Požádali jsme MŠMT o reakci na připomínky, které nám do redakce zasílají ředitelé středních škol. Nejčastěji se vyjadřují k průběhu maturitní zkoušky, k přijímacím zkouškám, financování (a s tím souvisejícímu pedagogickému i nepedagogickému zázemí školy), ke kariérnímu řádu a hlavně kritizují rostoucí administrativu. K připomínkám a dotazům se budeme pravidelně vracet. Své postřehy, připomínky či dotazy nám můžete zasílat na e-mail radka.mondekova@wolterskluwer.com.
Reakce MŠMT na připomínky ředitelů středních škol
Jarmila
Balážová,
tisková mluvčí Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy
V souvislosti s náběhem kariérního řádu předpokládáme, že administrativa spojená s vykazováním činnosti uvádějícího učitele vzroste na neúměrnou mez (náročné psaní posudků, písemné hodnocení jak začínajícího učitele, tak i práce uvádějícího pedagoga, dokladování činnosti uvádějícího učitele atd.). A je nutné, aby toto období trvalo dva roky?
Pokud máte na mysli uvádějícího pedagoga, tj. zkušeného učitele, který bude začínajícího učitele uvádět do profese, tak dva roky uvádění jsou již dnes běžnou praxí na dobrých školách. Zpětná vazba z terénu ukazuje, že je to optimální doba. Není jasné, na čem se zakládá argument o byrokratické náročnosti adaptačního období, protože teze vyhlášky, které jsou součástí vládního materiálu, nic takového neukazují. Naopak ukazují administrativně velmi nenáročný proces. Navíc to bude více méně v gesci školy a ředitele lze jen těžko podezírat z toho, že si budou komplikovat život.
Na druhé straně, pokud na to MŠMT bude posílat školám prostředky (3000 Kč měsíčně pro uvádějícího učitele), lze jistě nějakou minimální administrativu vyžadovat a ředitelé budou mít sami zájem na tom, aby měli svá rozhodnutí o ne/posunutí učitele na druhý kariérní stupeň nějak podložená.
Pravidla konání maturitní zkoušky se neustále a nekontinuálně mění: rozdílná náročnost v jednotlivých letech konání maturitní zkoušky, úpravy či zpřísňování pravidel v jejich konání, z roku na rok přibývají další formuláře, nezbytnost sledování termínů. Cermat nedostatečně komunikuje se školami, studenty i rodiči.
Maturitní zkouška (dále jen MZ) je realizována na základě školského zákona a vyhlášky č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou. Jakékoliv zásadní změny v modelu a konceptu MZ musí projít legislativní změnou alespoň jednoho z výše uvedených dokumentů. Od školního roku 2011/2012 je maturitní zkouška realizována kontinuálně, což potvrzují i členové Nezávislé odborné komise, kteří každoročně vystavují oponentní posudek a vyjadřují se k úrovni didaktických testů, k souladu testů s katalogy požadavků, k úrovni náročnosti testů.
Termíny konání společné části (ale i rámcově profilové části) maturitní zkoušky stanoví vyhláška. V této části se vyhláška již několik let nezměnila. Pouze se od příštího zkušebního období (tj. jara 2017) využije možnost daná touto vyhláškou a posune se termín konání písemné práce z českého jazyka a literatury na dubnový termín. Ostatní termíny zkoušek zůstávají nezměněny - tj. od 2. května pro jarní zkušební období a od 1. září pro podzimní zkušební období.
Není ani pravda, že jsou každý rok jiná pravidla. Společná část maturitní zkoušky je realizována na základě tzv. katalogů požadavků pro jednotlivé zkušební předměty, které se v návaznosti na podněty ze škol a zejména kvůli upřesňování požadovaných znalostí částečně upravovaly celkem 3x (k žádné komplexní změně mimo zrušení dvou úrovní nikdy nedošlo):
-
Změna v roce 2013 (platná od 2015/2016, jak stanovuje školský zákon pro všechny zkušební předměty), kdy došlo k změně na jednu úroveň obtížnosti a k zpřesnění požadavků na žáky v jednotlivých předmětech na základě připomínek učitelů i zkušeností pracovníků Cermatu (CZVV) s uplynulými „běhy“ maturitní zkoušky. Úroveň obtížnosti zkoušené látky nemohla být zvýšena - musí respektovat RVP pro střední vzdělávání všech typů škol.
-
Změna v roce 2014 (platná od 2016/2017 pro všechny zkušební předměty) - úprava katalogů směřovala k přesnějšímu rozpracování požadovaného učiva. Některé detaily se týkají učiva, které by si žáci měli osvojit již na ZŠ. V příkladové části byly některé úlohy převzaté z prvotních katalogů aktualizovány a některé formulace zjednodušeny. V souvislosti s doplňky učiva v předchozí části je uvedeno několik nových vzorových úloh.
-
Změna v roce 2015 (platná od 2017/2018 pro český jazyk a literaturu) - na základě podnětů ze škol došlo vymezení rozsahu požadavků na vědomosti a dovednosti z oblasti literární historie (a částečně i z literární teorie).
