Česká školní inspekce je vedle svých národních aktivit také realizátorem mezinárodních šetření výsledků žáků, kterých se Česká republika průběžně účastní již mnoho let. Jedním z nejdůležitějších je šetření PISA, jež každé tři roky zjišťuje úroveň dosaženou patnáctiletými žáky ve vybraných dovednostech. Poslední cyklus – PISA 2018 – byl dominantně zaměřen na čtenářskou gramotnost, neboť čtenářské dovednosti jsou naprosto zásadní jak pro budoucí úspěch žáků při dalším vzdělávání, tak pro jejich uplatnění v životě.
Nepříznivé rodinné zázemí žáka
Česká školní inspekce již delší dobu připomíná, že na řadu aspektů souvisejících se vzděláváním je potřeba nahlížet přes situaci v jednotlivých regionech. V PISA 2018 některé kraje dosáhly lepšího hodnocení, než tomu bylo v minulých cyklech PISA nebo i v jiných šetřeních, jako je třeba PIRLS 2016 sledující čtenářské dovednosti žáků na úrovni 4. ročníků základních škol, a jiné regiony dopadly naopak hůře. Protože mezinárodní šetření nejsou plošná, ale jsou prováděna jen na určitém vzorku, podívejme se na bodový graf, kde jsou výsledky PISA 2018 vztaženy k výsledkům plošného národního testování žáků z českého jazyka realizovaného Českou školní inspekcí na jaře 2017. Přestože jde o jiný typ testování, je možné pozorovat silný vztah, který navíc ukazuje na existenci krajů, jež mají výsledky dlouhodobě nadprůměrné (hlavní město Praha), a jiných krajů, kde jsou výsledky žáků dlouhodobě podprůměrné (Karlovarský a Ústecký kraj).
Úroveň, které žáci v různých dovednostech dosahují, jev České republice dominantně ovlivněna jednak jejich rodinným zázemím a socioekonomickým statusem (SES) a jednak skladbou školy z hlediska socioekonomického zázemí žáků, kteří ji navštěvují. V rámci šetření PISA jde o index ekonomického, sociálního a kulturního statusu (ESCS), přičemž konstrukci tohoto indexu lze zobrazit v tomto zjednodušeném schématu.
Následující obrázek potom ukazuje průměrný bodový výsledek ve čtenářskýchdovednostech - tradičně lepších výsledků dosahují kraje, které jsou z pohledu socioekonomického rozvoje bohaté. Mezi ně patří třeba hlavní město Praha nebo Jihomoravský a Zlínský kraj.
Několik doporučení
I když mezi vzdělávacími výsledky žáků a jejich rodinným zázemím existuje silná souvislost, lze pomocí účelných intervencí cílených např. na zvýšení motivace žáků nebo jejich zájmu o čtení tyto výsledky zlepšit. Pomůže také vhodně aplikované formativní hodnocení a poskytování kvalitní zpětné vazby k žákovské práci.
Žáci pocházející ze sociálně slabších rodin mohou ve školách, které mají vysoký průměrný SES, dosahovat srovnatelných výsledků s žáky, kteří pocházejí z rodin s vyšším SES. To znamená, že takový kolektiv dokáže znevýhodněné žáky tzv. vytáhnout.
Současně je vhodné snažit se pro žáky ze znevýhodněného prostředí organizovat výuku s jasnou strukturou, probírat učivo po menších celcích a vyžadovat od žáků bezprostřední zpětnou vazbu. Vhodné je i cílené využití dělených hodin nebo tandemové výuky v určitých předmětech, v závislosti na prioritách rozvoje školy.
Disponibilní hodiny je potřeba využívat uvážlivě na aktivity, které mají potenciál snižovat deficity žáků plynoucí ze znevýhodněného prostředí (rozvoj jazykových a komunikačních dovedností, podpora čtenářských dovedností a později kritické práce s textem, rozvoj slovní zásoby apod.).
Nabídka zájmových činností (školní družiny a kluby, domy dětí a mládeže) rovněž může představovat způsob, jak žákům ze znevýhodněných rodin pomoci. Tyto činnosti totiž mohou podporovat získání dovedností, které jsou v dnešní době potřebné. Může jít zejména o schopnost komunikovat, řešit problémy v týmu nebo srozumitelně sdělovat vlastní názor.
Žákům, kteří nemají v domácím prostředí klid a potřebné vybavení k vypracování domácích úkolů, je vhodné nabídnout prostor pro plnění úkolů nebo pro učení přímo ve školách.
