný program). Jeden cyklus je pak věnován například seznámení žáků s postupy při realizaci drobných prací (montáží, opravy a údržby) v domácnosti, které si žáci budou moci odzkoušet na ytongových či sádrokartonových cvičných zdech, kterými budou polytechnická hnízda také vybavena. Na závěr pololetního vzdělávacího programu je pak v posledním, pátém cyklu připravena tvorba konkrétního technologicky náročnějšího výrobku a vyzkoušení si týmové spolupráce. Cyklus bude probíhat za spolupráce s žáky z vyšších ročníků střední školy, kteří si připraví polotovary a následně se budou podílet na finalizaci a kompletaci konkrétního výrobku. Program bude ukončen seznámením se nejen s úlohou techniky v životě člověka, s možností zneužití techniky, vztahem techniky a životního prostředí, ale také propojením naučených dovedností s praxí a přiblížením historie, vývoje a tradice jednotlivých řemesel.

V Základech robotiky žáky po představení základního setu mechatronické stavebnice čeká výuka montážních postupů, programování jednotlivých prvků stavebnice (procesoru, motorů, senzorů elektronických a neelektronických veličin apod.) či sestavení vlastního robota a naprogramování jeho základních funkcí – nejdříve jednoduššího a v dalším cyklu již složitějšího. Po půl roce by pak tento vzdělávací program měl být zakončen seznámením žáků s 3D tiskárnami: Po obeznámení žáků se softwarem 3D tiskárny je bude čekat sestavení a následné vytisknutí vlastního grafického návrhu.

Kdy bude možnost „zahnízdit“?

S blížícím se závěrem nemůže být položena jiná otázka než kdy a kde. Kdy uvidíme první dílny, kde v Praze najdeme polytechnická hnízda a kdy začnou fungovat? S ohledem na nastavení postupů u Krajského akčního plánu vzdělávání hlavního města Prahy (KAP) se začátek projektu plánuje na 1. 2. 2018, měl by tedy začít od druhého pololetí příštího školního roku. Již k 1. 9. 2017 by ale mělo být vybudováno vzorové polytechnické hnízdo, ve kterém od 1. 9. 2017 budou do konce října probíhat předvedení ukázek z obou programů nejen pro ředitele a učitele škol, ale také pro zástupce zřizovatelů a MAP. Předpokládá se, že od listopadu 2017 bude otevřeno objednávání všech programů pro základní školy.

Jak již bylo zmíněno, naší snahou bylo už i pro pilotní fázi projektu umístit polytechnická hnízda na území hl. m. Prahy tak, aby byla dostupná z co nejvíce městských části. Z toho důvodu jsme v oblastech, kde nejsou střední školy, oslovili DDM, které se do projektu k naší velké radosti zapojily. Polytechnická hnízda tak budou moci základní školy od 1. 2. 2018 navštěvovat jak ve středních školách v centru Prahy nebo na Praze 4, 5, 9, 10 a 12, tak v DDM na Praze 4, 6, 8, 9 a 11.

Součástí naplánovaných aktivit Krajského akčního plánu vzdělávání hlavního města Prahy (KAP), ve kterém budou realizována polytechnická hnízda, je i myšlenka jednotného školského portálu, tzv. Mapy otevřených škol, který bude umožňovat veřejnosti rychlejší orientaci v nabídce standardního i nadstandardního vzdělávání, jeho prezentaci, řízení a hodnocení, propojování škol, učitelů a žáků navzájem, podněcování nových partnerství a vzájemné sdílení znalostí. Dostupné na něm budou i veškeré informace o průběhu realizace podpory polytechnického vzdělávání v Praze. Ale o tomto projektu zase někdy příště