Distanční vzdělávání - přístupy a posuny rok od nástupu pandemie

Od ledna 2021 Česká školní inspekce pokračovala v realizaci tematické inspekční činnosti v základních a středních školách započaté v září 2020, která sleduje dopady mimořádných opatření na podmínky i průběh vzdělávání v prezenčním i distančním režimu. Cílem této tematické inspekční činnosti bylo zjistit, jak vzdělávání ve školách probíhá v situaci, kdy část žáků byla či je přítomna prezenčně(např. 1. a 2. ročníky základního vzdělávání byly po většinu sledovaného období vzdělávány prezenčně) a další část distančně, pomoci školám situaci vyhodnotit, vysledovat přístupy, které školy po mnohaměsíční zkušenosti s distančním vzděláváním a po řadě vydaných metodických doporučení ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, České školní inspekce i dalších institucí a organizací aplikují, vyhodnotit průběh hodin vedených prezenčně i distančně s ohledem na jejich zaměření, obsah a efektivitu, poskytnout školám metodicky orientovanou zpětnou vazbu a současně připravit agregované podklady pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy k zacílení další metodické podpory. Součástí této tematické inspekční činnosti byly i virtuální hospitace v online hodinách, protože právě sledování vlastního průběhu výuky, resp. alespoň té online synchronní části, je i v distančním režimu pro kvalitativní výpovědi a pro identifikaci inspirací i problematičtějších jevů velmi důležité, a také tematicky zaměřené rozhovory s vedením školy a učiteli. Nešlo tedyo žádné veřejné hodnocení školy a už vůbec nešlo o žádnou kontrolu (na úrovni školy nebyl vydáván ani žádný inspekční výstup).

V březnu 2021 Česká školní inspekce zveřejnila tematickou zprávu reflektující zjištění z různých forem inspekční činnosti a dalších aktivit úřadu zaměřených na problematiku distančního vzdělávání v základních a středních školácha realizovaných v období , s akcentem na zjištění učiněná na reprezentativním vzorku a na základě synchronní výuky (online výuky) a s učiteli. Tematická zpráva je rovněž ke stažení na webových stránkách České školní inspekce a distribuována byla také do všech škol spolu s upravenou verzí vybraných částí metodiky pro distanční vzdělávání akcentující i témata podpory duševního zdraví.

Se začátkem školního roku 2020/2021, mimo jiné v důsledku existence řady metodických dokumentů a námětů pro řešení této problematiky a také v důsledku uzákonění povinnosti účastnit se distančního vzdělávání, se předpokládalo, že v dalším období distančního vzdělávání dojde k významnému snížení počtu žáků, s nimiž se školám na jaře 2020 nedařilo vstoupit do žádného kontaktu, a tito žáci tak ve 2. pololetí školního roku 2019/2020 zůstali zcela mimo vzdělávání. Ředitelé škol při tematickém šetření České školní inspekce v dubnu 2020 odhadovali, že takových žáků tehdy mohlo být minimálně 10 000. Jakkoli školy, které Česká školní inspekce v rámci tematické inspekční činnosti v období ledna a února 2021 navštívila, významnější snížení počtu takových žáků skutečně deklarovaly, z dalších zjištění a zdrojů České školní inspekce je však zřejmé, že z celorepublikového pohledu je tato situace stále velmi neuspokojivá a nelze pravděpodobně předpokládat, že k výraznějšímu a plošnému snížení počtu žáků, kteří jsou zcela mimo vzdělávání, od školního roku 2020/2021 skutečně došlo.

Naopak počet žáků, kteří se neúčastnili nebo neúčastní online distanční výuky kvůli technickým obtížím, ale spolupracují se školou a škola jim vzdělávací podklady a úkoly zprostředkovává jinými cestami, se z odhadovaných 250 000 na jaře 2020 v důsledku řady intervencí realizovaných na konci školního roku 2019/2020 a také ve školním roce 2020/2021 skutečně snížil, a to zhruba na pětinu.

