Pokračování od § 5 - 1. část naleznete zde
SŠ: náhrada dokumentů čestným prohlášením
V rámci přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři, a to jak do prvního, tak i do vyššího ročníku, musí podle školského zákona uchazeči standardně doložit doklady osvědčující, že splňují podmínku pro přijetí. Doporučujeme ředitelům upustit od požadavku úředního překladu dokumentů od účastníků řízení, v případě potřeby, u dokladů, jejichž obsah je vhodné přeložit, je možné využít služeb Národního pedagogického institutu ČR, viz Tlumočnické a překladatelské služby.
Cizinci, kteříjsou uchazeči o střední vzdělávání, také dokládají vysvědčení z předchozího vzdělávání. Zákon umožňuje, že mohou tyto doklady zcela nebo z části nahradit svým čestným prohlášením. Čestné prohlášení tak bude například obsahovat informaci o tom, ve kterých předmětech a jakým počtem bodů byl žák hodnocen. Tím se zároveň doloží splnění povinné školní docházky jako podmínky přijetí na střední školu. Vychází se z toho, že uchazeči z Ukrajiny, zejména z důvodu svého neočekávaného a nepřipravovaného odchodu a navazující složité cesty do České republiky, nemusí mít potřebné doklady k dispozici.
Pro uchazeče cizince platí podmínka doložení zdravotní způsobilosti pro daný obor vzdělání
– to nelze nahradit čestným prohlášením. Uchazeči doloží zdravotní způsobilost pro daný obor vzdělání od lékaře působícího na území ČR. Cizinci mají v ČR nárok na zdravotní péči. Vzhledem k potenciálním obtížím (včetně časových a kapacitních) získat potvrzení o zdravotní způsobilosti je možné podání přihlášky i bez tohoto potvrzení. Doklad zdravotní způsobilosti je však nezbytné poté (v právní rovině jako náprava vad přihlášky) doplnit nejpozději před vydáním rozhodnutí o přijetí. Pokud by nebylo v době před vydáním rozhodnutí doloženo, je to důvod k zastavení řízení.
§ 5 přijímací řízení ke střednímu a vyššímu odbornému vzdělávání a ke vzdělávání v konzervatoři (odstavec 4)
§ 5 (4) V přijímacím řízení k vyššímu odbornému vzdělávání může cizinec nahradit doklad prokazující získání předchozího vzdělání nebo splnění přijímacích kritérií podle § 94 odst. 3 písm. a) nebo c) školského zákona čestným prohlášením, pokud doklad nemá.
VOŠ: náhrada dokumentů čestným prohlášením
Při přijímání uchazečů do prvního ročníku vzdělávání ve vyšší odborné škole podle § 94 školského zákona předkládá uchazeč dokumenty, kterými dokládá, že získal střední vzdělávání s maturitní zkouškou a v případě přijímání uchazečů do vyššího než prvního ročníku podle § 95 školského zákona po posouzení dokladů uchazeče o předchozím vzdělávání. Uchazeči cizinci nemusí mít vzhledem ke své situaci k dispozici všechny dokumenty, které jsou požadované k prokázání získání středního vzdělávání s maturitní zkouškou nebo k posouzení předchozího vzdělávání. Proto tento zákon umožňuje nahradit vyjmenované doklady zcela nebo z části čestným prohlášením.
§ 6 výjimka z požadavku znalosti českého jazyka (odstavec 1)
§ 6 (1)Právnická osoba vykonávající činnost školy nebo školského zařízení pro zájmové vzdělávání může výchovu a vzdělávání ve třídách, skupinách a odděleních, v nichž se vzdělávají výhradně děti, žáci, studenti nebo účastníci, kteří jsou cizinci nebo státními občany Ukrajiny, zajistit pedagogickým pracovníkem, který nesplňuje předpoklad prokázání znalosti českého jazyka podle § 3 odst. 1 písm. e) zákona o pedagogických pracovnících.
