Zletilí žáci tvoří specifickou kategorii žáků střední školy. Zřejmě většina učitelů střední školy potvrdí, že tito žáci se často zaměřují na získaná práva a nevyvažují je získanými povinnostmi. S právy zletilých se někdy nemohou „smířit“ jejich rodiče ani školy. Následující článek nekomentuje legislativní novinky, ale rekapituluje základní práva a povinnosti zletilých žáků tak, aby si určité činnosti mohli zanést do svého pracovního kalendáře zejména zástupci ředitele a třídní učitelé.
Zletilí žáci střední školy – shrnutí jejich práv a povinností
PhDr. Mgr.
Monika
Puškinová
Ph. D.
specialista na školskou problematiku
TROCHU TEORIE NA ÚVOD
Podle současné právní úpravy, tj. podle „starého“ občanského zákoníku,
způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti (způsobilost k právním úkonům) vzniká v plném rozsahu zletilostí
(§ 8odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v platném znění).
Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku. Před dosažením tohoto věku se zletilosti nabývá jen uzavřením manželství. Takto nabytá zletilost se neztrácí ani zánikem manželství ani prohlášením manželství za neplatné
(§ 8 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., v platném znění).Od 1. 1. 2014 má nabýt účinnosti „nový“ občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.). V této souvislosti si budeme muset zvyknout na novou terminologii. Nový občanský zákoník opouští pojmy
právní subjektivita a způsobilost k právním úkonům
. Nahrazuje jej pojmy právní osobnost a svéprávnost.Podle § 30 „nového“ občanského zákoníku platí:
Plně svéprávným se člověk stává
zletilostí. Zletilosti
se nabývá dovršením osmnáctého roku věku. Před nabytím zletilosti se plné svéprávnosti nabývá přiznáním svéprávnosti nebo uzavřením manželství. Svéprávnost nabytá uzavřením manželství se neztrácí ani zánikem manželství ani prohlášením manželství za neplatné.PRÁVA, KTERÁ ZÍSKÁVÁ ZLETILÝ ŽÁK
Je jasné, že zletilý žák má také práva nezletilého žáka. V následujícím textu jsou vyčleněna pouze ta
práva, která žák získává zletilostí:
právo mimořádně nadaného žáka požádat o přeřazení do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku [§ 17 odst. 3 školského zákona]
právo požádat o vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu [§ 18 školského zákona]
právo požádat ředitele školy o přezkoumání výsledků hodnocení [§ 69 odst. 9 školského zákona]
právo zanechat studia [§ 68 odst. 1 školského zákona]
právo přestoupit na jinou střední školu [§ 66 odst. 2 školského zákona]
volit a být volen do školské rady [§ 21 odst. 1 písm. c) školského zákona]
právo udělit souhlas se zpracováním osobních údajů [§ 5 odst. 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů]
souhlas žáka s poskytováním psychologické nebo speciálně pedagogické poradenské služby [§ 1 odst. 2 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách]
právo udělit souhlas s orientační zkouškou na přítomnost alkoholu a přítomnost návykových látek
Výše uvedená práva
má pouze zletilý žák, nemá je rodič zletilého žáka.
Dnem nabytí zletilosti žáka
přestávají být jeho rodiče zákonnými zástupci
a stávají se „pouze“ rodiči. Z lidského hlediska lze pochopit jejich snahu např. podat místo dítěte žádost o individuální vzdělávací plán nebo naopak zrušit sdělení o zanechání studia. Z právního hlediska (a řečeno nesympatickou „právničinou“) tyto úkony nejsou relevantní a nevyvolávají žádné právní důsledky.Stejně počínaje nabytím zletilosti žák „sám za sebe“ uděluje, nebo naopak neuděluje škole souhlas se zpracováním osobních údajů, které přesahují rámec zákona;
uděluje, nebo neuděluje souhlas s orientační zkouškou na přítomnost alkoholu
a přítomnost návykových látek.Na druhou stranu je nutné zdůraznit, že
i po nabytí zletilosti mají rodiče
(popř. osoby, které vůči zletilému žákovi plní vyživovací povinnost)
právo na informace o průběhu a výsledcích vzdělávání zletilého žáka
(§ 21 odst. 3 školského zákona). Pokud zletilý žák nesouhlasí s poskytováním těchto informací (většinou se jedná o známky a absenci), jeho nesouhlas nemá žádný vliv na informační povinnost školy. Škola bude svou informační povinnost vůči rodičům plnit dál, stejně jako ji bude plnit i vůči zletilému žákovi.Zletilý žák může být volen do školské rady.
Jeho funkční období, stejně jako funkční období ostatních členů školské rady, je tři roky (§ 167 odst. 6 školského zákona). Ustanovení § 167 odst. 9 školského zákona ve svém výčtu výslovně neuvádí, že funkce člena školské rady – zletilého žáka končí před uplynutím funkčního období dnem, kdy zletilý žák přestane být žákem školy.Z logiky věci a z případů, které školský zákon uvádí v § 167 odst. 9 písm. f)1), však lze tento vztah dovodit. Pro ředitele školy to znamená povinnost zajistit v souladu s volebním řádem volby do školské rady (§ 167 odst. 4 školského zákona).
