• Oblíbené
  • Poznámka

Tipy na evropskou kariéru vašich studentů přímo ze srdce Bruselu: Jak podpořit/nastartovat profesní cestu českých studentů do mezinárodních institucí

Vydáno:

Lucie Kleštincová žije transformací, podporou žen a mladých talentů. Už sedmý rok pracuje v Evropské komisi na zajímavých tématech, jako je příprava podnikatelů na brexit či používání dat a umělé inteligence v procesu utváření politik. Její největší vášní je mentoring a koučink mladých lidí ze střední Evropy, kteří touží tvořit smysluplné projekty na evropské úrovni. Po kandidatuře v loňských evropských volbách spustila podcast Lights on Europe, který pomáhá bourat scestné představy veřejnosti o Bruselu a mýty o euroúřednické kariéře.

Tipy na evropskou kariéru vašich studentů přímo ze srdce Bruselu: Jak podpořit/nastartovat profesní cestu českých studentů do mezinárodních institucí
Lucie
Kleštincová
Martin
Pelc
Co vás na práci v Evropské komisi nejvíce baví?
Mnozí tomu neuvěří, ale je to možnost vytvořit si perfektní práci podle svých představ. Globálních problémů je tolik a času tak málo, že pokud člověk ví, co ho baví a naplňuje, je jen otázkou jeho šikovnosti, aby se to stalo skutečností. Miluji kreativní práci na projektech věnovaných modernizaci pracovního prostředí, komunikaci a práci s talenty. Po šesti letech v Evropské komisi mohu říct, že se zabývám hlavně fascinujícími tématy, jako je podpora připravenosti evropských podniků na brexit, strategie EU pro genderovou rovnost nebo otázky hodnot a identity v politice.
Čím je práce v institucích EU – v mezinárodním prostředí – zajímavá?
Mezinárodnost znamená barevnost, různorodost zkušeností, nové pohledy na realitu, jiný kontext, cíle či obavy. Denně pracuji s lidmi z celé Evropy, ve čtyřech cizích jazycích. Je to každodenní výzva a trénink k absolutní mezikulturní toleranci, komunikaci postavené na chápání druhého namísto hledání rozdílů a „slovíčkaření“, protože málokdo z nás pracuje v mateřském jazyce. Nabourává to naše česko-slovenské stereotypy, tedy pokud ještě někomu po letech života v zahraničí nějaké zůstaly… Místo toho člověk získá jakousi dodatečnou evropskou identitu – s kolegy, kteří jsou zároveň přáteli, nás spojuje vášeň pro posouvání Evropy vpřed a často ani neřešíme, kdo odkud pochází, ale spíš to, co dokážeme společně vytvořit tak, aby to „fungovalo“ pro celou EU.
Co je na práci v mezinárodním kolektivu nejtěžší? Na co jste si nejdéle zvykala?
Asi přepínání mozku při práci ve vícero jazycích. Mnohdy ve větě mícháme, co nás napadne jako první, a hovoříme mou oblíbenou „Frenglish“ – mixem angličtiny a francouzštiny, kterému v institucích EU rozumějí všichni, ale venku s ním raději nikoho netrápíme :). Samozřejmě že k tomu patří i mnohé výzvy v soukromém životě – zvykání si na život daleko od rodiny, každodenního humoru či oblíbených potravin, na mezinárodní partnerský život, na komplikace spojené s organizací kariéry či prázdnin v několika zemích. Mnohdy jsou to těžká rozhodnutí, kdy si člověk musí přiznat, že mezinárodní kariéra ho výrazně obohatí, ale není to za úplně nulovou cenu.
V jakém momentě jste se rozhodla pro práci v Bruselu? Myslíte si, že existuje něco, co vás k současné kariéře předurčilo?