Všechny formuláře, které se při realizaci společné části MZ vyplňují, buď vyplývají z platné legislativy, nebo zaručují řádný průběh MZ. Pokud jde o komunikaci s CZVV, ministerstvo nemá zprávy o tom, že by CZVV nedostatečně komunikovalo se školami či rodiči. Služby, které v poradenské činnosti CZVV nabízí, mohou být označovány za nadstandardní, často suplují nedostatečné informace, které by žákům měla poskytovat kmenová škola (ředitelé, třídní učitelé, vyučující).
Spolu s realizací inkluze přibývá školám další administrativa spojená s vytvářením individuálních vzdělávacích plánů, vkládáním posudků či doporučení do školních systémů, s vykazováním podpůrných opatření, s žádostmi o financování asistentů atd.
Ministerstvo školství dlouhodobě zdůrazňuje, že společné vzdělávání - takzvaná inkluze - probíhá již několik let (od roku 2005), školy se s postupným nárůstem počtu dětí se speciálními vzdělávacími potřebami velice dobře vypořádávají a s určitými podpůrnými prostředky již umí pracovat. Co se pro školy a děti změnilo od 1. září 2016 je to, že mají na tyto podpůrné prostředky pro děti, žáky a studenty, kteří je potřebují - a to nově včetně dětí nadaných - nárokové finance od státu. Nově tedy nemůžou říct, že dítě se speciálními vzdělávacími potřebami sice přijmou, ale nebudou mít finance například na asistenta pedagoga. Systém je nyní nastaven tak, že tyto finance jim stát garantuje.
K administrativním opatřením - Výkaz o změnách v poskytování podpůrných opatření a jejich finanční náročnost: Výkaz, který je komunikačním kanálem pro získání finančních prostředků pro školu, vyplňuje škola vždy, když bude mít žáka s potřebou podpůrného opatření s normovanou finanční náročností. Vzhledem k tomu, že systém začal fungovat prakticky před dvěma měsíci, je pravděpodobné, že se nyní děti, žáci a studenti respektive jejich zákonní zástupci budou snažit získat podpůrná opatření pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, a tedy se může stát, že školy budou častěji tento výkaz otevírat. Předpokládáme, že po náběhu nových opatření se postupně systém zavede, a změny tak budou nejčastěji na počátku školního roku, jak je tomu i nyní.
Individuální vzdělávací plán (IVP) pro žáka s diagnostikovaným LMP: Školy podle § 16 odst. 9 školského zákona, které vzdělávají žáky s LMP, mají dle Opatření ministryně z 22. 2. 2016 povinnost upravit svůj školní vzdělávací program podle upraveného RVP ZV. Školám byla poskytnuta poměrně dlouhá lhůta k úpravám. V tomto přechodném období, kdy pro žáky 1. stupně vzdělávané v těchto školách platí upravený RVP ZV a pro žáky na 2. stupni těchto základních škol zůstávají v platnosti jejich školní vzdělávací programy vytvořené dle Přílohy pro vzdělávání žáků s LMP, platí, že pokud nemají upravený svůj školní vzdělávací program, musejí v tomto přechodném období využívat IVP. Do budoucna pak toto opatření v těchto školách nebude potřebné, protože jejich ŠVP již budou zahrnovat změny. Pokud tedy školy upraví svoje ŠVP rychleji, nemusejí vypracovávat pro všechny žáky IVP. IVP v těchto školách bude mít svoje místo tehdy, pokud specifika vzdělávaného žáka budou vyžadovat další opatření, která se pro tuto skupinu žáků nepředpokládají. Tato informace je uvedená i na stránkách NÚV v části „Co dělat když“. Úprava vznikla právě na základě požadavků škol.
Neúměrným prodloužením doby prvního kola přijímacích zkoušek o náhradní termíny a následným druhým kolem se prodlužuje doba konečného rozhodnutí až do června. Ze zkušenosti škol víme, že uchazeči a jejich rodiče chtějí znát rozhodnutí o přijetí, či nepřijetí žáka co nejdříve, školy potřebují včas znát počty uchazečů s ohledem na tvorbu úvazků učitelů a pro případné přijetí nových pedagogů či propuštění učitelů pro nadbytečnost.
Ve druhém a dalších kolech přijímacího řízení uplatňují přihlášky uchazeči, kteří nebyli úspěšní v kole prvním (na jimi zvolený obor vzdělání se přihlásili uchazeči, kteří byli úspěšnější). Proto nemůže být považováno za zbytečné.
Pokud jde o náhradní termín (i pro jednotnou přijímací zkoušku), umožňuje se v něm uchazeči, který se pro závažné důvody nemohl k přijímací zkoušce dostavit (např. z důvodu onemocnění, úrazu apod.), aby za ni mohl být hodnocen a přijat ještě v prvním kole přijímacího řízení (zejména u atraktivních oborů vzdělání). Pro tohoto uchazeče se pak přijímací řízení prodlužuje (náhradní zkouška se koná do jednoho měsíce a přitom i tato lhůta je některými rodiči považována za nedostatečnou).
Posouzení závažnosti omluvy je na řediteli školy, a pokud ten závažnost uplatněné omluvy uzná, vyhradí pro takového uchazeče místo z předpokládaného počtu přijímaných uchazečů. Pro ostatní uchazeče se přijímací řízení neprodlužuje.