Zletilý žák jako volič je oprávněn volit zástupce zletilých žáků ve školské radě.
Obvykle jím bývá zletilý žák školy. Školský zákon však omezuje okruh osob, které mohou být voleny jako zástupci zletilých žáků, pouze tím, že jimi nemůže být ředitel školy, pedagogický pracovník školy a ten, kdo byl současně jmenován zřizovatelem nebo zvolen jinou skupinou voličů (§ 167 odst. 2 a odst. 3 školského zákona).POVINNOSTI, KTERÉ PLNÍ ZLETILÝ ŽÁK
informovat školu a školské zařízení o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání [§ 22 odst. 2 písm. a) školského zákona]
dokládat důvody své nepřítomnosti ve vyučování v souladu s podmínkami stanovenými školním řádem [§ 22 odst. 2 písm. b), § 67 odst. 1 školského zákona]
oznamovat škole a školskému zařízení údaje vedené ve školní matrice a další údaje, které jsou podstatné pro průběh vzdělávání nebo bezpečnost žáka, a změny v těchto údajích [§ 22 odst. 2 písm. c) školského zákona]
Výše uvedené povinnosti plní zletilý žák a neplní je jeho rodiče.
Z tohoto úhlu pohledu pro rodiče nastává období, ve kterém mají právo na informace o výsledcích a průběhu vzdělávání zletilého žáka, ale již vůči škole nemají žádné povinnosti.Škola proto nemůže (ani na návrh rodičů) vyžadovat omlouvání nepřítomnosti zletilého žáka jeho rodičem nebo vyžadovat jako součást omluvenky vyjádření rodiče. Škola také samozřejmě nemá důvod informovat OSPOD např. o tom, že zletilý žák zanedbává školní docházku, protože zákon o sociálně-právní ochraně dětí se vztahuje na děti, tj. na nezletilé osoby.
Je účelné zletilým žákům stále připomínat, že musí hlásit změny v údajích vedených ve školní matrice. Nejčastěji může škole působit komplikace to, že
zletilý žák nenahlásí změnu trvalého pobytu;
zletilý žák neinformuje školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích;
zletilá žákyně neinformuje školu o svém těhotenství; škola (resp. ředitel školy) pak nemůže postupovat podle § 66 odst. 6 školského zákona, který řediteli školy stanoví povinnost přerušit vzdělávání žákyni z důvodu těhotenství a mateřství, jestliže praktické vyučování probíhá na pracovištích nebo na pracích zakázaných těhotným ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu2), nebo jestliže vyučování podle lékařského posudku ohrožuje těhotenství žákyně.
DOHLED NAD ZLETILÝMI ŽÁKY
Podle § 164odst. 1 písm. h) školského zákona
ředitel školy odpovídá za zajištění dohledu pouze nad dětmi a nezletilými žáky.
Ředitel školy tedy může (nemusí) zajistit dohled i nad zletilými žáky.Dohled je jednou z forem zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví žáků, kterou škola povinně zajišťuje při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb (§ 29 odst. 2 školského zákona).
Škola nemusí vykonávat nad zletilými žáky dohled, má však povinnost zajistit BOZ zletilých žáků jinými formami
– např. poučením o pravidlech bezpečnosti a ochrany zdraví, poskytováním osobních ochranných pomůcek.SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ VEDENÍ SE ZLETILÝM ŽÁKEM
Jestliže má být o právu nebo povinnosti zletilého žáka rozhodnuto ve správním řízení (což je podle návrhu novely školského zákona v podstatě každý případ práva nebo povinnosti žáka), rodiče již ve správním řízení nevystupují jménem svého zletilého dítěte. Znamená to také, že veškeré písemnosti se doručují zletilému žákovi.
ZÁVĚR
Nabytí zletilosti se promítá zejména
do školního řádu, vnitřního řádu v souvislosti s jednoznačnou formulací povinnosti zletilého žáka omlouvat nepřítomnost ve vyučování a sdělovat skutečnosti, které mohou mít vliv na průběh vzdělávání (zejména zdravotní způsobilost, zdravotní obtíže), a v souvislosti s vymezením způsobu zajištění BOZ zletilých žáků;
v jednání školy se zletilým žákem, kterého již rodiče nemohou ze zákona zastupovat (např. udělení souhlasu se zpracováním osobních údajů nevyžadovaných školní matrikou, omlouvání nepřítomnosti, správní řízení).
1 Ustanovení § 167 odst. 9 písm. f) školského zákona zní:
Funkce člena školské rady skončí před uplynutím funkčního období dnem, kdy zástupce pedagogických pracovníků přestane být v pracovněprávním vztahu ke škole nebo u zákonných zástupců nezletilých žáků, nebo studentů dnem, kdy přestane být tento nezletilý žák žákem či studentem školy.
2 Viz vyhláška č. 288/2003 Sb., kterou se stanoví práce a pracoviště, které jsou zakázány těhotným ženám, kojícím ženám, matkám do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým, a podmínky, za nichž mohou mladiství výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání