Studenti píší Wikipedii

Zadávání školních projektů a seminárních prací má na středních školách (a ještě více na těch vysokých) dlouhou tradici a nepříliš dobrou pověst, která se projevuje ve snížené motivaci žáků skutečně kvalitně pracovat.

Psaní i všem dalším činnostem okolo (vyhledávání zdrojů, citování, formátování, korekturám) věnují nezanedbatelné množství času, a přitom mohou mít pocit, že jejich díla končí „v šuplíku“, případně že jsou věnována tématům, která nejsou aktuální nebo potřebná.

Jednou z možností, které se na zlepšení motivace žáků nabízejí, je identifikace přístupu, který umožní dělat skutečně zajímavé a prospěšné věci a současně vytvoří na žáky tlak, jenž povede k jisté jasně definované a měřitelné kvalitě. Cest, jak toho dosáhnout, je více - od spolupráce s vydavatelstvími přes školní blogy až po spolupráci s Wikipedií, což je téma, které pro mě bude v tomto článku zásadní.

Wikipedie vznikla v roce 2001 a jejími zakladateli byli Jimmy Wales a Larry Sanger, první z nich je přitom nejviditelnější tváří tohoto projektu dodnes. Jde o encyklopedii, kterou může editovat každý (byť existují hesla, která jsou uzamčená, ale to jsou spíše výjimky). Mezi jejich tvůrci najdeme jak výborné odborníky (v českém prostředí lze zmínit Jana Sokola), tak zejména velké množství obyčejných uživatelů, kteří často opraví jednu nebo dvě drobné chyby, případně doplní heslo, které jim na Wikipedii chybí.

Z hlediska práce se zdroji je třeba říci, že jde zřejmě o ten nejvyužívanější, se kterým žáci zcela běžně pracují, i když některá témata mohou být zpracována poněkud problematicky (většinou jde o hesla s politickým nebo jinak společensky citlivým obsahem). Celková kvalita encyklopedie je ale téměř identická s recenzovanými profesionálními projekty, byť rozsah Wikipedie je zásadně širší, je bezplatná a otevřená. Další její výhodou je, že dokáže velice dobře reagovat na změny a novinky.

Jen pro ilustraci lze uvést, že například anglická verze obsahuje asi pět milionů hesel, druhá švédská asi polovinu. Češtině patří 26. místo s přibližně 340 tisíci články. Jakkoli může toto množství na první pohled vypadat ohromně, stále není pokryto velké množství témat, a to hlavně z oblasti společenských a humanitních věd.

Studenti píší Wikipedii je iniciativa, která je součástí Wikipedia Education Program nadace Wikimedia Foundation, který sdružuje podobné programy po celém světě a jeho cílem je, aby studenti vysokých a středních škol aktivně přispívali k tvorbě odborných hesel na Wikipedii.

Technicky tento projekt funguje tak, že se učitel domluví s „ambasadorem“, což je člověk, který má na starosti koordinaci projektů v různých místech republiky, a ten ho seznámí se způsobem práce, tvorbou příspěvků atp.

Sami žáci pak tvoří témata ve speciálním neveřejném režimu a jejich díla vidí jen učitel. Ten provádí jejich redakci a recenzi a může je hodnotit. Jakmile je text hotový a ohodnocený, je možné jej zveřejnit pro širokou veřejnost. V tu chvíli jde o běžný text, do kterého mohou zasahovat další uživatelé, kteří jej přetvářejí a mění.

Pro učitele tento model práce znamená, že se musí v první řadě orientovat jak v editaci, tak ve formálních a obsahových požadavcích na články a musí je být schopen předávat také svým žákům. Jinak jde jen o jiné zadávání témat a vlastně o relativně velice pohodlné prostředí pro zpětnou vazbu a čtení textů.

Rád bych se zmínil o motivacích, které může mít jak učitel, tak případně celá škola k tomu, aby se do takového projektu zapojili. Zde nabízím vybrané žákovské motivace:

Pokud jde o motivace Wikipedie, lze sledovat jednak primární cíl v podobě vytvořeného balíku článků, ale především jde o výchovu nových „wikipedistů“, tedy lidí, kteří se na editaci této encyklopedie podílejí dlouhodoběji a systematičtěji, buď jako autoři či spoluautoři, nebo striktně editorsky.

Také škola má své motivace:

Projekt Studenti píší Wikipedii je možné považovat za velice zajímavý hlavně proto, že nabízí významné a zajímavé didaktické a pedagogické přesahy a velice silně pracuje s motivací žáků odvést skutečně kvalitní a komplexní výkon. Články přitom není třeba zadávat jako práci pro jednotlivce, stejně dobře může jít o projekty zaměřené na spolupráci dvou nebo tří autorů.

Za klíčovou z hlediska řízení školy je možné považovat odbornou i mediální podporu. Je ale nutné počítat v první řadě s počátečními časovými náklady, neboť většina učitelů bude muset projít určitým školením (buď ze strany poučeného kolegy, ambasadora, nebo absolvováním různých seminářů) a implementace v prvním běhu představuje často pedagogický i organizační experiment.