Upřímně řečeno nikdy nenastal jeden moment aktivního rozhodnutí pro život v Bruselu. Výběrová řízení do evropských institucí jsou tak náročná a pravděpodobnost, že v nich uspějete, tak malá, že nikdo reálně nepočítá s možností, že by to vyšlo, zejména pokud se bavíme o „euroúřednické kariéře“. Ta je založená na plnohodnotné smlouvě, se kterou se pojí status stálého úředníka EU (tzv. EU Official), což je obdoba naší stálé státní služby. Po měsících tvrdé přípravy se mi to v roce 2013 podařilo a řekla jsem si, že to pojedu zkusit, přestože jsem měla v Bratislavě kariéru v oblasti moderních technologií, která mě velmi naplňovala. Na druhou stranu musím přiznat, že v koutku duše jsem celý život toužila zažít, jak to funguje uvnitř mezinárodní organizace typu Organizace spojených národů – přece jen jsem jako teenagerka na přelomu milénií byla fascinována politickou integrací a možností ochrany lidských práv na mezinárodní úrovni.
Jak náročné je vůbec projít všemi konkurzy a dostat pracovní pozici v EU? Co všechno musejí uchazeči splňovat?
Je to velmi náročné – což je dobře, protože politika EU musí být tvořena nejlepšími z nejlepších, jinak to nebude fungovat. Náročnost konkurzů se liší podle typu smluv – je lehčí úspěšně vykonat výběrové řízení pro tzv. smluvní zaměstnance (contract agents) s krátkodobějšími smlouvami. Pro řadu kolegů je to vstupní brána do prvních let v institucích, během nichž se snaží uspět ve výše zmiňovaném výběrovém řízení pro stálé úředníky EU (více se dozvíte na stránkách úřadu EPSO). Uchazeči musejí být občané členského státu EU, mít vysokoškolské vzdělání, mluvit aspoň jedním ze tří hlavních jazyků institucí EU (anglicky, francouzsky nebo německy) a k tomu jedním ze zbývajících úředních jazyků EU (např. česky). To jsou základní kritéria, ke kterým se přidává množství „měkkých“ dovedností důležitých pro každodenní práci. Je to týmovost, odolnost vůči stresu, schopnost řešit více urgentních priorit najednou, schopnost vyjednávat a prezentační či komunikační schopnosti.
Jaký je ideální absolventský profil pro kariéru v evropských institucích? Je práce v EU vhodná pouze pro absolventy s právním, ekonomickým a mezinárodněpolitickým vzděláním?
Určitě ne, právě naopak. Instituce jsou přirozeně přitažlivé zejména pro takové profilace, které zmiňujete. Ale evropská legislativa a nástroje dnes musejí reagovat na velmi komplikované problémy, jako je ekologická krize či vliv technologií na náš každodenní život. Proto potřebujeme co nejvíce odborníků z oblastí, které se na první pohled mohou jevit pro administrativu jako exotické. Už jen na mém ředitelství, jednom z desítek ředitelství Komise, pracujeme s odborníky na vesmír, zbraně, potravinářské technologie, umělou inteligenci či nanochemikálie. Každý tento sektor je regulovaný, a proto právníci či ekonomové potřebují mít v týmu vždy odborníky z daného oboru, které mohou konzultovat. Platí to nejen pro výběr zaměstnanců, ale i absolventů hlásících se na stáže.
Myslíte si, že současná generace mladých Čechů/Slováků má obecně nějaké specifické výhody i nevýhody pro tento výběrový proces a úspěšný kariérní postup v mezinárodním prostředí?
Podle mého názoru je zbytečné zamýšlet se nad tím, jestli jsou některé národnosti ve výhodě, protože formální kvóty již dávno neexistují. Nejdůležitější je hledat způsob, jak uspět, jak se spojit s těmi, kteří to dokázali a jsou ochotní vám při přípravě pomoct. Říká se, že mladí lidé z postkomunistických zemí jsou výborně připraveni z hlediska cizích jazyků a jsou velmi pracovití. Ale já nejsem velkou fanynkou takových zevšeobecňování – důležité je makat a udělat všechno pro to, aby to vyšlo. Aby naše země byly mnohem více zastoupené napříč všemi specializacemi a úrovněmi řízení evropských institucí.
