Z čeho zaplatit studium na univerzitě v zahraničí? S úhradou nákladů může pomoci grant od rodinné nadace manželů Kellnerových

Žadatelé musí vyplnit a odeslat elektronický formulář. Jeho součástí je i vlastní finanční rozvaha, tedy rozpis položek, které žadatel plánuje financovat z vlastních zdrojů, a položek, na které chce využít příspěvek nadace. Ve druhém kroku pak uchazeč o stipendium nahraje požadované dokumenty, jež správní rada nadace potřebuje pro posouzení žádosti. To vše .

Není toho mnoho, ale práci to přece jen dá. Proto doporučujeme nenechávat vše na poslední chvíli. Jednotlivé dokumenty lze do systému vkládat postupně od otevření žádostí 1. února až do uzávěrky 30. dubna. Kompletní žádost musí obsahovat:

Uchazeči o grant, kteří nadaci doručí kompletní žádosti, jsou pak v průběhu května vyrozuměni o výsledcích 1. kola. Vybraní žadatelé jsou zároveň vyzváni k účasti ve 2. kole. To již probíhá formou rozhovorů s komisí, v níž tradičně zasedají zástupci nadace i akademické obce. Pak už zbývá jen užít si prázdniny a včas zabalit kufr na cestu.

Grant studenti získávají vždy na jeden rok studia. Nadace se tak snaží stipendisty motivovat k vynikajícím akademickým výsledkům. Podpora na další rok je ale studentovi ve většině případů přiznána znovu, po celou dobu studia bakalářského programu, obnovována není pouze v případě zhoršení akademických výsledků nebo přerušení komunikace s nadací. Podobná situace ale zatím nastala jen v několika málo případech. Stipendisté se také zavazují pracovat v oboru, který studovali v době, kdy byli příjemci grantu, a to na dobu alespoň tři roky během 15 let od ukončení studia.

Letošní maturanti a potenciální žadatelé o stipendia mají své vysněné již vybrané a přihlášky zaslané. Téma je ale aktuální pro nejednoho studenta třetího ročníku čtyřleté střední školy či septimána na osmiletém gymnáziu. Hlavní specifika studia na univerzitách v Čechy oblíbených zemích proto shrnujeme níže:

Velká Británie byla před brexitem jednou z nejčastějších destinací studentů mířících za vzděláváním do anglicky mluvících zemí. Po odchodu z EU však studenti pozbyli finanční výhody a studium v této zemi se počínaje letošním rokem stává mnohem dražším. Získaný diplom má mezinárodní uplatnění, vzdělávání je obvykle nejen teoretické, ale propojuje teorii s praxí. Řada univerzit navíc nabízí obory, v jejichž programu je už zakomponovaná roční stáž. Většina univerzit garantuje ubytování v 1. ročníku studia.

Nevýhodou je skokový nárůst nákladů spojených se studiem po brexitu (z nulových nákladů ve Skotsku a zhruba 9,000 v Anglii, Walesu a Severním Irsku s možností vzít si velmi výhodnou studentskou půjčku od britské vlády se náklady na školné vyšplhaly na částky mezi 12,000 a 30,000/rok studia v závislosti na prestiži univerzity a oboru). K tomu přibyla nutnost žádat o víza pro vstup do země. Též stipendia britských univerzit pro studenty z EU jsou velmi omezená.

Obliba studia v Nizozemsku v posledních letech stoupá. Důvodem jsou především nízké poplatky za školné a široká nabídka oborů, jež je možné na nizozemských univerzitách studovat v angličtině. Studenti, kteří ukončují své studium mezinárodní maturitou IB, zde nemusejí skládat jazykové zkoušky. Přihlášky jsou většinou poměrně jednoduché na vyplnění; v posledních letech se s nárůstem žadatelů zvýšila selektivita přijímaných studentů, a aby školy zvládly administraci, došlo k posunu termínů pro zasílání přihlášek. Nizozemsko je navíc lokalitou vyhovující studentům, kteří vyhledávají klidnější životní styl a menší města.

Částečnou nevýhodou je nejednotný systém podávání přihlášek na jednotlivé univerzity. Protože je výše školného velmi nízká, univerzity většinou nenabízejí sociálně zaměřená stipendia pro EU studenty.