Pro všechny: předpoklady výkonu činnosti pedagogických pracovníků
Předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků jsou stanoveny v § 3 zákona
č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále také „zákon o pedagogických pracovnících“ nebo „ZPP“).
Pedagogickým pracovníkem může být ten, kdo splňuje tyto předpoklady:
- je plně způsobilý k právním úkonům,
- má odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost, kterou vykonává (v tomto případě je možné uplatnit výjimku za podmínek podle § 22 odst. 7 zákona o pedagogických pracovnících),
- je bezúhonný,
- je zdravotně způsobilý,
- prokázal znalost českého jazyka.
Ustanovení § 6 tohoto zákona stanoví výjimku z požadavku na prokázání znalosti českého jazyka pro pedagogického pracovníka, který získal odbornou kvalifikaci v jiném vyučovacím jazyce než českém, a tedy nesplňuje předpoklad k výkonu činnosti podle § 3 odst. 1 písm.
e) zákona o pedagogických pracovnících.
Zpravidla nebudou mít pedagogové z Ukrajiny své pedagogické vzdělání v České republice nostrifikované a bude u nich ředitel školy kombinovat výjimku z kvalifikace podle § 22 odst.
7 zákona o pedagogických pracovnících a zde zavedenou výjimku ze znalosti českého jazyka.
Takovým pedagogickým pracovníkem pak může ředitel školy nebo školského zařízení pro zájmové vzdělávání zajišťovat výchovu a vzdělávání pouze ve třídách, skupinách a odděleních, v nichž se vzdělávají výhradně děti, žáci, studenti nebo účastníci, kteří jsou cizinci nebo státními příslušníky Ukrajiny.
Typicky bude takový pedagogický pracovník poskytovat vzdělávání ve skupinách podle § 3 tohoto zákona. Tyto skupiny přitom musí být homogenní; takový pedagogický pracovník z povahy věci nemůže vzdělávat české žáky, protože v dostatečném rozsahu neovládá český jazyk.
Tato výjimka ze znalosti českého jazyka platí pouze do 31. 8. 2022, proto se také neuplatní povinnost zaměstnávat pedagogické pracovníka na minimálně 12 měsíců (viz níže).
S výjimkami stanovenými tímto zákonem se pracovněprávní vztah s cizincem řídí zákonem
o pedagogických pracovnících a zákoníkem práce. Obecně je možné osobu, na kterou se vztahuje dočasná ochrana, zaměstnat, protože podle § 2 zákona č. 66/2022 Sb., o opatřeních
v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, se pro účely zákona o zaměstnanosti cizinec s dočasnou ochranou považuje za cizince s povoleným trvalým pobytem.
Pro úplnost doplňujeme, že škola může přijmout osobu z Ukrajiny i jako nepedagogického pracovníka (např. školní asistent, adaptační koordinátor), a to běžným postupem. Takový pracovník nemůže konat přímou pedagogickou činnost.
§ 6 výjimka z požadavku znalosti českého jazyka (odstavec 2)
§ 6 (2) Na sjednání pracovního poměru na dobu určitou s pedagogickým pracovníkem podle odstavce 1 se nevztahuje ustanovení § 23a odst. 2 zákona o pedagogických pracovnících.
Pro všechny: uzavření pracovního poměru
Dle § 23a odst. 2 zákona o pedagogických pracovnících doba trvání pracovního poměru na dobu určitou pedagogického pracovníka mezi týmiž smluvními stranami činí nejméně 12 měsíců a může být ode dne vzniku prvního pracovního poměru opakována nejvýše dvakrát.
Tento zákon uplatnění tohoto ustanovení výslovně vylučuje v případě zaměstnání pedagogických pracovníků, kterým je odpuštěna povinnost prokázání znalosti češtiny, a to zejména s ohledem na platnost této výjimky pouze do 31. 8. 2022. Nebylo by tedy ani možné ze strany ředitelů splnit požadavek na minimální délku pracovního poměru pedagogického pracovníka.
