Řízení školy online
Aplikace pro řízení školy

30denní zkušební přístup ZDARMA

Registrace

Aktuality

Čtenářství na školách: Analýza dat z projektů Čtenář a Klíčové kompetence

Kategorie: Ostatní Autor/autoři: Scio

Poslední čtyři roky jsme se ve Scio intenzivně zajímali mimo jiné i o to, jaký vliv na úroveň čtenářské gramotnosti má počet přečtených knih, rodinné zázemí, čas strávený u televize či počítače, a také přístup učitele.

To, že čtení pozitivně ovlivňuje čtenářskou gramotnost, není nic nového. Autoři studie IOE (zdroj zde) ale došli k jasným závěrům: děti, které čtou pro radost, zvládají mezi 10 až 16 lety lépe matematiku, mají větší slovní zásobu a vyjadřovací schopnosti, než ty, které čtou zřídka. České děti jako hlavní argument pro četbu uvádějí prožití dobrodružství, pobavení se a zapojení fantazie. Na základě výsledků testování a dotazníkového šetření můžeme potvrdit souvislost mezi počtem přečtených knih a výslednou úrovní čtenářské gramotnosti. Pravidelní čtenáři, oproti žákům, kteří přečtou méně než jednu knihu za dva měsíce, dosahují v testování v průměru o 15 percentilových bodů více.

„Z testování Klíčových kompetencí vyplývá, že počet přečtených knih významně souvisí s tím, zda jsou žáci úspěšní v komunikaci, při řešení problémů, nebo dokážou např. dobře vycházet s lidmi ve svém okolí.“ Komentuje výsledky Jana Codlová, vedoucí projektu Dovednosti pro život.

Dalším zajímavým zjištěním je vliv učitelů na výsledky žáků v testu, pokud jim určují, co konkrétně mají číst. Šetření v rámci projektu Čtenář ukázalo, že žáci, kterým nejsou knihy doporučovány a je jim ponechána možnost volby titulu, dosahují lepších výsledků, než ti žáci, kterým učitelé knihy doporučují. Toto sdělení potvrzuje i srovnání oblíbených žánrů žáků versus s jakými žánry učitelé pracují v hodině. Žáci jako své nejoblíbenější uvedli knihy dobrodružné, humorné, komiksy a detektivky. Učitelé v hodinách nejraději pracují s pohádkami, dobrodružnými, humornými a vzdělávacími knihami. Největších procentuálních rozdílů mezi žáky a učiteli dosahuje žánr pohádka, který má v oblibě přibližně 23 % žáků, a v hodině s ním pracuje více jak 74 % učitelů. Co žáci často vyhledávají a učitelé naopak nevyužívají, je žánr horor a detektivka. Nejlepších výsledků v testu dosahují čtenáři sci-fi/fantasy a detektivek.

Čtenářskou gramotnost neovlivňují pouze knihy. Z výsledků testování a z dotazníku vyplývá, že v útlém věku (hovoříme o žácích 4. a 5. tříd základní školy) má čas strávený u televize vliv na úroveň čtenářské gramotnosti. Žáci, kteří se dívají na televizi jen několikrát do týdne, dosahují v testování lepších výsledků než ti, kteří se na televizi dívají denně několik hodin. To samé se potvrdilo i v případě času stráveného u počítače. Ukazuje se, že žáci 4. a 5. tříd mají lepší výsledky ve čtenářské gramotnosti, pokud u počítače tráví čas jen několikrát do týdne, a ne několik hodin denně. Ve starším věku čas strávený u televize a u počítače ztrácí přímý vliv na výsledek, přesto žáci, kteří u televize či počítače tráví více hodin denně, dosahují horších výsledků. Za poslední 3 roky průměrný čas strávený u počítače a televize výrazně převýšil čas strávený u knih.

Závěry zdůrazňují význam prvních čtenářských let (tedy přibližně do deseti let), kdy je žádoucí dětem zpřístupnit co nejvíce zdrojů současného jazyka. Pokud děti již do školy nastupují s omezenou slovní zásobou, propast mezi nimi a spolužáky se rok od roku více prohlubuje. Výzkum Anne Cunninghamové a Keitha Stanoviche uvádí, že děti s nízkou slovní zásobou v první a druhé třídě dosahují nižších výsledků i na střední škole (zdroj zde). „Děti je potřeba ve čtení podporovat. Čas, který rodiče věnují svým dětem tím, že jim předčítají, vysvětlují význam užívaných slov, nechávají je vybrat žánr, významně zvyšují jejich šance na budoucí uplatnění v zaměstnání i úspěch v soukromém životě.“ komentuje výsledky Eliška Sovová ze společnosti Scio.  

Prostřednictvím testování a dotazníkového šetření je možné nedostatky ve čtenářské gramotnosti odhalit. Děti, které uvádějí v dotazníku, že nemají v rodině čtenářské zázemí (rodiče jim v předškolním období nečetli, nebo jen velice málo, nevídají své rodiče číst, nemají doma knihovnu, ze které by si mohli vybrat knihu), dosahují v testování horších výsledků. Škola může svým vhodným působením nedostatky v rodinném čtenářském zázemí dětem nahradit.

Společnost Scio se dlouhodobě zaměřuje na testování dovedností, které jsou důležité pro úspěšný osobní a pracovní život. Jde o dovednosti, jako jsou porozumění a interpretace textu, práce s informacemi, řešení problémů či sociálně personální a komunikativní dovednosti.

Od roku 2009 se do projektu Čtenář zapojilo 26 000 žáků, do testu Klíčových kompetencí (nyní Dovednosti pro život) 32 000 žáků. Všichni tito žáci absolvovali testy ověřující jejich dovednosti, a také dotazníky, které nám pomáhají interpretovat výsledky a dávat je do souvislostí.


Diskuse - Počet příspěvků: 0