Novely školského zákona v praxi učitele základní školy

S účinností od 1. 10. 2020 jsou v § 29 školského zákona zakotvena pravidla, podle kterých žáci základní školy při základním vzdělávání a přímo s ním souvisejících činnostech mohou za určitých okolností nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi, vykonávat činnosti spojené s nebezpečnou expozicí prachu nebo biologickým činitelům.

V praxi učitele základní školy však uvedená nová ustanovení školského zákona nelze přímo využít. Důvod spočívá v tom, že teprve prováděcí vyhláška bude stanovovat:

Proto je novela školského zákona pro učitele základní školy důležitá jako informace o prováděcí vyhlášce. V závislosti na jejím obsahu pak bude moci škola posoudit, s jakými látkami a za jakých podmínek může učitel se žáky pracovat, resp. jak naplnit požadavky kladené na osobu vykonávající dohled při činnostech s těmito látkami.

Na základě novely účinné od 11. 7. 2020 školský zákon v § 30 odst. 3 obsahuje následující ustanovení: Školní řád nebo vnitřní řád může omezit nebo zakázat používání mobilních telefonů nebo jiných elektronických zařízení dětmi, žáky nebo studenty, s výjimkou jejich používání v nezbytném rozsahu ze zdravotních důvodů.

Je zřejmé, že zákaz nebo omezení používání mobilních telefonů nebo jiných elektronických zařízení se projeví v praxi učitele základní školy tehdy, když ředitel školy využije uvedené možnosti a používání mobilních telefonů nebo jiných elektronických zařízení ve školním řádu omezí nebo zakáže.

Jak může učitel základní školy ovlivnit znění školního řádu a s ním i případné omezení nebo zákaz používání mobilních telefonů nebo jiných elektronických zařízení? Institut, který v tomto směru může učitel základní školy využít, je následující – projednání změny školního řádu v pedagogické radě (§ 164 odst. 2 školského zákona). Je však nutné mít na paměti, že pedagogická rada je poradním orgánem ředitele školy a „projednání“ není totéž co „odsouhlasení“ nebo „schválení“ pedagogickou radou. Jednoduše řečeno, jednání pedagogické rady má sloužit k tomu, aby pedagogičtí pracovníci vyjádřili své názory a argumenty a aby (v optimálním případě) s ředitelem školy dospěli ke shodě. Nezanedbatelný význam projednání v pedagogické radě spočívá v tom, aby přispělo k jednoznačnému a srozumitelnému formulování uvedeného pravidla ve školním řádu. Ve vztahu k obsahu i formulaci pravidla však platí, že určujícím je názor ředitele školy, který školní řád vydává.

Jak již bylo nastíněno, v případě, že ředitel školy ve školním řádu stanoví zákaz nebo omezení používání mobilních telefonů nebo jiných elektronických zařízení, lze v různých školních řádech očekávat odlišné přístupy a různě formulovaná pravidla – např. zákaz používání ve vyučovacích hodinách, používání ve vyučovacích hodinách pouze s povolením vyučujícího, zákaz používání v době všech přestávek nebo v době pouze některých přestávek mezi vyučovacími hodinami atd. Je proto namístě, aby učitel základní školy znal přesné znění tohoto pravidla a správně je interpretoval.

Jak je zřejmé z výše uvedeného znění § 30 odst. 3 školského zákona, s omezením nebo zákazem používání mobilních telefonů nebo jiných elektronických zařízení je spojena zákonem stanovená výjimka – používání v nezbytném rozsahu ze zdravotních důvodů (např. využití mobilního telefonu při „připomenutí“ užívání léků). Uvedenou výjimku nelze školním řádem „zrušit“ a zavést naprostý, bezvýjimečný zákaz používání mobilních telefonů nebo jiných elektronických zařízení. Pro vlastní bezproblémový průběh vzdělávání je nutné zajistit, aby pedagogičtí pracovníci věděli, kteří žáci mobilní telefon nebo jiné elektronické zařízení z uvedeného důvodu („výjimky“) používají.

Logickým završením tématu zákazu nebo omezení používání mobilních telefonů nebo jiných elektronických zařízení v rámci školního řádu je vymezení pravidel hodnocení chování žáka a kázeňských opatření. Je zřejmé, že uvedené normy bude používat zejména třídní učitel. Všichni učitelé by však měli jednoznačně vědět, jaké neoprávněné chování žáka spojené s používáním mobilních telefonů nebo jiných elektronických zařízení mají oznamovat a jaké má toto chování žáka důsledky.

