„Návrat do škol je i návratem do vztahů. Je třeba o ně pečovat.“

Vydáno: 6 minut čtení

 Psychická nepohoda na školách je alarmující a tématu je třeba věnovat velkou pozornost, shodli se zástupci psychiatrické i pedagogické odborné veřejnosti v debatě pořádané NPI ČR a jeho projektem SRP.

Odborná debata psychiatrů a pedagogů

V živě streamované debatě, kterou 27. května sledovalo téměř 300 diváků z celé České republiky a již během dalšího dne video na YouTube kanálu NPI ČR získalo přes tisíc zhlédnutí, se u jednoho stolu sešla pestrá sestava hostů – zástupci Národního ústavu duševního zdraví spolu se zástupci pedagogické veřejnosti řešili konkrétní příklady, jak zamezit prohlubování psychických obtíží žáků ve školách. Do diskuse vstupovali skrze chat diváci, často učitelé a ředitelé škol, kteří do debaty vnášeli své vlastní zkušenosti.
 
O naléhavých tématech debatovali hosté: 

  • PhDr. Petr Winkler, Ph.D., vedoucí oddělení sociální psychiatrie NÚDZ,
  • MUDr. Michal Goetz, Ph.D., dětský psychiatr působí na Psychosomatické klinice v Praze 6,
  • Mgr. et Mgr. Zdeňka Vašíčková, ředitelka Základní školy J. A. Komenského v Karlových Varech, učitelka, psychoterapeutka a koučka,
  • Diskusí provázela Mgr. Michaela Štáfková, MBA, terapeutka, vedoucí psychologické a adiktologické ambulance pro děti, lektorka a koordinátorka projektů v NPI ČR. 

Záznam debaty


Epidemie a s ní spojená karanténa a distanční výuka se staly spouštěčem celé řady psychických obtíží žáků a studentů. Ve školách se množí případy sebepoškozování a pokusy o sebevraždu. Nemusí jít nutně jen o takto vyhrocené případy, stále běžnější jsou mezi dětmi stavy úzkosti a psychické nepohody.

Desetinásobně vzrostl počet depresivních adolescentů, poruchy chování jsou na čtyřnásobku než před epidemií. Přibývá dětí a dospívajících, kteří si neumějí poradit se svou psychickou nepohodou a dlouhodobě špatnou náladou,“ ze své praxe připojuje informace Michaela Štáfková, koordinátorka NPI ČR. Čekací doba na odbornou pomoc se přitom počítá v řádu týdnů i měsíců, psychiatrické nemocnice jsou přeplněné, Linka důvěry je přetížená. Velkému tlaku čelili v posledních měsících také učitelé a ředitelé škol. 
 
Během pandemie jsme se my ředitelé snažili komunikovat především pozitiva distanční výuky a všechny povzbudit. Teď je čas soustředit se také na negativa a řešit je,“ řekla na úvod debaty ředitelka karlovarské ZŠ J. A. Komenského Zdeňka Vašíčková. „Opravdu se objevují změněné stavy chování a prožívání některých dětí. Je to vidět i na změnách v klimatu třídy, na dítěti to vidíme třeba i v družině. Je dobré vědět, že existují podpůrné programy a místa, kam se můžeme obrátit o pomoc,“ dodává Zdeňka Vašíčková.
 
Podle ní se ve školách využívají jak online podpůrné nástroje (webináře, videa, diskusní skupiny), tak pomoc pedagogicko-psychologických poraden, zásadně důležité jsou pro psychickou pohodu ve školách ale osobní vazby a skutečný společný prožitek. „V současné situaci jde teď ve školách o návrat do vztahů. A o tyto vztahy musíme pečovat,“ uvedla během debaty Vašíčková.
 
Podle dětského psychiatra Michala Goetze narostla závažnost a frekvence úzkostí a poruch nálady u dětí, zejména u adolescentů. U nich se také nyní projevily a zesílily mnohé rodinné problémy, které jejich psychickou nepohodu ještě umocňují. Covidová pandemie odkryla nedostatečné kapacity ambulancí, a především lůžek dětské psychiatrie, v některých krajích lůžková péče chybí zcela a dítě musí být hospitalizováno daleko od rodiny.

Podle diskutujících je důležité, aby všechny části systému spolupracovaly a odborná péče byla dětem poskytnuta včas, aby existoval jakýsi „komunitní systém“ dobře propojených a kvalitních sociálních, zdravotních a psychologických služeb, ve kterém bude mít každá část jasně vymezené kompetence.

Klíčové jsou také dobré vztahy ředitele s pedagogicko-psychologickou poradnou, neméně důležití jsou i školní psychologové a metodici prevence. Podle Goetze by měl být školní psycholog někdo, koho děti dlouho a dobře znají. Zásadní je také komunikace a důvěra mezi školou a rodinou.
 
Vedoucí oddělení sociální psychiatrie NÚDZ Petr Winkler pak v pořadu představil nový projekt Supreme MH, který se zaměřuje na monitoring a posilování duševního zdraví dětí a adolescentů. Cílem projektu je zavést do praxe metodiku monitoringu duševního zdraví těchto žáků v různých typech školských institucí, která přinese evidenci o stavu duševního zdraví u této cílové skupiny v ČR.
 
Součástí projektu je i vzdělávací program Všech pět pohromadě, kterým projde 600 žáků 6. tříd. Program je koncipován tak, aby odpovídal vzdělávacímu rámci pro ZŠ a mohl být vyučován školenými pedagogy v rámci Výchovy ke zdraví. Pomoc mohou učitelé i rodiče hledat např. také na webu Opatruj.se.
 
Během debaty odborníci odpovídali na řadu dotazů, které k nim z celé ČR směřovaly přes chat YouTube kanálu NPI ČR. Týkaly se vlastní psychohygieny učitelů a ředitelů, ale i vztahů školy a rodičů. Důležitým tématem je i nejistota ohledně toho, co všechno čeká školy, děti a rodiče dál.

Podle ředitelky Zdeňky Vašíčkové je teď důležité zvědomovat a podporovat u dětí návrat do školy a vyžadovat po nich režim. „Nemůžeme podlehnout mýtu, že online výuka dětem vyhovovala víc. Už jsme se vrátili a situace je jiná,“ uvedla ředitelka. Podle diskutujících bude teď situace složitější především pro adolescenty a středoškoláky. Petr Winkler vidí budoucnost pozitivněji – věří, jak jsme se dříve dokázali postarat o fyzické zdraví, dokážeme to i u zdraví psychického.
 
Na závěr odpovídali hosté na jednoduchou otázku – „Jak si udržet psychické zdraví?“ A jednoznačně se shodovali – hodně spát, dobře jíst, být v přírodě a budovat vztahy, o které se můžeme opřít. „Je třeba věnovat tomu, jak se cítíme, dostatečnou pozornost,“ uzavírá Petr Winkler.

Zdroj: https://www.npi.cz/aktuality/odborna-debata-psychiatru-a-pedagogu