Typicky tedy škola s pedagogickým pracovníkem s výjimkou podle odstavce (1) uzavře pracovní poměr na dobu určitou do maximálně 31. 8. 2022.
V mezidobí tento pedagogický pracovník může splnit podmínku znalosti českého jazyka, aby s ním bylo možné uzavřít pracovní poměr bez využití výjimky podle odstavce 1, případně s ním pak škola může uzavřít pracovní poměr na pozici nepedagogického pracovníka (např. školní asistent, adaptační koordinátor), kde se znalost českého jazyka zákonem nevyžaduje.
K postupu pro přijímání pedagogických pracovníků z Ukrajiny vydá MŠMT do 28. 3. 2022 samostatnou komplexní informaci.
§ 7 výjimka z hygienických požadavků na školy a školská zařízení (odstavec 1)
§ 7 (1) V případě žádosti školy nebo školského zařízení v souvislosti se vzděláváním nebo poskytováním školských služeb cizinci o změnu v údajích vedených v rejstříku škol a školských zařízení podle § 149 školského zákona, jde-li o nejvyšší povolený počet dětí, žáků a studentů ve škole nebo školském zařízení, včetně jejich odloučených pracovišť, lůžek, stravovaných, tříd, skupin nebo jiných obdobných jednotek, se nevyžaduje stanovisko příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví a stavebního úřadu podle § 147 odst. 1 písm. h) školského zákona. Rozhodnutí správního orgánu o zvýšení nejvyššího povoleného počtu dětí, žáků a studentů ve škole nebo školském zařízení, včetně jejich odloučených pracovišť, lůžek, stravovaných, tříd, skupin nebo jiných obdobných jednotek, v řízení podle věty první je účinné po dobu platnosti tohoto zákona, nepožádal-li žadatel o dobu kratší.
Pro všechny: navyšování rejstříkových kapacit škol a školských zařízení
Ustanovení po dobu platnosti zákona promíjí žadatelům o navýšení rejstříkových kapacit škol nebo školských zařízení povinnost spolu s žádostí předložit stanovisko příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanice) a stavebního úřadu. Soulad
s dlouhodobým záměrem se nadále posuzuje.
O zvýšení kapacit zjednodušeným způsobem lze žádat pro školy a školská zařízení všech zřizovatelů, ale pouze pokud žádost souvisí se vzděláváním nebo poskytováním školských služeb dětem nebo žákům cizincům.
Tato výjimka se týká navyšování kapacit školy nebo školského zařízení a z povahy věci také navýšení kapacity příslušného oboru vzdělání. I v případě oborů vzdělání samozřejmě platí, že toto zvýšení musí být v souvislosti se vzděláváním dětí či žáků cizinců.
V případě, že tito děti či žáci budou vzděláváni i mimo místa poskytovaného vzdělávání nebo školských služeb zapsaných pro danou školu ve školském rejstříku, nezapisují se tato dočasná místa do školského rejstříku. O zápis dalšího místa v souvislosti s žádostí o navýšení kapacity školy se tedy nežádá, jelikož jde o místo dočasného charakteru.
Upozornění: Výjimka se naopak netýká případů, kdy bude žádáno o zápis zcela nové školy nebo školského zařízení – nového subjektu. U těchto a ostatních žádostí se postupuje standardním způsobem podle § 149 odst. 1 školského zákona, včetně nutnosti doložit všechny náležitosti podle § 149 odst. 3 tohoto zákona a včetně posouzení souladu s dlouhodobými záměry.
Takto zapsané navýšení kapacit bude účinné pouze po dobu platnosti zákona. V této chvíli je platnost zákona stanovena pevným termínem do 31. 3. 2023. Samozřejmě není vyloučena změna doby platnosti v závislosti na vývoji situace. O tom bude případně rozhodovat
v legislativním procesu Parlament ČR. Uvedené se váže na skutečnost, že status dočasné ochrany podle zákona č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, je v současné době uprchlíkům z Ukrajiny také udělován pouze na dobu jednoho roku. Pokud by s ohledem na vývoj situace bylo na místě prodloužit či jinak ošetřit přítomnost uprchlíků z Ukrajiny na území České republiky, bude toto nezbytné ošetřit na zákonné úrovni pro všechny související oblasti veřejných služeb.