Kromě žáků, kteří se online distanční výuky nemohou účastnit z technických důvodů, však stále existuje i skupina žáků, kteří se online distanční výuky účastní nepravidelně nebo nepracují dostatečně, zejména z důvodu problémů v rodinách, zpravidla spojených s nízkou motivací ke vzdělávání či s nízkou podporou ze strany rodiny. Většinou jde o starší žáky, jejichž vzdělávání je náročné i při prezenční výuce. Tato situace bohužel stále rozevírá vzdělanostní nůžky mezi žáky pocházejícími ze socioekonomicky silnějšího a slabšího rodinného prostředí. Ze zjištění České školní inspekce ovšem jednoznačně plyne, že tam, kde školy hledají cesty, jak žáky s respektem k jejich velmi různým podmínkám vzdělávat, se to v mnoha případech i přes nepříznivé socioekonomické zázemí těchto žáků nakonec podaří, byť třeba ne v plné míře.

Pro zapojování žáků do online distanční výuky je jednouz klíčových osobností ve škole třídní učitel, zvláště pak na druhém stupni a na střední škole. Z tohoto důvodu je pozitivním zjištěním zvýšení zapojení třídních učitelů do distančního vzdělávání, zejména na druhém stupni základních škol.

Průběžné sledování distanční výuky v uplynulém roce potvrzuje vysokou náročnost distančního vzdělávání pro všechny žáky s tím, že v případě žáků se speciálními vzdělávacími potřebami je jejich distanční výuka ještě náročnější. Jakkoli do online synchronní výuky nejsou dle zjištění České školní inspekce zapojováni všichni žáci se SVP, pozitivně lze hodnotit vysokou míru využívání individuálních konzultací nebo asistentů pedagoga pro podporu těchto žáků při jejich distančním vzdělávání. Nejsložitější situace v této oblasti zůstává v nematuritních oborech středních škol.

Prakticky po většinu části školního roku 2020/2021 bylo vzdělávání realizováno v distančním režimu, což významně přispělo i k rozvoji digitálních kompetencí učitelů. Vzhledem k tomu, že téměř všechny školy realizovaly online distanční výuku, je výrazné zvýšení digitálních kompetencí jedním z velmi pozitivních dopadů jinak komplikované pandemické situace.

Spolu s délkou trvání distanční výuky se zvyšoval i podíl škol, které přistoupily ke změnám ve vzdělávacím obsahu a učivo ukotvené ve svých školních vzdělávacích programech s ohledem na možnosti distančního vzdělávání vhodně redukovaly. Oproti předpokladům z počátku školního roku 2020/2021 se na konci jeho prvního pololetí o více než čtvrtinu zvýšil podíl pedagogů, kteří na základě zkušeností s distanční výukou redukovali nebo budou redukovat vzdělávací obsah. Maximální redukce byly v obsahu výchovných předmětů, případně některých naukových předmětů (jako např. zeměpis, dějepis, vlastivěda, chemie apod.), méně časté již byly ve stěžejních předmětech jako český jazyk, matematika a cizí jazyk. Nejméně časté byly obsahové redukcev případě maturitních oborů středních odborných škol.

Snížil se také podíl základních škol, které organizují online distanční výuku v rozsahu dle prezenčního rozvrhu (ze 14 % na méně než 10 %). Překlápění prezenčního rozvrhu do distanční formy je dlouhodobě neudržitelné, na což Česká školní inspekce upozorňuje od počátku realizace distančního vzdělávání. Proto je třeba vnímat, že podíly škol, které rozsahem synchronní výuky přesahovaly limity uvedené v doporučení pro distanční vzdělávání vydané Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, jsou stále vysoké.

Většině škol se bohužel málo daří respektovat specifika online distanční výuky a vedle synchronní online výuky nedostatečně využívají další možnosti distančního vzdělávání, což není příliš efektivní. Pro další období tak bude potřeba řešit řadu problémů, které distanční výuka přinesla. Jedním z nich je např. zanedbávání sociálního a psychického rozvoje žáků, a to bez ohledu na jejich věk. Podobně alarmující jei nízký podíl hodin, kdy mají učitel i žáci zapnuté kamery a vidí na sebe nebo kdy je cíleně podporována spolupráce žáků(i když ji technologie již dnes podporují).

