Příprava jednotných zkoušek pro učně vrcholí

Sjednocení závěrečných zkoušek je poměrně složitý proces. Témata jednotných zadání se totiž musí vytvořit pro každý obor vzdělání zvlášť, a to jak pro zkoušku písemnou, tak praktickou a ústní. Na práci autorských týmů se každý rok podílí kolem 500 učitelů a 100 odborníků z praxe. Jednotné zadání je koncipováno tak, aby žáci museli u zkoušky prokázat, že mají teoretické znalosti i praktické dovednosti potřebné v praxi daného oboru.

Výbornou přípravu na praxi představují samostatné odborné práce, které jsou úplně novým prvkem závěrečných zkoušek a zavádějí se postupně. V tomto školním roce je měli žáci celkem ve (např. kuchař-číšník, kovář, včelař, hodinář či kadeřník) na 193 školách. Psaní samostatné odborné práce dává žákům příležitost ukázat, zda umí pracovat s informacemi a jestli jsou schopni samostatného tvůrčího přístupu. Při praktické zkoušce pak dostanou za úkol „vyrobit“ to, co ve své práci teoreticky popsali, a navíc musejí své řešení obhájit před komisí, v některých oborech

Školy mohou nejlepší práce poslat do soutěže, kterou organizuje Národní ústav pro vzdělávání ve spolupráci s Hospodářskou komorou. Letos se jí zúčastnilo celkem 57 prací, nejvíc z oboru kuchař-číšník. První místo v tomto oboru získala Kristýna Rauchová ze školy AHOL – SŠ gastronomie, turismu a lázeňství Ostrava-Vítkovice. Na téma napsala práci s názvem „Jako na zámku“. Práce nabízí historickou rekapitulaci kuchyně na zámcích či vlastní návrh slavnostního menu. Dále pak obsahuje objednávku hostiny v restauraci, seznam potřebného inventáře, kalkulaci, technologický postup přípravy jídla, jeho úpravu na talíři i časový harmonogram akce.

Cizojazyčná část zahrnuje menu přeložené do angličtiny, včetně charakteristiky nápojů a pokrmů. Z úrovně práce je vidět, že žačka využila nejen teoretické poznatky ze školy, ale také praktické dovednosti z praxe. Také další témata samostatných odborných prací, které se zúčastnily soutěže, jsou zajímavá. Např. u kadeřníků to byl „společenský účes s prvkem vlny“, v oboru kovář a podkovář najdeme mezi tématy práci o hnilobě kopyta a v oboru umělecký kovář a zámečník také návrh uměleckého zpracování pásu cudnosti. V oboru cukrář psala absolventka např. o slavnostním dortu k svátku sv. Valentýna.

Nejlepší práce obsahují historické úvody i seznamy literatury, z níž žáci čerpali, text doprovázejí nejen fotografie dokládající pracovní postup a výsledky práce (např. účes, dort apod.), ale také různé kresby a nákresy.

Jakmile v červnu 2013 skončily závěrečné zkoušky, byla v informačním systému nové závěrečné zkoušky Tyto údaje vyplnila přibližně jedna třetina škol. Ukázalo se, že písemná zkouška je pro žáky nejtěžší – průměr známek je 2,9, známku 1 získalo 11 % žáků a 6 % neuspělo. U praktické zkoušky byl průměr 2,36, čtvrtina žáků dostala jedničku a pouze 2 % žáků neuspěla. U ústní zkoušky byl průměr 2,51, přičemž 23 % žáků získalo jedničku a 2 % neuspěla. S ohledem na výsledky žáků lze školám doporučit, aby se více věnovaly přípravě žáků na písemnou zkoušku.

Při hlubší analýze výsledků podle témat byly vidět také I když ve většině z nich měly výsledky žáků odpovídající strukturu, v menším počtu oborů se ukázaly disproporce – žáci v nich častěji než jinde získali čtyřku nebo propadli (což znamená, že témata byla velmi náročná), nebo naopak dostali většinou jedničku nebo dvojku (což ukazuje na lehčí témata).

Autorské týmy budou pokračovat v práci až do konce tohoto roku. Jednak budou pracovat na nových tématech, a to hlavně v oborech vyučovaných na velkém počtu škol, jako je mechanik – opravář motorových vozidel, nástrojař, elektromechanik, elektrikář, prodavač, kuchař-číšník. Přitom se budou snažit, aby zohlednily všechna zaměření. (z dnešních cca 6 000 na 9 000). Kromě toho ale bude probíhat úprava již existujících témat. Data získaná ze škol budou podnětem k tomu, aby autorské týmy znovu zhodnotily témata jednotných zadání nejen po stránce obsahové a formální, ale také z hlediska jejich náročnosti a vzájemné srovnatelnosti.