Pokud by měla zvýšená kapacita zůstat zachována v běžném režimu i po skončení platnosti tohoto speciálního režimu, je třeba podat řádnou žádost se stanovisky krajské hygienické stanice a stavebního úřadu. Pokud tak žadatel neučiní, dojde přímo ze zákona (v tuto chvíli po 31. březnu 2023) k opětovnému snížení kapacity na původní úroveň. O tomto snížení se nepovede řízení a nebude vydáno samostatné rozhodnutí, jelikož vyplývá přímo ze zákona.
Jelikož povinnost zajistit dostatečnou kapacitu mateřských a základních škol mají obce
a zároveň jsou to primárně školy zřizované obcemi, které budou určovány k přijetí dětí/žáků prchajících z Ukrajiny, připraví MŠMT pro tyto školy a související školská zařízení (tedy obecní mateřské školy, základní školy, školní družiny a školní jídelny) zjednodušený formulář žádosti
o navýšení rejstříkových kapacit. Formulář a doporučený postup pro podání žádosti bude do 4. 4. 2022 zveřejněn na https://www.edu.cz/ukrajina/hlavni-informace-msmt/.
§ 7 výjimka z hygienických požadavků na školy a školská zařízení (odstavec 2)
§ 7 (2) Na školu a školské zařízení, které vzdělávají nebo poskytují školské služby cizinci, se nevztahují hygienické požadavky na prostorové podmínky stanovené podle § 7 odst. 1 zákona o ochraně veřejného zdraví.[1])
[1]) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Pro všechny: výjimka z požadavků po dobu vzdělávání cizinců
Hygienické požadavky na prostorové podmínky stanoví jednak zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, (§ 7) a prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška č. 410/2005 Sb.,
o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu
a vzdělávání dětí a mladistvých. Prováděcím právním předpisem jsou stanovené požadavky na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou, úklid a nakládání s prádlem.
Po dobu, kdy školy a školská zařízení vzdělávají nebo poskytují školské služby cizincům, nejdéle však po dobu platnosti tohoto zákona, se na ně tyto požadavky nevztahují.
Tyto podmínky nemusí být (jsou-li v prostorách vzděláváni také žáci cizinci) splněny jak ve stávajícím objektu školy, tak v případných dočasných jiných prostorách nezapisovaných do rejstříku, ve kterých bude probíhat vzdělávání (k zápisům do rejstříku viz výše).
Doporučujeme pro dočasná další místa vzdělávání využívat primárně další prostory sloužící pro vzdělávání nebo poskytování školských služeb (střediska volného času, ZUŠ, školní družiny či kluby, společné prostory domovů mládeže, objekty škol v přírodě apod.), není však vyloučeno využívat i jiné prostory.
Toto ustanovení naopak neprolamuje pedagogické podmínky pro realizaci vzdělávání stanovené školskými právními předpisy – zejména nejvyšší povolený počet dětí, žáků či studentů ve třídě, oddělení či studijní skupině; ty zůstávají stále limitem s možností povolení výjimky z nejvyššího počtu ze strany zřizovatele podle § 23 odst. 5 nebo § 111a školského zákona.
§ 8 Zvláštní pravidla pro vysoké školy
Není obsahem tohoto komentáře určeného pro regionální školství.
§ 9 osvobození od poplatku za nostrifikace
§ 9 (1) Cizinec je osvobozen od poplatku za přijetí žádosti o uznání platnosti nebo vydání osvědčení o uznání rovnocennosti dokladu o dosažení základního, středního nebo vyššího odborného vzdělání získaného v zahraniční škole podle Položky 10 písm. d) přílohy k zákonu o správních poplatcích.
