Radek Aubrecht je učitelem dějepisu a ZSV na pražském Gymnáziu Na Zatlance a je autorem několika publikací a řady článků. Se studenty vydal např. knihu Německy mluvící Praha, která byla letos přeložena i do němčiny, či je spoluautorem Maturitních otázek z dějepisu nakladatelství Fragment a Tutor. Třetím rokem v rámci společenskovědního semináře učí studenty pracovat se zdroji, k čemuž využívá mimo jiné tvorbu hesel na Wikipedii.
Jaký je nyní přístup učitelů k Wikipedii? Je to stále "černá můra", která zvedá učitele ze židle?
Nevím, jak se k Wikipedii staví jiní učitelé, ale já ji beru za zdroj, se kterým se studenti musejí naučit pracovat. Wikipedii užívají i dospělí, není důvod práci s "Wiki" studentům zakazovat. Některé články jsou velmi dobře napsané, studenti ale bohužel nepoznají kvalitu jejich zpracování. Ne každý článek má skvělého autora jako filozofická hesla, která pro české čtenáře vytvořil přední český filozof Jan Sokol.
Jak tedy Wikipedii používat při výuce či pro seminární práce?
Pro psaní seminární práce či jakékoliv jiné odborné práce je pro mě Wikipedie samozřejmě neakceptovatelným zdrojem. Studentům střední školy však může posloužit jako dobrý rozcestník, jak se s tématem a jeho strukturou seznámit, a je-li článek dobře "ozdrojován", může studenta dále navigovat k dalším informacím. V rámci výuky bychom tedy měli studenty naučit rozeznat dobře a špatně zpracované encyklopedické heslo.
Jak se tvorba hesla zadává jako úkol?
Dříve jsem zadával možnost opravit chybná hesla, jenže to se neosvědčilo, byl to zbytečný krok. Studenti si musejí najít sami heslo, které chtějí vytvořit, a musejí kombinovat tištěné i elektronické zdroje. Nechci ale, aby to byl Blesk, zdroj musí mít relevanci. Kvůli tištěnému zdroji musejí studenti do knihovny, na což taktéž nejsou zvyklí. A musejí najít obrázek, který pro heslo využijí.
Dáváte podmínky pro výběr hesla?
Projektové zadávání hesel se mi neosvědčilo. Psát o lokálních politicích či místopisných zajímavostech studenty otráví. Proto si musejí zvolit heslo sami. Heslo ale nesmí existovat již v cizojazyčné verzi, aby nešlo jen o překlad. Rozvoje jazykových dovedností si cením, ale cíl našeho společenskovědního semináře je zkrátka jiný. Podle zpětných vazeb jsem třeba zjistil, že hledání hesla, které ještě není zpracováno, je jednou z nejobtížnějších částí úkolu. Vedle hesla musejí totiž studenti přemýšlet nad tím, s jakými dostupnými zdroji mohou pracovat a kde je seženou. Často se ale jedná třeba o vytvoření hesla k základním školám, ze kterých k nám studenti přicházejí. Nebo vytvářejí hesla na knihy.
Jaký je další efekt tvorby hesel? Co se studenti ještě naučí?
Rovin je více. Jednak studenti nevědí, co vytvoření hesla obnáší, a považují za samozřejmé, že heslo existuje. Pak zjistí, že vytvoření hesla trvá mnoho a mnoho hodin, na což nejsou na středních školách zvyklí. Je tu i poznání právního rámce a problematiky autorských práv v online prostředí. Studenti musejí například sehnat fotku. Postupují přirozeně tak, že si najdou na webu nejhezčí obrázek a chtějí ho nahrát. Pak ale zjistí, že jim to Wikipedia neumožní, protože je autorsky chráněný. Často se musejí zvednout a jít si objekt vyfotit.
Co zajímavého ještě vypověděli studenti ve svých zpětných vazbách?
S Wikipedií pracuji již třetím rokem a studenti zpravidla akcentují, že pochopili, jak se informace na "Wiki" tvoří a jak do nich může někdo zasáhnout. Přestávají jí dogmaticky věřit.
Do tvorby článku ale nezasahuje jen učitel, ale i komunita wikipedistů.
Přesně tak, to je velká výhoda. Když student článek "neozdrojuje", ostatní mu jej odstraní nebo ho vyzvou k nápravě. Studenti tak získávají respekt k faktům a zdrojům.
Wikipedisté nejsou ale pedagogové, nevědí, že někdo dostal tvorbu hesla za úkol. Někteří jsou proto velmi přísní a v komunikaci přímočaří, v porovnání s nimi jsem zcela trpělivý a vlídný učitel - což má na studenty zpětný efekt, protože si uvědomí, jaké to je, spolupracovat i s někým mimo školu, a co taková komunikace může obnášet. Často i pochopí, jaká je úloha učitele a proč je užitečné se pod supervizí učitele učit. Zásahy ostatních wikipedistů jsou ale dobré. Ne každý student má dar dobře psát, proto jim editoři kostrbaté věty "narovnávají".
Je pro studenty technicky náročné heslo vytvořit?
Studenti jsou na technologie zvyklí, je to jejich přirozené prostředí. Technickou stránku zvládají intuitivně a průměrný student pomoc nepotřebuje. Popřípadě mohu odkázat na online manuál na stránkách SlidesLive, kde je po prvních dvaceti pěti minutách velmi dobře vysvětlen postup.
- Zdroj pro učitele - záznam workshopu Wikimedia ČR v pražském EDUpointu: www.slideslive.com
- článek s číslem 38896386 a názvem Peďák+ aneb Jak se svými žáky psát heslo na Wikipedii
- www.wikipedia.org
- článek se zkratkou WP:SPW a ná-zvem Wikipedie: Studenti píší Wikipedii
- Rozhovor vedl Mgr. Michal Kaderka