Když si děti při vyučování povídají mezi sebou, když vykřikují bez přihlášení, nenosí pomůcky, bačkory na přezutí ani domácí úkoly, dokonce i když se o přestávce honí a pošťuchují, je na učiteli, aby se s těmito problémy co nejefektivněji a bez větší externí pomoci vyrovnal. Všichni víme, že jde o překážky efektivního učení i pohody ve třídě, ale v zásadě se jedná o maličkosti.
Ale co když je ve třídě (v našem případě osmé) žák, který je chronicky agresivní, už delší dobu napadá spolužáky,a to naprosto neočekávaně, poměrně brutálně (má na svém kontě nějaké zlomené ruce a podobné výraznější zdravotní problémy u dalších napadených) a zřejmě většinou i zcela bezdůvodně? Rozhodně i v případě důvodném je jeho odezva zcela neadekvátní.
Na první pohled nám ve škole poskytne pomoc dostatek výchovných opatření (různé stupně napomenutí, lze využít individuální výchovný plán), existují školní i školská