Studium v Dánsku je finančně dostupné, podmínky pro studenty jsou nejvýhodnější ze všech skandinávských zemía výhodou je i dřívější termín vyrozumění o přijetí. Zejména v pobrexitovém období se dá předpokládat vzrůstající zájem studentů o tuto destinaci. Řada univerzit zde nabízí programy v angličtině. Pokud student splní několik základních podmínek, mezi nimiž je prezenční forma studia a minimálně 11 hodin práce týdně, pak může získat finanční podporu od dánské vlády, kterou je možné využít na pokrytí životních nákladů a nákladů spojených se studiem. Touto formou lze na některých univerzitách pokrýt veškeré životní náklady, jež v Dánsku nejsou úplně zanedbatelné.

Německo a Rakousko jsou vyhledávanou studijní destinací českých studentů ze zřejmé příčiny – jsou to naši nejbližší sousedé, přičemž studium na státních univerzitách v těchto zemích je až na nízký vstupní poplatek zdarma nebo poměrně levné (může se lišit v závislosti na jednotlivých spolkových zemích). Pro studenty, kteří chtějí studovat v němčině, se jedná o ideální podmínky. Pro ty, kteří uvažují o studiuv angličtině, je nutno dodat, že výběr oborů vyučovanýchv tomto jazyce je značně omezený. Studenti, kteří ukončují své studium na střední škole mezinárodní IB maturitou, nemusí skládat jazykové zkoušky. Nevýhodou je nejednotný systém přihlášek na jednotlivé univerzity. Při studiu programů v angličtině je třeba počítat se zpoplatněním.

Irsko je neprávem opomíjenou destinací, která má mnoho společného s Velkou Británií, avšak najdeme zde také řadu rozdílů. Je anglicky mluvící zemí, blízkou České republice a dá se předpokládat, že nyní – v období po brexitu – jeho obliba mezi studenty poroste. Irsko samo se prezentuje jako bezpečná a přátelská země s vysokým podílem populace mladých (až 34 % ve věku pod 25 let). Jedním z hlavních rysů současného vysokoškolského systému v Irsku je nová strategie, která se snaží přilákat studenty z EU, kteří zde platí pouze studentský příspěvek ve výši € 3 000 ročně. O jeho prominutí je možné požádat v rámci tzv. Student Universal Support Ireland grantu (www.susi.ie). Je možné též získat placenou stáž v rámci studijního programu.

V Izraeli je možné vybírat z osmi velkých univerzit, na nichž působí špičkoví vyučující. Často se zde zaměřují na interdisciplinární výzkum. Izrael patří mezi země s největším počtem vědců v přepočtu na počet obyvatel země a je to i příjemné místo k žití s 320 slunečnými dny v roce. Izrael je asociovaná země pro EU v rámcovém výzkumném programu Horizont 2020.

Studovat v USA je snem řady studentů. Jde tedy o oblíbenou, byť poměrně vzdálenou destinaci, která přináší řadu výhod. V prvé řadě se jedná o skvělou mezinárodní zkušenost, protože složení obyvatelstva a obzvlášť mezinárodních studentů na univerzitách je velmi různorodé. Různost se týká také univerzit, skutečně pro každého se najde to, co mu vyhovuje (ačkoliv proces hledání může zabrat dost času a přijímací proces zrovna tak). A co je asi pro řadu studentů obzvlášť lákavé – nemusí si volit svůj budoucí univerzitní obor užv prvním ročníku, nýbrž až v průběhu studia. Studenti s IB maturitou s velmi dobrými výsledky mohou získat možnost „přeskočit“ některé předměty a zkrátit (tj. zlevnit) si tak studium. Výše školného a životních nákladů se pohybuje od cca $ 20 000 – $ 70 000 ročně a mezinárodní studenti oficiálně nesmějí v průběhu studia pracovat.

Studium v Asii je stále ještě tak trochu exotickou záležitostí. Čeští studenti do těchto zemí odcházejí na univerzity spíše sporadicky, a pokud, jedná se ve většině případů o Singapur nebo Hongkong. Je zde pestrá, stále se rozšiřující nabídka programů v angličtině, většina obyvatel tímto jazykemi obstojně hovoří. Je ale třeba počítat s odlišnou mentalitou obyvatel. Nevýhodou je také složitější komunikace s univerzitami. Zejména u destinací mimo Singapur a Hongkong se uchazeč může setkat s protichůdnými informacemi a požadavky i delší komunikací s univerzitou.

Ať už se ale nakonec rozhodnete pro kteroukoliv zemi, držíme palce a přejeme neutuchající odhodlání i hodně úspěchů při studiu.