Poradenství pro budoucnost

Youtuber, fitness trenér. I to jsou příklady preferovaných zaměstnání, která uvádí zástupci mladé generace jako své možné budoucí pracovní pozice. Předním příčkám ale stále vévodí tradičnější profese v marketingu nebo financích. Jak vnímají pracovní trh a svoje budoucí uplatnění mladí, zjišťovala vloni agentura YouGov ve spolupráci s Vodafone Group. Mezi dotazovanými byli i mladí Češi ve věku 18 až 24 let.

A co průzkum ukázal? Nejen osnovy vzdělávání, ale také kariérní poradenství často nestíhá držet krok s rychlým vývojem společnosti a ekonomiky. 43 % respondentů v průzkumu od YouGov v Česku uvedlo, že se jim v minulosti nedostalo vůbec žádného kariérního poradenství. Skoro třetina dotázaných těchto služeb využila, ale nemá pocit, že byly dostatečné pro jejich rozhodnutí, jakým směrem se vydat. V 61 % případů se s kariérovým poradenstvím setkali pouze ve škole.

Reflektuje kariérní poradenství reálné potřeby stávajícího a budoucího pracovního trhu? Už teď firmy hledají zaměstnance, kteří mají digitální dovednosti jako základ v kombinaci s odborností, jako je ekonomie, biologie, mediální studia, dizajn nebo jiné. Stále častěji se skloňuje Průmysl 4.0, tedy čtvrtá průmyslová revoluce, která přináší celospolečenskou změnu a zasahuje do celé řady oblastí: od průmyslu přes oblast technické standardizace, bezpečnosti, systému vzdělávání, právního rámce, vědy a výzkumu až po trh práce nebo sociální systém. A to není fikce budoucích let.

Když se dnes podíváte na lékaře, jsou obklopeni složitými technologiemi, kterým musejí rozumět nejen na uživatelské úrovni. Strojní obory se v době CNC strojů nebo 3D tiskáren bez IT znalostí také neobejdou. A i v médiích, jako jsou televize nebo rozhlas, už běžně najdete datové analytiky. V tomto kontextu mnoho zaměstnavatelů a profesních asociací volá po vzdělávání, které reaguje na vznik nových profesí. A hlavně – které chápe, že digitální dovednosti se staly součástí základní gramotnosti.

Některé vzdělávací instituce už na nové požadavky reagují. „Na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích využijeme výzkum digitálních profesí agentury YouGov ve spolupráci s Vodafone Group při přípravě magisterského programu Business analytik. Absolventky a absolventi tohoto programu budou připraveni na práci v digitální ekonomice,“ vysvětlují budoucí garant programu Ing. Marek Vokoun, Ph.D., a vedoucí katedry humanitních studií doc. PhDr. František Stellner, Ph.D.

Takové prozření a zavádění změn není bohužel běžné. Praktická absence poradenství zaměřeného na profese v digitální době je toho důkazem. Pouze 8 % mladých lidí odpovědělo, že kariérní poradenství zahrnovalo digitální profese, tedy práce, které odpovídají nově vznikajícím povoláním a poptávce. „Kariérní poradenství, které máme, se soustředí především na tradiční zaměstnání,“ tvrdí 38 % dotázaných mladých lidí v Česku. Přitom to jsou právě ty profese, kterým zvoní hrana.

Prognózy pracovního trhu upozorňují na to, že povolání až 40 % Čechů mohou do 15 let zaniknout, protože budou nahraditelná umělou inteligencí, automaty a roboty (dle globální studie poradenské PwC). „Český trh je v tomto ohledu čtvrtý nejohroženější z devětadvaceti všech zkoumaných,“ uvádí také průzkum Vodafonu. Přesto analytici neočekávají masivní nárůst nezaměstnanosti, protože vznikají jiné, nové pozice. V tomto kontextu budou tradiční zaměstnání postupně ztrácet svůj přínos ke konkurenceschopnosti a růstu HDP v České republice, což v překladu do života jednotlivce znamená složité uplatnění na trhu práce se všemi sociálními, finančními a společenskými důsledky.

Čtvrtina mladých Čechů v průzkumu pro Vodafone také uvedla, že má vážné obavy, jestli si vůbec dokáže najít uplatnění v digitální ekonomice.

„V tuto chvíli máme seznam přibližně 150 digitálních profesí a už teď víme, že bude obtížné je v budoucnu všechny naplnit,“ říká Magdalena Wavle, ředitelka oddělení talentu a rozvoje českého Vodafonu. A dodává: „Musíme se zaměřit na mladé lidi, pomoci jim a poradit s výběrem jejich specializace. K pochopení toho, co je baví a jak se uplatnit na trhu práce, jim poslouží i jejich preference a aktivity v online světě, ve kterém tráví část svého osobního a studijního času.“

Firmy začínají reagovat rychle na to, kde vzdělávací systém zatím spíš tápe. Pracovní místa, která často nemají ani ustálený český překlad, jako jsou multimédia developer, bioinformatik, asistent digitálních dovedností nebo znalostní inženýr, potřebují nějak pokrýt. A taková povolání nebudou výjimkou. Odhad Evropské komise uvádí, že přibližně 500 000 digitálních pracovních míst bude v roce 2020 v EU neobsazeno.

Jelikož v mnoha zemích, v Česku mezi nimi, se online dovednosti žáků a jejich digitální život ve výuce nedostatečně využívají, přichází soukromá sféra s alternativními nápady. Například Vodafone vymyslel aplikaci Future job finder (Vyhledávač práce budoucnosti), která se zaměřuje na mladého člověka komplexně, s jeho zálibami, preferencemi a chováním v reálném i online světě. Aplikace s pomocí řady otázek vyhodnotí, jaká profesní zaměření by pro něj mohla být ideální a nakolik splňuje obvyklé požadavky pro dané zaměstnání. Součástí aplikace jsou také mobilní kurzy, které mají rozšířit chybějící znalosti v různých oborech digitální ekonomiky. Dále nabízí obsáhlou databázi volných pracovních pozic pro konkrétního uživatele jak na lokálním trhu, tak i v zahraničí. V první fázi se aplikace zaměřila především na trhy, kde je nezaměstnanost velkým problémem už dnes, jako jsou například Řecko s 53% nezaměstnaností nebo Španělsko se 47 % mladých lidí bez práce.

Vzdělávání v digitální době by ale nemělo zahrnovat jen digitální dovednosti. Klíčový je i otevřený postoj a flexibilita. Žijeme v době neustálých změn, kdy je celoživotní vzdělávání nutností. Kdy se musíme umět nejen adaptovat, ale i vybírat proaktivně svou vlastní kariérní cestu. I to jsou kompetence potřebné pro aktivní občanský, profesní i osobní život, na které by vládní Strategie vzdělávací politiky do roku 2030+ měla cílit.