Mohou přímo školy (SŠ) a sami učitelé studentům nějak pomoci při cestě za mezinárodní profesí?
Učte se jazyky, co nejvíc a co nejlépe, to je v této době důležité. Trénujte je přes Skype s kamarády ze zahraničí. Pokud máte možnost, sbírejte mezinárodní zkušenosti – ať už v rámci letních táborů, dobrovolnických programů, nebo přes různé online soutěže, které nevyžadují finanční zdroje, jen šikovnost. Spolupracujte s mezinárodními komunitami nebo nevládními organizacemi, které působí ve vašem městě – často máme mezinárodní kontakty za rohem, ani za nimi nemusíme cestovat.
Proč je vůbec důležité, aby se mladí Češi/Slováci zajímali o možnosti kariéry v evropských institucích a odcházeli pracovat do Bruselu?
Víte, jaké je motto EU? Jednotná v rozmanitosti. Evropské instituce musejí tuto různorodost Evropské unie odrážet. Každý z nás přináší do práce svoji osobnost, vnímání Evropy a světa, historické dědictví či kulturní tradice, s nimiž jsme byli vychováváni a vzděláváni. Je v zájmu nás všech, aby tyto různé perspektivy byly již od počátku součástí tvorby evropských řešení. Je smutné vidět statistiky, které ukazují, že se lidé z našich zemí hlásí do výběrových řízení mnohem méně, jak se jim nedaří výběrem projít, nevstupují v dostatečných počtech do institucí, nepostupují uspokojivou rychlostí na důležitá místa v hierarchii… Všechno to má množství příčin a potenciálních řešení. Jedním z nich je určitě i extrémně důležitá práce vás, učitelů, protože dokážete mladé lidi inspirovat k této kariéře, motivovat je ke stážím v institucích, výměnným pobytům, účasti v programu Erasmus+ atd. Jsou to malé krůčky, které o pár let později mohou přispět k tomu, že budeme mít více kolegů a kolegyň z Česka a ze Slovenska – ať už jako stážistů, spolupracovníků, nebo přímo šéfů.
Kde se dá vyhledat více informací či na koho se mohou studenti i učitelé v této věci obracet?
Níže najdete několik odkazů na informace o kariéře v institucích EU, stážích pro studenty a jiných možnostech. Sledujte informace Zastoupení Evropské komise v ČR nebo online magazíny jako Euractiv. Studentům můžete klidně doporučit, aby se se mnou spojili přes Facebook či Instagram – ať už pro nějakou ad hoc radu, doporučení, nebo dlouhodobější mentoring. Pokud rádi poslouchají podcasty, můžete jim doporučit podcast Lights on Europe, ve kterém zpovídám zajímavé lídry pracující přímo v institucích EU nebo okolo nich (jako lobbisté, konzultanti, školitelé atd.). Určitě to pro ně bude další zajímavý zdroj, který jim ukáže, jak „Brusel“ funguje a jak se v něm prosadit (a trochu se při poslechu pocvičí v angličtině a slovenštině :)).
Spojení na mě a všechny epizody podcastu Lights on Europe najdete zde: https://luciaklestincova.eu
Odkazy: https://epso.europa.eu/home_cs
Stáže: https://epso.europa.eu/job-opportunities/traineeships_cs
Studentští EU career ambasadoři + síť Eurocenter v ČR: https://www.euroskop.cz/783/34498/clanek/ambasadori-profesni-drahy-v-eu-slavi-10-vyroci/
Přednášky a přípravná školení na konkurzy (Diplomatická akademie MZV): https://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/diplomaticka_akademie/moznosti_kariery_a_stazi_v_institucich.html

Sdílení dokumentu

Poznámka k dokumentu