Jako doplnění je vhodné uvést, že pravidla stanovená školním řádem se vztahují na žáky základní školy v době jejich vzdělávání v základní škole. Tyto normy (včetně zákazu nebo omezení používání mobilních telefonů nebo jiných elektronických zařízení) nelze vztahovat na chování žáků – účastníků školní družiny nebo strávníků školní jídelny. Pokud je záměrem ředitele zakázat nebo omezit používání mobilních telefonů nebo jiných elektronických zařízení ve školní družině nebo školní jídelně, je nutné uvedené pravidlo stanovit ve vnitřním řádu školní družiny nebo ve vnitřním řádu školní jídelny.

Lze proto shrnout:

Na základě novely účinné od 1. 10. 2020 se mění § 50 odst. 4 školského zákona, podle kterého nově platí: Pokud se cizinec neúčastní vyučování nepřetržitě po dobu nejméně 60 vyučovacích dnů, nedoloží důvody své nepřítomnosti v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem a ani po následné písemné výzvě ředitele školy zaslané na poslední známou adresu zákonného zástupce cizince ve lhůtě 15 dnů ode dne odeslání výzvy nesdělí, že bude i nadále navštěvovat danou školu, přestává být dnem následujícím po uplynutí této lhůty žákem školy [zdůrazněno autorkou].

Základní změna obsažená v uvedeném ustanovení spočívá v tom, že v důsledku skutečností v něm uvedených přestává být žákem školy cizinec, nikoli již pouze „cizinec, který nemá trvalý pobyt na územní České republiky“.

Uvedená norma školského zákona se vztahuje na neúčast ve vyučování žáků základní školy. Nelze ji proto vztahovat na neúčast ve vyučování žáků střední školy, kteří jsou cizinci, nebo na neomluvenou neúčast dítěte v rámci předškolního vzdělávání v mateřské škole.

Je zřejmé, že změna uvedeného ustanovení školského zákona je podstatná pro ředitele školy. Řádný výkon činnosti ředitelem školy však předpokládá včasné předávání informací vedením školy o neúčasti žáků cizinců ve vyučování, která není doložena důvody nepřítomnosti dle školního řádu.

Z úhlu pohledu učitele nebo třídního učitele je proto nutné

Novela školského zákona účinná od 25. 8. 2020 zakotvuje v § 184a povinnost školy určitým (dotčeným) žákům poskytovat vzdělávání distančním způsobem. Uvedená povinnost je podmíněna následujícím způsobem: z důvodu krizového opatření vyhlášeného podle krizového zákona nebo z důvodu nařízení mimořádného opatření podle zvláštního zákona anebo z důvodu nařízení karantény podle zákona o ochraně veřejného zdraví není možná osobní přítomnost většiny žáků z nejméně jedné třídy.

Vzdělávání distančním způsobem je však dle školského zákona povinně modifikováno:

Je zřejmé, že povinnost školy vzdělávat žáky uvedeným „modifikovaným“ distančním způsobem následně znamená povinnost konkrétních pedagogických pracovníků uvedeným způsobem žáky vzdělávat a hodnotit.

Lze předpokládat, že škola bude věnovat dostatečnou pozornost přípravě zásad vzdělávání distančním způsobem, že proběhnou např. tyto činnosti:

Lze předpokládat, že základní momenty vlastního poskytování vzdělávání distančním způsobem a hodnocení výsledků vzdělávání distančním způsobem škola stanoví ve školním řádu. Jak již bylo uvedeno výše, pedagogický pracovník může ovlivnit obsah školního řádu prostřednictvím projednání změny školního řádu v pedagogické radě.

V každém konkrétním případě, kdy škola začne některé (dotčené) žáky vzdělávat distančním způsobem, však bude nutné brát v potaz aktuálně existující okolnosti a podmínky žáka pro distanční vzdělávání. Učitelé tak budou povinni kreativně přistupovat k vlastnímu vzdělávání distančním způsobem a neustále komunikovat s pedagogickým pracovníkem, který bude koordinovat vzdělávání distančním způsobem.

Je pravděpodobné, že klíčové momenty novel školského zákona se promítnou do školního řádu základní školy. Znalost a správná interpretace nových ustanovení školního řádu je proto předpokladem konstruktivní komunikace se žáky a jejich zákonnými zástupci a základem vlastního obsahu a způsobů vzdělávání žáků.