Seznamte se: Krajské akční plánování

Na přelomu roku 2015/2016 se všechny střední a vyšší odborné školy v republice setkaly s významnou součástí krajského akčního plánování - s online dotazníkem zaměřeným na analýzu potřeb škol, který připravil Národní ústav pro vzdělávání. Návratnost dotazníků, jež představovala 98% z 1365 obeslaných škol, signalizovala, že školský management vítá zájem o potřeby svých škol, o překážky, na které narážejí, i o opatření, která by jim k plánovanému posunu pomohla.

Souhrnná, agregovaná data z analýzy potřeb škol se spolu s analýzou potřeb v území stala důležitým podkladem k akčnímu plánování rozvoje vzdělávání na úrovni kraje. Je zacílené na tzv. oblasti intervencí, tedy na rozvojové oblasti spadající do Strategie vzdělávací politiky do roku 2020, jež vznikla v gesci MŠMT, z níž také vychází operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV). V současné době už některé kraje mají své krajské akční plány schválené, jiné je dopracovávají. (Širší souvislosti krajského akčního plánování jsou naznačeny v grafu.)

Představme si ve stručnosti strategické oblasti rozvoje vzdělávání neboli oblasti intervencí, které se promítají do krajských i školních akčních plánů. K povinným oblastem patří: podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů; podpora polytechnického vzdělávání; podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě; rozvoj kariérového poradenství; rozvoj škol jako center celoživotního učení; podpora inkluze. Do akčních plánů však lze zahrnout i oblasti nepovinné (rozvoj výuky cizích jazyků, ICT kompetence , čtenářská a matematická gramotnost) a ty, jež si plánující subjekty samy definují jako strategicky významné.

Mnohé ze jmenovaných oblastí jsou skutečně žhavými tématy, jimiž žijí nejen školy, ale i kraje a firmy, které v nich působí. Například na zlepšení odborného vzdělávání a větším provázání obsahu vzdělávání s potřebami trhu práce má zájem i Hospodářská komora ČR či Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Podle údajů portálu Infoabsolvent (sledující uplatnění absolventů na trhu práce) spolupracuje zejména se středními odbornými školami a učilišti 60% firem. Úroveň spolupráce se však různí od dlouhodobých smluv o partnerství po jednorázové akce typu exkurze či přednášky odborníka. Podpora polytechnického, tedy přírodovědného, technického a environmentálního vzdělávání, či rozvoj kompetencí k podnikavosti a iniciativě figurují v preferencích většiny škol na předních místech. V některých regionech se začíná rozvíjet i spolupráce středních a základních škol, např. formou nabídky aktivit využívajících potenciál středoškolských laboratoří, dílen i pedagogů, jež má přispět k většímu zájmu dětí o technické obory a odborné vzdělávání, a umožňují jim získat zkušenost s řadou manuálních činností, která generaci dnešních školáků chybí. Právě to je jeden z důvodů jejich nezájmu o některé studijní a učební obory, jejichž absolventi pak v praxi chybějí.

Cílem krajského akčního plánování (KAP) je sladit potřeby všech úrovní, posílit strategické plánování a systém řízení zaměřený na konkrétní výsledky a cíle. KAP dokáže lépe využívat a propojovat zdroje, jež jsou v regionech k dispozici. Vytvoření plánu, ať už krajského, či školního, je samozřejmě jen prvním krokem. Na něj navazují reálné aktivity - projekty krajů a škol (k nimž je směřovaná podpora z Evropských fondů), jejich realizace, vyhodnocení a na základě analýzy výsledků pak stanovení cílů pro další plánovací období. Během let 2016-2021 tak proběhnou dva plánovací cykly. V průběhu KAP je k dispozici krajům i jednotlivým středním a vyšším odborným školám metodická podpora, kterou zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání prostřednictvím projektu Podpora krajského akčního plánování.

Školní akční plán (ŠAP) jako strategický dokument rozvoje konkrétní školy samozřejmě nevzniká na zelené louce, ale vychází z již existujících koncepčních a strategických materiálů školy. Jednodušší variantou, jak si v prvním plánovacím období vyzkoušet akční plánování, jsou plány aktivit (PA), které mohou zahrnovat jen jednu či několik povinných oblastí intervencí. Významným informačním zdrojem pro tvorbu těchto plánů je již zmíněný dotazník, který škola vyplňovala v rámci rozsáhlého šetření analýzy potřeb škol.

Školní akční plány i plány aktivit jsou sestavované podle jednotné metodiky. Proto je pro všechny zájemce připravená sada metodických materiálů k jejich tvorbě, včetně příloh obsahujících postupy, příklady a šablony k tvorbě ŠAP a PA, a také videometodika vysvětlující širší souvislosti ŠAP a krok za krokem provázející postupem jeho přípravy. Vše je dostupné na webových stránkách projektu P-KAP (www.pkap.cz).

Hlavním nositelem metodické podpory jsou však odborní garanti v krajích, kteří školám pomohou s jednotlivými fázemi plánování a realizace ŠAP. V každém kraji působí jeden odborný garant - kontakty jsou rovněž na webu projektu. Osobní návštěvy odborného garanta v jednotlivých školách mohou být zaměřené jak na konzultace s ředitelem, tak na podporu pedagogů - členů týmu zpracovávajících školní akční plán. Odborný garant v regionu zajišťuje i semináře k přípravě ŠAP, kde s členy školních týmů pracují také odborníci na jednotlivé oblasti intervencí. Díky těsným kontaktům se školami zapojenými do KAP je garant schopen zprostředkovávat sdílení zkušeností a příkladů dobré praxe mezi vedeními škol navzájem, a to i z jiných regionů. Také se ve spolupráci s garanty jednotlivých intervencí podílí na vytváření a koordinaci sítě metodiků a mentorů pro jednotlivé oblasti v regionu, které budou moci školy nadále využívat i po ukončení programového období.

Graf Širší souvislosti krajského akčního plánování

Vysvětlivky:

Strategie regionálního rozvoje (RR) a Integrovaný regionální operační program (IROP) vznikají v gesci Ministerstva pro místní rozvoj. Strategie vzdělávací politiky 2020 (VP), operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) a strategické oblasti rozvoje vzdělávání (oblasti intervencí) vznikají v gesci MŠMT. Na úrovni kraje se vytváří v návaznosti na IROP Regionální akční plán (RAP), který je spolu se strategickými dokumenty MŠMT a výsledky analýzy potřeb škol podkladem pro tvorbu krajského akčního plánu (KAP). Na úrovni školy slouží jako podklad pro tvorbu školního akčního plánu (ŠAP) nebo plánu aktivit (PA) mj. analýza potřeb dané školy a KAP, v němž jsou uvedeny priority kraje ve vzdělávací oblasti.