Proč chcete středoškoláky učit učit? A co vlastně? Moderní dějiny?
Magdaléna Benešová (dále MB):
U těch nejstarších středoškoláků se zaměřujeme spíše na dovednosti týkající se projektového řízení a práce s lidmi obecně, ale platformou jsou moderní dějiny skrze příběhy pamětníků. Setkávat se s pamětníky je totiž pro žáky a studenty hodně motivační, baví je to.
Máme totiž takový sen: chceme studenty podpořit v tom, aby na školách zakládali vlastní mini organizace, kde se budou věnovat dokumentaci příběhů pamětníků ve svém okolí. Takové Post Bellum v malém. A aby věci, které často organizujeme my nebo učitelé, uměli vzít do vlastních rukou. Zkrátka nést za to odpovědnost.
Odpovědnost za co?
Třeba za to, že naučí mladší spolužáky spolupracovat, natáčet příběhy, bádat v archivech, zpracovávat poselství příběhů, organizovat setkání s veřejností, prezentovat.
To je dost těžký úkol i pro dospělého učitele. Nemyslíte, že žáci na střední škole, byťv posledních ročnících, to nezvládnou nebo nebudou chtít dělat?
Naše zkušenosti ukazují, že žáci, kteří si prošli naším základním programem v nižších ročnících, chtějí pokračovat dál. Dává jim to smysl, a proto chtějí zapojit mladší.
Představte nám tedy váš nový program.
Jmenuje se „Vyprávěj příběhy pro 3. a 4. ročník středních škol“. Obsahuje sérii aktivit rozdělených do 9 bloků. Tyto aktivity sledují hlavní dokumentaristický cíl: vyhledat pamětníka, natočit s ním rozhovor, výpověď kreativním způsobem zpracovat a prezentovat veřejnosti.
Rozdíl je v tom, že natáčení je pro nás v tomto programu jen osnovou pro vrstevnické učení. To hlavní, co nabízíme, jsou aktivity, které mohou použít jak starší žáci, tak učitelék tomu, aby rozběhli na své škole takové Post Bellum v malém a dokázali si ho sami vést i bez naší pomoci v průběhu celého roku nebo let.
Můžete být konkrétnější?
Určitě. Máme například aktivity, které učí pracovat s motivací. Nebo máme celý blok věnovaný jenom týmové práci. Učíme starší žáky, jak efektivně řešit konflikty v týmu, jak připravovat schůzky, aby směřovaly k nějakému cíli.
Nebo jak si rozvrhnout práci, jak si rozdělit role, jak naplánovat projekt. To jsou všechno dovednosti, které se určitě budou hodit všude. Nejen v hodinách dějepisu.
To vypadá, že všechno dělají studenti. Jaká je pak role učitele?
Naprosto nezastupitelná. Učitel je ten, kdo dá již skoro dospělým lidem svou důvěru a prostor. A to je hodně.
To samozřejmě záleží na konkrétní škole a učiteli či učitelce. Někdo bude chtít předat „otěže“ programu včetně odpovědnosti za výstup kompletně studentům, někomu bude bližší, když na žáky bude i nadále dohlížet.
Hodně také záleží na třídě. Vzpomínám na jednu školu, kde jsme pilotovali: v jednom ročníku se sešla „silná parta“, která dokázala sama zorganizovat kompletní natáčení v zahraničí. Další rok zas byla skupina, která s tím naopak potřebovala hodně pomoci, a tady bylo namístě, aby učitel byl aktivnější a na průběh více dohlížel.
V každém případě ale program předpokládá jisté upozadění učitele. Prostě nedělat všechno za žáky. Dát jim prostor. I za cenu toho, že se něco třeba nepovede přesně podle vašich představ.
Je to podobné jako v pracovním prostředí. Moudrý šéf si vždy ponechá okolo sebe tolik prostoru, aby se o práci a odpovědnost mohli přihlásit i jiní. V programu nabízíme spoustu metodických materiálů, které poradí, jak na to.
Jak je možné se do programu přihlásit?
Jednoduše na vypravej.pametnaroda.cz. Vše je online a zdarma. Navíc je pro program přislíbena pomoc z tzv. Šablon III, takže pokud potřebujete třeba nějaké vybavení apod., je možné získat externí financování.
Pravidelně také vypisujeme setkání pro učitele – online i offline, dle situace. Nejbližší bude 10. 6. 2021. Aktuální informace jsou vždy na našem FB: facebook.com/PNVzdelavani.
ANDREJ NOVIK,
absolvent FF UK, od roku 2000 se zabývá dokumentací a záchranou menšinových jazyků ve střední Evropě se zvláštním zaměřením na jazyk a dějiny moravských Chorvatů; podílel se na dokumentaci osudů desítek pamětníků v ČR i v zahraničí, od roku 2007 intenzivně spolupracuje na vzdělávacích projektech se společnostmi SCIO, Post Bellum , Gulag.cz, Sedmý kontinent a dalšími; učí dějepis na základní škole a pracuje ve výboru Evropské asociace pro měření výsledků ve vzdělávání (AEA Europe); v současnosti zkoumá možnosti využití počítačových her a virtuální reality ve výuce moderních dějin
MAGDALÉNA BENEŠOVÁ,
absolventka učitelství (obor angličtina a základy společenských věd) na Karlově univerzitě v Praze; pedagogice a vzdělávání se jako učitelka, lektorka, školitelka a metodička věnuje více než 15 let; s Post Bellum spolupracuje od roku 2011, spoluvytváří a metodicky garantuje projekty týkající se vzdělávání, od roku 2017 vede oddělení vzdělávání v Post Bellum .