§ 9 (1) Cizinec je osvobozen od poplatku za úkony spojené s řízením o žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a kvalifikace podle § 90a odst. 2 zákona o vysokých školách.
§ 9 (1) Cizinec je osvobozen od poplatku za přijetí žádosti o uznání zahraničního vysokoškolského vzdělání a dokladu o zahraničním vysokoškolském vzdělání podle Položky 22 písm. m) přílohy k zákonu o správních poplatcích.
SŠ+VOŠ: správní poplatky
Zahraniční vzdělání uznané v nostrifikačním řízení ve smyslu § 108, resp. 108 a školského zákona, platí v České republice pro všechny účely, nelze zde učinit výjimku uznání platnosti zahraničního dokladu o vzdělání pouze pro účely přijímacího řízení. Dokladování a uznávání předchozího vzdělání za účelem dalšího studia je upraveno samostatnými ustanoveními zákona o zvláštních opatřeních.
Krajské úřady u žádostí o uznání platnosti nebo vydání osvědčení o uznání rovnocennosti dokladu o dosažení základního, středního nebo vyššího odborného vzdělání získaného
v zahraniční škole u osob cizinců uvedou, že žadatel/ka byl/a osvobozen/a od správního poplatku za přijetí žádosti. Pokud byl správní poplatek v době účinnosti tohoto zákona zaplacen, žadateli se vrátí.
Podle školského zákona a zákona o správních poplatcích je stanoven poplatek za přijetí žádosti o uznání platnosti nebo vydání osvědčení o uznání rovnocennosti dokladu o dosažení základního, středního nebo vyššího odborného vzdělání získaného v zahraniční škole 1 000 Kč podle položky 10 písmene d) přílohy k zákonu o správních poplatcích (u vysokoškolského vzdělání je poplatek 3 000 Kč). Osoby cizinci jsou od poplatku osvobozeny. Krajský úřad od těchto osob poplatek nevybírá.
Závěr
Tento materiál se zaměřuje pouze na výklad ustanovení zákona č. 67/2022 Sb. Nicméně MŠMT si je samozřejmě vědomo toho, že zajištění vzdělávání a školských služeb pro děti/žáky cizince bude školám a školským zařízením generovat dodatečné finanční nároky jak na prostředky poskytované ze státního rozpočtu, tak na prostředky poskytované z rozpočtu zřizovatele.
Co se týká prostředků poskytovaných ze státního rozpočtu, zákon č. 57/2022 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 2022, nabyl účinnosti dne 19. března 2022. Z tohoto důvodu bude řádný rozpis z úrovně MŠMT pro regionální školství územně samosprávných celků proveden počátkem dubna 2022.
V této době již v řadě případů budou do jednotlivých škol přijaty děti a žáci z Ukrajiny a krajské úřady (Magistrát hl. m. Prahy), resp. obce s rozšířenou působností (městské části Praha 1-22), v souladu se směrnicí MŠMT ověří, zda nedošlo ke změnám vykázaných jednotek rozhodných pro rozpis finančních prostředků (tj. prověří změny po 30. 9. 2021). Pokud v některé škole dojde k významné změně vykázaných jednotek (a to nejen z důvodu přijetí dětí a žáků z Ukrajiny), bude možno toto zohlednit v rozpisu na školy. V případě, že dojde k přijetí dětí a žáků z Ukrajiny po provedení rozpisu, lze se v souladu se směrnicí MŠMT obrátit na místně příslušnou obec s rozšířenou působností (městskou část hl. M. Prahy 1-22), resp. krajský úřad se žádostí o úpravu rozpisu.
Co se týká aktivit mimo standardní činnost škol a školských zařízení (zejména činnosti adaptačních skupin či jazykové přípravy), připravuje MŠMT dotační výzvy na jejich finanční podporu.
O vývoji situace v této oblasti bude MŠMT školy a školská zařízení vhodným způsobem průběžně informovat.