Well-being žáků a vliv na výsledky
V prostředí společenských věd, včetně pedagogiky, se stále častěji hovoří o pozitivním vlivu psychického nastavení žáků a učitelů na dosahované výsledky ve vzdělávání. Běžně se v tomto kontextu používá termín well-being.
Následující ukazuje prostou průměrnou hodnotu výsledků žáků v testu čtenářských dovedností napříč školami právě v závislosti na hodnotě reflektující well-being. Vzdělávací výsledky žáků a prostředí, v němž vzdělávání probíhá, mají tedy vzájemný vztah.
Žáci, kteří pociťují silnou sounáležitost se školou, dosahují statisticky významně lepších výsledků než žáci, kteří takový pocit sounáležitosti se školou nemají. Ředitelé škol a učitelé by se tedy vztahem žáků ke škole měli zabývat a různými aktivitami jej podporovat.
Další doporučení
Silně pociťovaná sounáležitost žáků se školou pomáhá rovněž kompenzovat negativní efekty nízkého SES. Ředitelé škol a učitelé by tedy měli různými cestami, třeba důrazem na zapojení všech žáků do soutěží a olympiád, vztah žáků ke škole podporovat, neboť to se pak může projevit zvýšeným pocitem jejich sounáležitosti se školou a následně i lepšími vzdělávacími výsledky.
Významná je v tomto ohledu i emoční podpora rodičů. Tento faktor mohou učitelé ovlivnit nepřímo tím, že identifikují žáky s negativními pocity (obavy, strach, smutek) a vhodnou komunikací s rodiči se pokusí přispět k vyšší podpoře emočního rozvoje jejich dětí.
Dosažené výsledky žáků, kteří se stali obětí nejrůznějších podob šikany, jsou v průměru takřka vždy nižší než výsledky žáků, kteří šikaně vystaveni nebyli. Vedení škol by mělo usilovat o vybudování vhodného školního prostředí, kde k šikaně nedochází, nebo alespoň takového, kde se žáci nebojí svěřit se svým učitelům s případnými problémy. Projevy šikany je nutné identifikovat v počáteční fázi a přijmout náležitá opatření, a to jak na straně oběti, tak i agresora.
Třídní klima
Žádná z vyučovacích metod a žádný z pedagogických přístupů nemůže plně rozvinout svůj potenciál a pozitivně ovlivnit výsledky vzdělávání žáků, pokud je jejich aplikace narušována nevhodným třídním klimatem. Lze předpokládat, že pocit disciplíny v hodinách podpořený vhodným řízením třídy ze strany učitele může pomoci kompenzovat potenciální negativní vliv socioekonomického složení školy.
Samotná nízká disciplína v hodinách není jedinou situací, kdy dochází k narušování průběhu výuky nebo procesu vzdělávání u jednotlivých žáků. Do vyučovacího procesu mohou totiž zasahovat i externí faktory spojené spíše se SES a rodinným zázemím žáků. Jedním z takových externích faktorů je třeba absence ve výuce a záškoláctví. Nejčastěji se tento problém objevuje v Karlovarském kraji a překvapivěv Praze. Je tedy zřejmé, že tyto problémy nemusí být výhradně spojeny jen se strukturálně postiženými regiony ani s úrovní SES.
Negativní vliv absence žáků ve výuce na jejich výsledkyv testech sledujících úroveň žáků ve vybraných gramotnostech není překvapivý. Výsledky lze shrnout konstatováním, že bez ohledu na druh či typ navštěvované školy, žáci, kteří vynechávají vyučovací hodiny, celé výukové dny nebo třeba jezdí do školy pozdě, dosahují v testu čtenářských dovedností výrazně nižšího výsledku než žáci, kteří nemají žádné absence tohoto typu.
Závěr
Smyslem tohoto textu bylo připomenout existenci různých objektivních faktorů, které mají vliv na průběh vzdělávání žáků a zejména na výsledky, kterých při vzdělávání dosahují, a doložit tento vliv konkrétními zjištěními z šetření PISA 2018. Určitě tedy stojí za to, aby školy, jejich učitelé a ředitelé při přípravě, realizaci i vyhodnocování vzdělávacího procesu společně přemýšleli nad tím, jak vytvořit a udržovat podnětné, příjemné a bezpečné školní prostředí a psychickou pohodu žáků i učitelů a jak budovat celkově pozitivní a respektující vztahy mezi jednotlivými aktéry ve škole. Takto nastavené vzdělávací prostředí pak bude velmi pozitivně ovlivňovat práci a spokojenost učitelů a také vzdělávací výsledky žáků.