Další oblastí, kde dochází k určitým pozitivním trendům, je oblast hodnocení, protože mnohé metody pro hodnocení žáků využívané v prezenční výuce se v online distanční výuce uplatňují obtížně. V oblasti průběžného hodnocení se v průběhu 1. pololetí školního roku 2020/2021 o více než20 % zvýšil podíl pedagogů, kteří proměňují metody hodnocení žáků. V oblasti závěrečného hodnocení ředitelé většího podílu škol přistoupili k využívání dalších způsobů závěrečného hodnocení mimo stále nejčastěji využívané klasifikace. I tak je však oblast hodnocení a poskytování průběžné zpětné vazby žákům stále velkou výzvou do budoucna.

Relativně nízký je podíl škol, které se systematicky věnují komunikaci s rodiči žáků o distančním vzdělávání a upravují jej tak, aby většině účastníků vyhovovalo. Současně byl zaznamenán vysoký podíl pedagogů (téměř jedna pětina), kterým se oproti období prezenční výuky snížil rozsah jejich komunikace s kolegy.

Efektivita výuky v tak náročném období, jako je dlouhotrvající distanční vzdělávání, je silně svázána s mírou pedagogického vedení učitelů i celého pedagogického procesu ze strany vedení školy. Oproti období na jaře 2020, kdy dle zjištění České školní inspekce zhruba třetina ředitelů škol rozhodně svou koordinační a řídicí roli v oblasti poskytování distančního vzdělávání neplnila úspěšně (nekoordinovali nastavení distančního vzdělávání a jeho podoby, neřídili prioritizaci vzdělávacího obsahu apod., a vše tak v těchto školách zůstalo na uvážení a rozhodnutí každého jednotlivého učitele, případně na jejich vzájemné dohodě), se situace ve školním roce 2020/2021 výrazněji zlepšila a Česká školní inspekce ve svých dosavadních zjištěních identifikovala jen méně než desetinu ředitelů škol, kterým se nedaří přiměřeně zvládat efektivní organizaci a realizaci distanční výuky tak, aby byla pro žáky přínosná.

Většina škol ve školním roce 2020/2021 věnovala úvodní týdny prezenčního vzdělávání v září a začátkem října přípravě žáků i učitelů na přechod do online distanční výuky pro případ, že by v tomto školním roce opět nastala. Určitá část škol však stále asi čekala, že se situace zlepší, a přecházela na online distanční výuku až po delší době, v některých případech v listopadu 2020, v některých až v lednu 2021 a v ojedinělých případech dokonce až od začátku 2. pololetí v měsíci únoru 2021. Česká školní inspekce identifikovala podíl těchto škol na zhruba 2 %. Takový přístup je samozřejmě odrazem práce ředitele školy, to je jednoznačné, a pokud ředitelé těchto škol ani po roce trvání distančního vzdělávání nezajistili jeho realizaci alespoň v akceptovatelné míře efektivity, je to velmi obtížně omluvitelné.

V každém případě však naprostá většina škol, jejich ředitelů a pedagogických pracovníků odvedla za rok realizace distančního vzdělávání obrovské množství velmi pozitivnía kvalitní práce a třeba jen v rámci online hospitací v lednua únoru 2021 registrovali naši školní inspektoři skutečně velké množství velmi kreativních, promyšlených a přínosných aktivit, v nichž byla velmi patrná snaha učitelů udělat pro své žáky i v náročných a omezených podmínkách distančního vzdělávání maximum možného. Všem těmto paním učitelkám a pánům učitelům bych i jménem České školní inspekce upřímně rád poděkoval a vyjádřil hluboký respekt nad tím, jak moc toho pro zvládnutí tohoto velmi složitého období ve školství udělali.